Šéf Komise Juncker představil pět scénářů budoucnosti EU

Evropskou unii čeká rozhodnutí, které ovlivní její další vývoj. Na výběr je hned pět možností, od omezení Unie na pouhý jednotný trh přes takzvanou vícerychlostní Evropu až po její federalizaci.
budoucnosti EU
@ European Union, 2017

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu představil europoslancům očekávanou Bílou knihu o budoucnosti EU. Dokument považuje za odrazový můstek pro debatu mezi politiky a občany o dalším fungování evropských institucí. Obsahuje celkem pět scénářů vývoje, kterými by se měli zabývat.

Pokračujme v tom, co děláme

Jako první možnost se nabízí pokračovat v současném trendu. Znamenalo by to prohlubování jednotného a digitálního trhu a spolupráce v oblasti bezpečnosti. Kontrola hranic a další oblasti by však zůstaly v rukách národních vlád.

V podstatě by se jednalo o urychlení takzvaného bratislavského procesu, na kterém se lídři EU dohodli již v září loňského roku. Jeho hlavním tématem je bezpečnost Evropy, obsahuje ale také dohodu, že členské státy EU budou výzvám čelit společně a postarají se o plnění svých slibů.

Zachovejme pouze jednotný trh

Druhou variantou je omezení Evropské unie na pouhý jednotný trh. Bezpečnost, obrana či řešení migrační krize by byly zcela v kompetenci národních vlád. Komise však tento postup nepodporuje, protože by mohl vést k překážkám ve společném rozhodování.

Juncker: Evropa je víc než jen trh, zboží a peníze.

Unie by podle Junckera ještě hůře reagovala na výzvy a nemohla by efektivně plnit, co od ní řada zemí a jejich občanů očekává. Dokonce by se mohla vytratit ze světového dění.

„Pokud chtějí vlády degradovat Unii na správce jednotného trhu, je to schůdné řešení. Já jsem ale striktně proti. Evropa je více než trh, zboží a peníze,“ komentoval Juncker druhý scénář.

Kdo chce hlubší spolupráci, má ji mít

Spojením dvou zmíněných scénářů vzniká třetí možnost. Jedná se o koncept takzvané vícerychlostní Evropy, ve které by si členské státy mohly zvolit oblasti politiky, ve kterých se budou integrovat rychleji.

„Ti, kdo chtějí dělat pokroky, je dělat mohou. Ti, co je dělat nechtějí či nemohou, by měli mít možnost připojit se později,“ shrnul Juncker koncept vícerychlostní Evropy.

Upozornil však, že by tak mohl vzniknout příliš komplikovaný systém. V každém státě by mohla platit odlišná pravidla a některé země by se mohly dostat na okraj integrace a zaostávat. „Cílem je, aby sedmadvacítka šla vpřed s tím, že státy se budou postupně zapojovat,“ vysvětlil šéf Komise.

Méně je někdy více

Sedmadvacítka by se mohla rozhodnout pro menší počet oblastí, ve kterých bude postupovat společně. Hlavní principem čtvrté varianty je slibovat méně, dělat méně, ale zato efektivněji.

Unie by se tak zaměřila na oblasti, ve kterých mají její obyvatelé největší požadavky. Jedná se tedy o bezpečnost a boj s terorismem či podporu inovací a obchodu.

Staňme se federací

Poslední vize se opírá o návrh europoslance Guye Verhofstadta (ALDE) na hlubší integraci Unie ve všech oblastech. Federalizací Unie by  mohly evropské instituce lépe a rychleji reagovat na výzvy, jako je migrace, bezpečnost či ekonomická krize.

Scénář zahrnuje mimo jiné vytvoření obranné unie. Hlavním problémem je však odebrání moci národním vládám, což je nejen pro státní politiky, ale i pro řadu občanů EU těžko přijatelné.

Všechny cestou vedou do Říma

Bílou knihu šéf Evropské komise představil záměrně před summitem o budoucnosti EU, který se uskuteční 25. března v Římě při příležitosti výročí 60. let od podepsání zakládajících Římských smluv. Očekává se, že na summitu členské státy podepíší deklaraci složenou z příspěvků jednotlivých států. Země Visegrádu chtějí představit svou vizi budoucnosti společně.

REKLAMA
REKLAMA