Juncker nechce vícerychlostní, ale jednotnější Evropu. Na jeho názoru však nesejde

V posledních dnech se spekulovalo o tom, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker bude podporovat myšlenku tzv. vícerychlostní Evropy. Podle nejnovějších informací to však vypadá, že se mu i nadále nejvíce zamlouvá možnost užší integrace a jednotnější Evropy. Na názoru Komise však v tomto ohledu nesejde. Poslední slovo totiž mají jednotlivé země, které o této otázce již intenzivně jednají.
juncker
© Shutterstock / ID1974

Podle vysoce postaveného zdroje z Evropské komise bude její předseda Jean-Claude Juncker v nejbližších měsících a letech podporovat myšlenku větší integrace a stále jednotnější Evropy. V minulých dnech se přitom v médiích objevovaly spekulace, že je více nakloněn možnosti tzv. vícerychlostní Evropy, tedy vytvoření bloků v rámci Unie, které by se při vzájemné spolupráci a integraci pohybovaly různou rychlostí.

Obě varianty budoucího vývoje evropské integrace jsou součástí tzv. Bílé knihy, kterou Juncker představil minulý týden. Dokument obsahuje pět možných scénářů, jak by mohlo vypadat směřování Evropské unie v nejbližších letech.

Integrace v různých rychlostech?

Názory novinářů měly reálný základ. Sám předseda Komise v nedávných projevech několikrát prohlásil, že se mu myšlenka vícerychlostní Evropy zamlouvá. Podle jeho slov se jedná o cestu, která na jedné straně udrží státy neochotné k užší integraci „na palubě“, na druhé straně umožní ostatním sdílet více pravomocí a budovat jednotnější Unii.

„Chceme i nadále postupovat kupředu jako osmadvacítka – v blízké době už jako sedmadvacítka – států, nebo bychom měli umožnit některým státům, aby dělaly více, zároveň jim však zabránit v tom, aby tím poškodily státy jiné?,“ zeptal se například studentů během svého únorového projevu na univerzitě v belgickém městě Louvain-la-Neuve.

„O to se budu v příštích dnech snažit. Můžeme dělat méně, avšak lépe,“ dodal.

Hlavní slovo mají státy

Podle nových informací se však Juncker od svých předchozích prohlášení distancoval a ve skutečnosti bude prosazovat jednotnou, silnou a integrovanější Evropu bez rozdílu.

Jeho blízcí spolupracovníci tvrdí, že předseda Komise nechce dávat toto své přesvědčení příliš najevo. Diskuzí ohledně budoucnosti EU se sice chce zúčastnit, zároveň si je ale vědom, že konečné rozhodnutí o tom, jak bude evropská integrace nadále vypadat, leží na členských státech. On sám pak údajně nechce tyto mezivládní diskuze příliš ovlivňovat.

V4: Bez ohledu na rychlost integrace musíme všichni táhnout za jeden provaz, mít společný cíl, vizi a víru v silnou a prosperující Unii.

Junckerova vize jednotnější Evropy ale může nalézt nečekaného spojence v Británii, která se však na budoucnosti Unie podílet nebude. Bývalý ministerský předseda David Cameron totiž v listopadu roku 2015 prohlásil, že „je v zájmu nás všech, aby eurozóna měla řádnou správu a struktury, které zabezpečí dlouhodobou udržitelnost a stabilitu společné měny“.

Současná britská premiérka Theresa Mayová pak rovněž přitakává myšlence stabilní a jednotné Evropy, a to z důvodu, že zbývajících sedmadvacet členských zemí zůstane i nadále pro Británii nejdůležitějším obchodním partnerem.

V4 vícerychlostní Evropu odmítá

Myšlenku vícerychlostní Evropy během únorového summitu na Maltě oživily vlády Belgie, Nizozemska a Lucemburska. „Rozdílné způsoby integrace a posílené spolupráce by měly poskytnout efektivní odpovědi na výzvy, kterým nyní členské státy čelí,“ stojí v jejich společném prohlášení.

K možnému budoucímu vývoji integrace se na společném summitu ve Varšavě minulý týden poprvé vyjádřily i země Visegrádské skupiny.

„Bez ohledu na rychlost integrace musíme všichni táhnout za jeden provaz, mít společný cíl, vizi a víru v silnou a prosperující Unii. Abychom však zajistili nezbytnou flexibilitu, můžeme využít možnosti posílené spolupráce, jak je uvedeno ve Smlouvách,“ uvedly vlády Polska, Maďarska, České republiky a Slovenska ve společném prohlášení.

Pokud jde o myšlenku vícerychlostní Evropy, tu země V4 během summitu odmítly. „Jakákoliv forma posílené spolupráce by přesto měla být otevřena každému členskému státu a měla by striktně bránit štěpení vnitřního trhu, Schengenského prostoru či dokonce Evropské unie jako takové. Největší úspěchy EU musíme ochraňovat,“ shodli se premiéři.

Řada je v této chvíli na všech členských státech. Jak summit V4 ve Varšavě, tak například dnešní summit nejvyšších představitelů Francie, Německa, Itálie a Španělska ve Versailles ukazuje, že mezivládní debaty o budoucím směřování integrace intenzivně běží.

Nejbližší společné setkání lídrů Evropské unie proběhne již tento čtvrtek v Bruselu. Zásadním by však měl být summit v Římě, který se uskuteční na konci března. Na něm by měly členské státy přijmout tzv. Římskou deklaraci, která bude obsahovat jejich představu  o budoucím směřování Evropské unie.

S využitím EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA