Rozpočet EU ovlivní brexit i tlak na hlubší integraci. Pro ČR je zásadní kohezní politika

Česko bohatne, a bude tak mít v příštím rozpočtovém období méně peněz z evropských fondů. Přijít by ale mohly ještě výraznější změny, jako vznik samostatného rozpočtu eurozóny, které by byly pro Česko nevýhodné.
budoucnost rozpočtu EU
© Pixabay

Evropská unie přemýšlí o své budoucnosti a součástí debaty bude i nastavení evropského rozpočtu po roce 2020, kdy končí současné rozpočtové období. Konkrétnější návrhy se objeví na konci června, kdy Evropská komise představí diskuzní materiál k tomuto tématu.

Již dnes je patrné, že do podoby rozpočtu promluví odchod Velké Británie z EU. Po brexitu se objem rozpočtu sníží, což ovlivní i platby a příspěvky, které ze společných peněz dostávají jednotlivé členské státy.

Odhaduje se, že na straně příjmů dojde ke snížení zhruba o 12,5 %, uvedl ekonom z analytického týmu České spořitelny Petr Zahradník během debaty, kterou EurActiv pořádal v polovině května. Z hlediska čisté pozice – tedy při odečtení toho, co Británie z evropského rozpočtu čerpá – by mělo jít zhruba o 7 %.

Odpadnou však také korekční mechanismy související s britským rabatem, tedy vracením části britského příspěvku, které v roce 1984 vyjednala premiérka Margaret Thatcherová. Na jeho komplikované nastavení dnes doplácí všechny členské státy včetně Česka.

Z české státní  pokladny na tyto účely ročně plynou asi čtyři až pět miliard korun, řekl během debaty Michal Částek z ministerstva financí.

Budoucnost kohezní politiky

Změny čekají i kohezní politiku, která má prostřednictvím evropských fondů snižovat nerovnosti mezi jednotlivými regiony v EU. Pro Českou republiku se bude jednat o zásadní debatu, protože se zatím nedokázala dostatečně přiblížit úrovni západních zemí.

Zatím ovšem není jasno v tom, jak velká část rozpočtu bude na kohezní politiku vymezena. Česká ekonomika navíc v posledních letech roste rychleji než průměr EU, a tak se bude česká národní obálka v rámci kohezní politiky snižovat.

Zahradník: Vlivem brexitu ČR statisticky uměle „zbohatne“ o 5 až 6 procentních bodů. I to bude mít vliv na alokaci peněz z kohezní politiky.

Vlivem brexitu – tedy odchodu jedné z nejbohatších zemí Unie – Česko navíc statisticky uměle „zbohatne“ o 5 až 6 procentních bodů. I to bude mít vliv na alokaci peněz z kohezní politiky,“ uvedl Zahradník.

Ve výsledku se podle Zahradníka může Česko v příštích rozpočtovém období ocitnout za kohezní hranicí, tedy 75 až 90 % průměru HDP na obyvatele. Očekávat by do budoucna mohla ztrátu přibližně 20 až 25 % příjmů z kohezní politiky.

Kohezní politika je pro EU nezbytná

Zatím bylo Česko čistým příjemcem ze společného rozpočtu.

„Za každé euro, které do unijního rozpočtu dáme, dostaneme v průměru dvě a půl eura zpět. V kohezní politice je to za každé euro, které zaplatíme, šest až sedm eur získaných zpátky. V oblasti rozvoje venkova a přímých plateb je to kolem dvou až tří eur nazpět za každé euro, které zaplatíme,“ uvedl Částek.

Kohezní politika ovšem není jen nástrojem solidarity a „darem“ bohatších zemí chudším. Pomáhá slabším státům přiblížit se svým vyspělejším protějškům, kteří z toho ovšem rovněž profitují.

„Podpořené projekty v zemích čistých příjemců mají zajímavé efekty i pro země, které do unijního rozpočtu dávají více, protože do realizace projektů se často zapojují zahraniční firmy i z těchto vyspělejších zemí,“ vysvětlila náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Letáčková.

Částek: Za každé euro, které do rozpočtu EU dáme, dostaneme v průměru 2,5 eura zpět. V kohezní politice je to 6 až 7 eur. V oblasti rozvoje venkova a přímých plateb je to kolem 2 až 3 eur.

Jedná se zároveň o jednu z mála politik, která má velice snadno měřitelné výsledky, přispívá ke zkvalitňování strategického řízení a budování kvality veřejné správy.

Politika soudržnosti je proto nedílnou součástí fungování jednotného trhu. Její upozadění by mohlo ohrozit samotnou jednotu Unie, která je založena na férových praktikách, aplikovaných i v případě strukturálních fondů, zdůraznil vedoucí oddělení strategií a trendů Úřadu vlády Aleš Chmelař.

Přijetí eura

Jinou otázku představuje možnost provázání kohezní politiky s takzvaným Evropským semestrem, v rámci kterého Evropská komise každoročně doporučuje státům reformy pro zlepšení stavu jejich ekonomik. Členské státy by tak z evropských fondů zjednodušeně řečeno dostávaly „odměnu“ za to, že budou plnit doporučení a strukturální reformy.

Takový krok by však byl pro Česko problematický, a je proto potřeba vyjednávat například o tom, jaká konkrétní doporučení se mohou s kohezní politikou provázat.

„Pokud navážeme kohezní politiku na strukturální reformy, například v souvislosti s nezaměstnaností, tak už se ale nebude jednat o kohezi, ale o nějaký jiný nástroj. Koheze má mít primární funkci, a tou je konvergence,“ uvedla Letáčková.

Letáčková: Podpořené projekty v zemích čistých příjemců mají zajímavé efekty i pro země, které do unijního rozpočtu dávají více, protože do realizace projektů se často zapojují zahraniční firmy i z těchto vyspělejších zemí.

Téma je ovšem spojeno také s debatou o hlubší integraci eurozóny. Koordinace hospodářských politik, kterou Evropský semestr provádí, by totiž měla probíhat právě hlavně mezi zeměmi platícími eurem.

V souvislosti s výsledkem francouzských prezidentských voleb výrazně rezonuje i otázka potenciálního přetvoření fiskální kapacity eurozóny v její autonomní rozpočet.

Podle Částka by takový krok zkomplikoval systém financování a mohl by z rozpočtu vytěsnit priority Unie jako celku 27 zemí. Tohoto návrhu se obává i Letáčková, podle které by mohl ohrozit samotnou kohezní politiku, protože by se mohl snížit objem financí, který je pro ni určen.

Oddělený rozpočet eurozóny by byl pro Českou republiku, která zatím euro nepřijala, problematický, zdůraznil také Zahradník. Měla by prý proto začít vážně uvažovat o rychlém přijetí společné měny.

„Byli jsme již dvakrát po sobě označeni za stát, který má nejmenší míru strukturálních nerovnováh mezi všemi členskými státy, a proto by pro nás mohly být podmínky pro vstup do eurozóny velmi dobré a naše pozice velmi silná,“ vysvětlil Zahradník.

Článek vznikl u příležitosti debaty „Vize pro EU: Jaké změny přinese příští evropský rozpočet? Pohled z ČR“, kterou EurActiv pořádal 18. května 2017 za podpory EU Office České spořitelny, pod záštitou Hospodářské komory ČR a ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR.

REKLAMA
REKLAMA