Společná evropská armáda? Mnoho povyku pro nic, říkají analytici

Mezi návrhy na budoucí směřování EU se v posledních týdnech skloňuje otázka obrany. Společná evropská armáda je ovšem podle analytiků jen velká myšlenka, za kterou se zatím nic reálného neskrývá.
společná evropská armáda
© Pixabay

Francouzský prezident François Hollande se od referenda o brexitu při svých schůzkách s ostatními evropskými lídry soustředí na otázku evropské solidarity v oblasti obrany. To je téma, které na evropské úrovni dlouho blokovala právě Británie.

Francouzští představitelé věří, že postoje k těsnější obranné spolupráci by se mohly v EU změnit poté, co britští voliči v červnovém referendu rozhodli o vystoupení z Unie.

Dalším faktorem, který by mohl ovlivnit unijní rozhodování o obranných otázkách, je případné vítězství Donalda Trumpa ve Spojených státech. Prezidentský kandidát republikánů dal totiž najevo, že jeho závazek vůči NATO je přinejmenším pochybný.

EU musí „trvat na bezpečnostních a obranných aspektech“, řekl francouzský prezident s ohledem na blížící se summit v Bratislavě, kde se unijní lídři příští týden pokusí najít nové způsoby, jak integrační projekt po šoku z brexitu oživit.

Na setkání s italským premiérem Matteem Renzim a německou kancléřkou Angelou Merkelovou, které proběhlo 22. srpna na palubě letadlové lodi u italského ostrova Ventotene, se Hollande vyjádřil pro užší spolupráci v oblasti obrany s tím, že bez britské opozice by plány na unijní armádu mohly snáze pokročit.

„Evropa musí zajistit svou vlastní obranu, a Francie v tom nepochybně hraje svou roli,“ řekl Hollande.

Angela Merkelová zase trvala na tom, že v rámci boje proti takzvanému Islámskému státu by měly evropské zpravodajské služby vzájemně lépe sdílet informace.

„Tváří v tvář islamistickému terorismu a vzhledem k občanské válce v Sýrii cítíme, že musíme pro naši vnitřní i vnější bezpečnost udělat víc,“ prohlásila u Ventotene.

Ambice Visegrádu

Během summitu s Německem, který se uskutečnil 26. srpna ve Varšavě, volaly po vytvoření jednotné armády i státy Visegrádské čtyřky. Myšlenku obhajovaly zejména Maďarsko a Česká republika, zatímco Slovensko a Polsko byly slyšet podstatně méně.

„Musíme upřednostňovat bezpečnost. Začněme vybudováním společné evropské armády,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán.

Ze strany českého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) zaznělo, že lídři EU mají být v první řadě schopni zajistit bezpečnost občanů.
„Je třeba pokračovat v projektu společné pohraniční stráže, zároveň nastal čas se zabývat vytvořením společné evropské armády. Jen díky ní budeme my sami schopni obhájit své zájmy,“ řekl.

Sobotka zmínil myšlenku vytvoření armády EU už před summitem V4+ ve Varšavě, a to na výročním setkání s českými velvyslanci 22. srpna v Praze. V projevu o potřebě zajištění bezpečnosti, včetně posilování spolupráce mezi evropskými zpravodajskými službami, Sobotka řekl: „Jsem také přesvědčený o tom, že se dlouhodobě neobejdeme bez společné evropské armády. Věřím, že podzimní jednání Evropské rady v této oblasti přinese konkrétní závazky a návrhy“.
Český premiér uvedl, že jednotná vojenská síla EU by neměla konkurovat NATO, ale že by se měla stát „akceschopnějším a spolehlivějším partnerem“.

Německá kancléřka Angela Merkelová rovněž podpořila ideu silnější bezpečnosti, avšak vyzvala k opatrnosti ohledně toho, jak bude tato myšlenka převedena do reality.

V4 a Německo

© Úřad vlády ČR

Společná evropská armáda jako zástěrka?

Zdá se, že Orbán i Sobotka spojili myšlenku evropské armády s potřebou chránit vnější hranice Unie. Většina zemí EU však odmítá představu, že za střežení hranic by mělo být odpovědné vojsko.

Orbán také prohlásil, že na úrovni EU by se neměly řešit otázky migrace nebo sociální problémy, ale prioritu by měla mít právě bezpečnost.

Hostitelka varšavského setkání, polská premiérka Beata Szydłová podpořila spíše zřízení evropské pohraniční stráže za účelem ochrany vnějších hranic Unie, což je myšlenka bližší mainstreamovému názoru v EU.

Podpora Orbána a Sobotky pro společnou evropskou armádu se může jevit jak překvapivá, neboť v nedávné minulosti se obě země stavěly proti jakýmkoli projektům, které by mohly podkopávat NATO.

Zdá se, jako by oba lídři nalezli po referendu o brexitu nové argumenty. Ale podle analytiků se jen snaží vypadat proevropsky ve chvíli, kdy je ostatní obviňují z nedostatku solidarity při řešení uprchlické krize.

Mogheriniová: Možná za sto let?

„Odchod Velké Británie z EU znamená, že evropský pilíř NATO bude poněkud oslaben, a začátek příprav na zřízení jednotné evropské armády by přispěl k určitému posílení tohoto pilíře,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na neformálním setkání ministrů zahraničí EU, které se uskutečnilo 2. září v Bratislavě.

Šéfka zahraničních věcí EU Federica Mogheriniová při té samé příležitosti prohlásila, že EU nebude mít v blízké budoucnosti vlastní armádu, ale mezitím by měla hrát větší roli v oblasti bezpečnosti.

