O budoucnosti evropské obrany se jednalo v Praze

Posílení společné obranné a bezpečnostní politiky patří mezi evropské priority ČR, uvedl premiér Sobotka na páteční konferenci v Praze. Členské země se už shodly, že chtějí spolupráci prohloubit. Komise k tomu přidala výhled do roku 2025.
evropská obrana
Předseda Komise Juncker a Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Mogheriniová © European Union, 2017

Evropa zůstává mírovou mocností, ale chce dělat více pro svou obranu. V Praze se kvůli tomu v pátek sešla konference o obranné a bezpečnostní politice DESCOP, které se zúčastnili vrcholní představitelé Evropské komise, zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová, evropští ministři zahraničí a obrany i zástupci zbrojního průmyslu.

Prohloubení obranné spolupráce je jedna z možností, kterou členským zemím EU dává Lisabonská smlouva platná od roku 2009. Ta počítá se založením „stálé strukturované spolupráce“, která umožní rychlejší společný postup zemí, jež o to budou mít zájem. Týkat se má vojenských schopností, výdajů na obranu a posilování interoperability a schopnosti nasazení. Na této strukturované spolupráci se v květnu v Bruselu shodli ministři obrany členských zemí.

K debatě minulý týden přispěla také Evropská komise, která vydala nový diskuzní dokument o obraně EU. Navrhla v něm tři možné scénáře, jak může EU reagovat na vzrůstající hrozby, kterým čelí, a jak do roku 2025 posílit vlastní schopnosti v oblasti obrany:

  • bezpečnostní a obranná spolupráce – EU doplňuje členské státy, účast EU na náročných operací zůstává omezená
  • sdílená bezpečnost a obrana – členské státy sdílejí určité finanční a operační prostředky, EU hraje aktivnější roli při ochraně Evropy navenek i uvnitř
  • společná bezpečnost a obrana – vzniká společná obrana na základě čl. 42 Smlouvy o EU, která umožňuje skupině států posunout evropskou obranu na další úroveň.

„Dostali jsme se do okamžiku, kdy posunout se dál je jediná možnost,“ řekl v pátek na úvod pražské konference předseda Komise Jean-Claude Juncker.

Na podobě budoucí spolupráce se musí shodnout členské země, pro které je obranná politika klíčovým aspektem jejich suverenity.

„Mnoho států považuje obranu za záležitost striktně národní suverenity, ale sdílení suverenity neznamená se jí vzdát,“ podotkl v Praze Juncker.

Přečtěte si také komentář: Češi EU nemají rádi, ale chránit by je měla >>>>

Pro českou vládu je posílení obranné a bezpečnostní spolupráce EU jednou z priorit.

„V drtivé většině členských zemí EU patří bezpečnost mezi otázky, které občanům nejvíce leží na srdci. Lidé si přitom velmi dobře uvědomují, že hrozby, kterým čelíme, vyžadují koordinovanou odpověď, vyžadují společnou odpověď. Důkazem toho je, že tři čtvrtiny Evropanů podporují hlubší spolupráci členských států v oblasti obrany a bezpečnosti,“ řekl při zahájení konference premiér Bohuslav Sobotka.

Připomněl, že prezidenti a premiéři členských zemí se v uplynulých měsících několikrát shodli na tom, že Evropa musí do své obranné a bezpečnostní politiky více investovat. „Jak pokud jde o schopnosti, výzbroj, technologie, obranný průmysl, tak pokud jde o měkčí nástroje, jako jsou spolupráce se třetími státy a mezinárodními organizacemi či otázka strategické komunikace a hybridních hrozeb,“ řekl Sobotka.

Současně by podle něj měla být EU schopna rychle vysílat a efektivně řídit vojenské a civilní mise v zahraničí.

Pro Česko je prioritou také zvyšování spolupráce mezi EU a Severoatlantickou unií, která se zintenzivnila po přijetí společné deklarace z loňského varšavského summitu NATO. Podle Sobotky je vzájemná spolupráce klíčová zejména pro udržení stability v sousedních regionech a je zásadní také pro potírání hybridních hrozeb. Sobotka připomněl, že do roku 2020 chce ČR vynakládat na obranu 1,4 % HDP.

Obranný fond

Navržené scénáře jsou součástí debaty o budoucnosti EU, která byla zahájena v březnu, když Komise zveřejnila takzvanou Bílou knihu o budoucnosti Evropy.

Kromě vydání diskuzního materiálu ale Komise minulý týden také zřídila evropský obranný fond, který má koordinovat, doplňovat a posilovat investice jednotlivých zemí do obranného výzkumu, vývoje prototypů a nákupů obranného materiálu a technologií.

Hlavní motivací je zvýšit efektivitu, se kterou unijní země investují do své obrany. „EU dává na obranu zhruba polovinu toho, co USA, ale dosahujeme jen 15 % jejich efektivity,“ podotkl Juncker.

Do roku 2019 se ve fondu počítá s 90 miliony eur na oblasti vojenského výzkumu. Od roku 2020 by to pak mělo být ročně 500 milionů eur. Na oblasti vývoje a akvizic by mělo být určeno 500 milionů eur na roky 2019 a 2020 a pak jedna miliarda eur ročně.

REKLAMA
REKLAMA