Evropa prohloubí obrannou spolupráci, Češi to podporují

Evropská unie v průběhu příštích osmi let zapracuje na lepší koordinaci a spolupráci obranných sil jednotlivých zemí. Podporují to i euroskeptičtí Češi.
EU obrana
© European Union, 2017

Evropa, která se brání. Tak nazvala Evropská komise další ze svých diskuzních materiálů, které mají členským zemím EU pomoci v rozhodování o tom, kam nasměrovat evropskou integraci. A zdá se, že takovou Evropu by rádi viděli i Češi.

Mezi společnými evropskými politikami je to právě obrana a bezpečnost, která má největší podporu českého veřejného mínění, ukázal průzkum Eurobarometru z podzimu loňského roku.

V jiných oblastech spolupráce, jako je energetická politika nebo jednotný digitální trh, se podpora ze strany Čechů pohybuje pod evropským průměrem. V oblastech migrace a měnové unie je pak dokonce výrazně nižší.

Přečtěte si také rozhovor s předsedou Sněmovny Hamáčkem: Pokud chceme lidi přesvědčit, že EU má smysl, spolupráce v obraně se jen nabízí >>>> 

I proto česká vláda vidí posilování bezpečnosti jako jedno z pozitivních témat, na kterých lze v Česku stavět diskuzi o EU.

Priority vlády a Komise se tento týden potkají na konferenci o obraně a bezpečnosti DESCOP, která se v pátek koná v Praze. Zúčastní se jí předseda Komise Jean-Claude Juncker a řada politiků a odborníků z evropských zemí.

Mluvit budou mimo jiné o scénářích směřujících k roku 2025, podle nichž by EU mohla reagovat na vzrůstající hrozby, kterým v poslední době čelí. Komise v diskuzním materiálu předložila tři takové scénáře, které nazvala „bezpečnostní a obranná spolupráce“, „sdílená bezpečnost a obrana“ a „společná bezpečnost a obrana“.  Navazuje tak na Bílou knihu o budoucnosti Evropy, kterou Juncker představil v březnu.

Podle prvního scénáře by členské státy rozhodovaly o potřebách bezpečnostní a obranné spolupráce na dobrovolném základě a případ od případu, jako je to nyní. Společné mise by se i nadále soustředily na zvládání krizí v okolí EU a budování kapacit v krizových zemích. Také spolupráce EU a NATO by zůstala na současné úrovni.

Druhý scénář je ambicióznější a počítá s náročnějšími společnými operacemi na moři, ve vzduchu i na zemi. EU by hrála významnější úlohu v kybernetické obraně, ochraně hranic a boji proti terorismu, ale posílila by také obranný a bezpečnostní rozměr jiných politik, jako je energetika, zdraví, cla nebo vesmír. Posílila by se i koordinace s NATO.

Nejambicióznější třetí scénář by EU umožnil realizovat náročné bezpečnostní a obranné operace, které by vyžadovaly hlubší integraci obranných sil jednotlivých členských států. Unie by nesla větší odpovědnost za vlastní obranu, a se Severoatlantickou aliancí by se v této odpovědnosti vzájemně posilovala.

Unie by se tak mohla zaměřit třeba na stabilizaci Středomoří, se kterým má těžkou hlavu kvůli migrační krizi.

„Silné NATO a silná EU mají v dnešním světě mnohem větší význam než kdykoli dříve. Evropa nehodlá kopírovat to, co již existuje, ale potřebuje vzít svou bezpečnost a obranu do svých rukou, aby se stala silnějším partnerem pro naše spojence,“ řekl dnes v Bruselu místopředseda Komise Jyrki Katainen.

„Víme, kam směřujeme, a kormidlo drží v rukou členské státy. Je ale načase, abychom se rozhodli, jak rychle chceme tohoto cíle dosáhnout,“ dodal.

Nakupovat společně

O dalším směřování obranné a bezpečností politiky musí rozhodnout členské země, pro které se jedná o zásadní otázku národní suverenity. Je potřeba brát v úvahu i to, že Finsko, Irsko, Malta, Rakousko a Švédsko nejsou členy NATO.

Prezidenti a premiéři členských zemí se ale už loni v září dohodli na bratislavském summitu na tom, že se spolupráce EU v oblasti vnější bezpečnosti a obrany musí posílit. Vrcholem jejich debaty na toto téma bude červnové zasedání Evropské rady, která má řešit zahájení „stálé strukturované obranné spolupráce“ umožňující těsnější vazbu zapojených zemí.

Evropská rada už také v prosinci 2016 podpořila vytvoření evropského obranného fondu, který má koordinovat, doplňovat a posilovat investice jednotlivých zemí do obranného výzkumu, vývoje prototypů a nákupů obranného materiálu a technologií.

Komise dnes v Bruselu prezentovala legislativní návrh, kterým fond zřizuje. Do roku 2019 se v něm počítá s 90 miliony eur na oblasti vojenského výzkumu. Od roku 2020 by to pak mělo být ročně 500 milionů eur. Na oblasti vývoje a akvizic by mělo být určeno 500 milionů eur na roky 2019 a 2020 a pak jedna miliarda eur ročně.

Scénáře zmíněného diskuzního dokumentu o budoucnosti společné politiky také počítají s různou hloubkou spolupráce v rámci tohoto fondu.

REKLAMA
REKLAMA