„Všichni se shodneme, že společná evropská armáda není něčím, co nastane v dohledné době,“ řekla Mogheriniová po bratislavském jednání.

„Za padesát, šedesát, sto let, kdoví?“ odpověděla novinářům, když se na možnost vytvoření armády EU ptali.

Česká republika je rozdělena

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Jakuba Kufčáka v zemích střední Evropy ve skutečnosti nedošlo v postoji k „armádě EU“ k žádné zásadní změně.

„Podle mého názoru jsme spíše svědky toho, že se [Česká republika a Maďarsko] snaží z pohledu západní Evropy a zejména Německa vypadat proevropsky. Z českého hlediska není vytvoření unijní armády cíl, na kterém by se hlavní politické strany či koaliční partneři shodli. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) se proto pokusil vyvážit Sobotkovo vyjádření a namísto toho zdůraznil význam reformy evropských bojových uskupení (EU Battle Groups),“ řekl Kufčák.

Kufčák: Politicky neexistuje vůle vytvořit obrannou spolupráci ani v rámci V4. Jak by to fungovalo na úrovni EU?

Stropnický prohlásil, že tato bojová uskupení zatím nejsou příliš použitelná, protože pro jejich využití musí dát souhlas všechny členské země. „Což je problematické. Pokud uvažujeme o budoucí evropské armádě, považuji za racionální začít tím, že se změní podmínky pro případné použití Battle Groups,“ řekl deníku Právo.

Podle Kufčáka nejsou visegrádské země, možná s výjimkou Polska, v řadě oblastí na unijní armádu připraveny. Připomněl, že během českého předsednictví V4 se skupina nedokázala dohodnout ani na vytvoření stálé společné jednotky. Tehdy byl návrh pohřben českou armádou, která upřednostnila úkoly v rámci NATO.

„Politicky neexistuje žádná vůle vytvořit a stmelit obrannou spolupráci ani v rámci V4. Jak by to asi fungovalo na evropské úrovni? Nejprve musíme ukázat, že to myslíme vážně,“ dodal Kufčák.

Polsko se ohlíží na USA

I když Polsko v minulých měsících vyjádřilo podporu „vytvoření evropské armády“, nemá tím na mysli nadnárodní armádu. Jak uvedlo polské ministerstvo zahraničí ve vyjádření pro EurActiv.pl, „Polsko podporuje rozvoj Společné bezpečnostní a obranné politiky coby způsobu, jak doplnit aktivity NATO.“

Ministerstvo se chce primárně soustředit na spolupráci mezi členskými státy EU, jako je zvýšení odolnosti vůči hybridnímu vedení války, zlepšení kontroly hranic nebo vytvoření ‚operačního velicího střediska‘ (velitelství EU),“ dodalo.

Tento postoj se úzce podobá všeobecnému názoru v Polsku, že NATO, a zejména Spojené státy, jsou primárním garantem bezpečnosti. V tomto kontextu je EU vnímána spíše jako poskytovatel ekonomické bezpečnosti a příležitostí rozvoje než vojenské bezpečnosti.

Marcin Terlikowski z Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) řekl EurActivu, že současné pokusy o zvýšení bezpečnostní spolupráce v rámci EU mají větší šanci uspět, než tomu bylo u pokusů učiněných v minulých letech.

„Američané přesunuli svou ‚strategickou pozornost‘ z Evropy do Asie, a to spolu se zvyšujícím se počtem hrozeb na východní a jižní hranici EU změnilo pohledy na bezpečnost mezi politiky i v rámci veřejnosti [členských států EU],“ uvedl Terlikowski.

Dodal, že současné kapacity zemí EU jsou kvůli všeobecnému trendu po konci studené války nedostatečné. Z jeho pohledu bude trvat roky, než se je podaří dostat na takovou úroveň, která umožní efektivní zajištění bezpečnosti v Evropě.

Nepřesvědčené Slovensko

Na Slovensku mají odpovědní ministři tendenci opakovat, že hlavním garantem národní bezpečnosti je NATO. Ani teď, když sousední země nadhodily myšlenku společné armády, ji žádný slovenský politik otevřeně nepodpořil.

Bezpečnostní a obranný expert Marián Majer se domnívá, že je paradoxní, když země V4 zmiňují vytvoření evropské armády, protože nejsou ani schopny naplnit své současné závazky vůči NATO. Pro slovenský deník SME píše, že se jedná spíše o způsob, jak chce Visegrádská skupina podporovat unijní myšlenku poté, co zkritizovala politiku Bruselu vůči uprchlíkům.

Slovensko v současnosti zastává rotující předsednictví v Radě EU a po dobu svého mandátu se raději drží hlavních politického proudu.

anglického originálu přeložil Daniel Volek.

  • Ruprecht

    Tak nevím co si mám o tomto článku myslet. Na polské TV dávali pořad o tom, že projekt společné evropské armády pomalu ožívá jmenuje se “Scurity Europe compact” a je skutečně o smíšené evropské armádě – ale nejen o ní. Je to o společné legislativě, společné rozvědce a…SPOLEČNÉ IMIGRAČNÍ POLITICE, kde jednotlivé státy NEMAJÍ ABSOLUTNĚ ŽÁDNOU MOŽNOST ROZHODOVAT O IMIGRAČNÍCH KVOTÁCH PRO SEBE SAMY….Sobotka je pro tento projekt.
    http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/15893-tohle-je-desive-na-tom-se-pry-dohodl-sobotka-s-merkelovou.aspx

REKLAMA
REKLAMA