Přehled: Jaké jsou priority Komise pro rok 2017

Mezi priority Evropské komise pro následující rok patří mimo jiné vyjednávání obchodních dohod s třetími zeměmi, která se však v poslední době příliš nedaří. Stejně tak je pro Komisi důležité, aby se EU stala globálním aktérem, a proto plánuje vytvořit strategii pro řešení konfliktu v Sýrii.
Jean-Claude Juncker
@European Union, 2016

Evropská komise zveřejnila svůj pracovní program pro následující rok. Plán zahrnuje celkem 21 klíčových opatření a je rozvržen do 10 základních prioritních oblastí. Ty odrážejí hlavní výzvy, kterým Unie v současnosti čelí. Základní rámec, kterým se bude Komise v příštím roce řídit, nastínil již předseda Komise Jean-Claude Juncker ve své tradiční zprávě o stavu Unie v září letošního roku.

Pracovní program Komise přijímá každý rok. Stanovuje seznam politických priorit, na základě kterých bude v následujícím roce podnikat konkrétní kroky. Letos je to nicméně poprvé, co má být pracovní program přijat po formální konzultaci s Evropským parlamentem a členskými státy. Letošní program by tak měl být plně v souladu s prioritami, které stanovilo 27 hlav států a předsedů vlád na neformálním summitu v Bratislavě.

Samotná jednání mezi Komisí, Parlamentem a Radou budou probíhat v následujících týdnech. Předsedové těchto institucí by se následně měli shodnout na společném prohlášení, ve kterém představí obecné cíle a priority pro rok 2017. Aktuální pracovní program je však pro společné jednání základem.

1) Podpora zaměstnanosti, růst ekonomiky a investic

V rámci této priority Evropská komise v následujícím roce počítá s několika opatřeními. Patří mezi ně zejména boj proti vysoké nezaměstnanosti mezi mladými lidmi v EU, dále vytvoření nového víceletého finančního rámce a v neposlední řadě rozvíjení Akčního plánu pro přechod k oběhovému hospodářství. Ten Komise přijala již letos a jeho cílem je větší důraz na udržitelný rozvoj a zvyšování efektivity produkce v rámci EU.

 2) Jednotný digitální trh

V této oblasti Komise v polovině roku plánuje představit posudek, mapující realizaci unijní strategie pro jednotný digitální trh. Strategii Komise představila již v květnu roku 2015. Zahrnuje především odstranění překážek pro sjednocení digitálního trhu či vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj digitálních služeb.

3) Energetická unie

Plán na realizaci energetické unie byl vytvořen již v roce 2015, Komise se tak v příštím roce bude snažit pokračovat v jeho uskutečňování.  Důraz bude kladen nejen na obnovitelné zdroje či úspornější spotřebiče, ale také na využívání nízkoemisní dopravy.

4) Hlubší a spravedlivější vnitřní trh

Posílení jednotného vnitřního trhu a důraz na jeho férovost bude v roce 2017 také jednou z unijních priorit. Ke splnění tohoto cíle má podle Komise sloužit zejména pokračující realizace Strategie pro vnitřní trh (přijatá v říjnu 2015), Vesmírné evropské strategie a Akčního plánu pro vytvoření Unie kapitálových trhů. Ta má za úkol především usnadnit přístup k finančním prostředkům zejména pro malé a střední podniky a zatraktivnit EU pro investory z celého světa. Kromě toho se Komise v tomto ohledu zaměří na spravedlivější zdanění jednotlivých společností.

5) Reforma unijní sedmadvacítky a sociální práva

V této prioritě Komise naznačuje, že ve svém plánování unijní budoucnosti již nepočítá s Británií. Její plány, které v následujícím roce představí, a které mají za úkol EU reformovat, se tak budou vztahovat již jen ke zbylým 27 členským státům. Dále chce Komise v této oblasti klást důraz na posílení Hospodářské a měnové unie a navrhne Evropský pilíř sociálních práv.

6) Obchod pro všechny

Důraz na obchodní dohody s třetími zeměmi v rámci unijní strategie Obchod pro všechny a posilování nástrojů na ochranu obchodu je podle Evropské komise jedním ze zásadních bodů. Právě na obchodu se třetími zeměmi a na zahraničních investicích bude podle Komise záviset budoucí hospodářský růst Unie. Vzhledem k neúspěchům, které vyjednávání obchodních dohod EU v posledku provází, se však zatím zdá splnění této priority jako velice problematické. Vedle složitého jednání ohledně Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) a komplikací s obchodní dohodou s Ukrajinou se v minulých dnech vyslovil belgický regionální parlament také proti obchodní dohodě s Kanadou (CETA). Hlasování v EU ohledně těchto dohod musí být jednomyslné, což mnohdy snahy unijní obchodní a investiční strategie maří. To potvrzuje i poslankyně a místopředsedkyně Výboru pro evropské záležitosti Kristýna Zelienková.

„Z minulých zkušeností víme, že různé státy mohou vyjednávání komplikovat, což vede k patu. Podobné to může být i v případě referend, kdy například v Nizozemsku hrála velkou roli kremelská propaganda. Nicméně je třeba říci, že Komise v podobných věcech již pracuje efektivněji než dřív a zdá se, že bude v předkládání návrhů opatrnější a bude lépe předjednávat pozice jednotlivých států,“ uvedla pro server EurActiv.cz.

Poněkud pesimističtější je ohledně těchto plánů Komise výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský. „Volný obchod dnes ve světě bohužel nezažívá nejlepší období. Skoro se zdá, že éra liberalizace mezinárodního obchodu je na ústupu. Komise to tedy nebude mít lehké a v příštím roce nelze v tomto ohledu očekávat zásadní průlom,“ myslí si.

7) Bezpečnost a terorismus

Evropská komise si je vědoma zhoršující se bezpečnostní situací v EU a proto bude v příštím roce dle svých slov klást důraz na vytvoření Bezpečnostní unie a boj proti terorismu. Stejně tak se zaměří na ochranu osobních dat občanů a jejich soukromí. S vizí bezpečné Unie se ztotožňuje také Zelienková.

„Je jasné, že problém terorismu nekončí. Pro bezpečnost EU by podle mého názoru bylo dobré vytvořit jednotný systém, který by zahrnoval bezpečnostní a vojenské složky jednotlivých členských států, které by v případě potřeby operativně reagovaly. S tím souvisí také nutnost včasného sdílení informací a důvěra mezi státy. Pro Evropu je však největším ohrožením Rusko, které se snaží Unii destabilizovat. Důležitá je proto především kyberbezpečnost,“ prohlásila.

8) Migrace

Jako samostatnou prioritu Komise vymezila problematiku probíhající migrační krize a její možná řešení. Témata jako posilování vnějších hranic, fungování evropské pohraniční a pobřežní stráže či zřizování hotspotů tak budou často probírána také v roce 2017. Řešení migrační krize vidí jako stěžejní také Hokovský.

„Komise by se měla soustředit na dojednání readmisních dohod se třetími zeměmi a vytvoření systému spolupráce s klíčovými tranzitními a zdrojovými zeměmi v Africe a na Blízkém východě, které umožní na svém území vytvořit bezpečné zóny a zařízení pro migranty. Prioritou Komise musí být uzavřít maximum dohod po vzoru vztahu s Tureckem či Marokem,” uvedl pro redakci EurActiv.cz.

9) Evropa jako globální aktér

Komise v příštím roce představí Akční plán pro vytvoření evropské obrany včetně Evropského obranného fondu. Stejně tak společně s vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicou Mogheriniovou plánuje přijmout unijní strategii pro řešení syrského konfliktu a pokračovat v posilování partnerství s africkými zeměmi. Že by EU měla být mimo své hranice aktivnější si myslí i Zelienková. Pokud však jde o reálné unijní možnosti, k těm je skeptičtější.

„EU by měla usilovat o ukončení konfliktu v Sýrii. Řešení problémů na místě je důležité také vzhledem k migrační krizi. Problémem je však nalezení shody mezi všemi členskými státy, které mají různé zájmy. EU by se měla angažovat politicky, humanitárně, vojensky i ekonomicky, ale vzhledem k rozhodovacím procedurám Unie je těžké hrát nějakou zásadnější roli,“ uvedla poslankyně.

Podobný názor sdílí i Hokovský, podle kterého má syrský konflikt největší dopad na Evropskou unii. „Největší dopad syrský konflikt nemá na Rusko, ani na USA, ale na EU, proto by to měla být především Unie, která ze situace v Sýrii udělá svou zahraničně-politickou prioritu. Měla by být aktivní, zajistit bezpečné humanitární zóny a pomoci k dojednání politického řešení mezi znepřátelenými stranami. V příštím roce ale k průlomu nejspíš nedojde,“ prohlásil.

10) Právo a jeho vynucování

Za prioritní Komise považuje v neposlední řadě i demokratickou legitimitu přijímání sekundárního práva EU (tedy nařízení, směrnic, rozhodnutí či doporučení). Stejně tak bude klást důraz na případné vynucování unijního práva.

Pracovní program ale nezahrnuje pouze těchto 10 prioritních oblastí. Jeho součástí je také dalších 18 návrhů pro program REFIT, což je program Evropské komise pro účelnost a účinnost právních předpisů EU. Jeho cílem je přezkoumat stávající unijní legislativu a zajistit, aby nepřestávala plnit svůj účel. Součástí plánů je například lepší poskytování informací nebo snížení poplatků u přeshraničních plateb.

REKLAMA
REKLAMA