Euro, společný rozpočet a jeden ministr financí. Tak si Macron a Merkelová představují jádro EU

Německá kancléřka Angela Merkelová se definitivně postavila za myšlenku vytvoření společného rozpočtu a postu ministra financí pro země platící eurem. Před blížícími se volbami tak podpořila vizi vícerychlostní Evropy a plány francouzského prezidenta, který chce vytvořit evropské integrační jádro.
ecb
© Shutterstock / Pealiku

Francouzský prezident Emmanuel Macron tento týden zopakoval, že si přeje vytvoření vícerychlostní Evropy. Nápad, že by skupina států mohla jít v integraci kupředu, není žádnou novinkou. Nyní se k této myšlence ale definitivně připojila i německá kancléřka Angela Merkelová. Blížící se volby do Spolkového sněmu tak budou mít obrovský dopad nejen na budoucí složení německé vlády, ale na celou podobu Evropské unie.

„Měli bychom si představit Evropu několika formátů. Jedním z nich by byla skupina zemí, které by šly společně dále, aniž by je brzdily země jiné,“ prohlásil Macron v úterý během svého prvního velkého projevu o zahraniční politice.

Niedermayer: Pokud by ministr financí eurozóny byl schopen zajistit dodržování fiskálních pravidel a fiskální disciplíny, byl by to krok správným směrem

„Vždy jsme šli kupředu díky několika avantgardním státům, které pak ostatní následovaly,“ dodal.

V jádru, nebo mimo něj?

Otázkou však zůstává, jestli tímto budoucím „jádrem EU“ má Macron na mysli čistě země platící eurem. Z posledních kroků české vlády sice vyplývá, že chce být v centru dění i bez přijetí společné měny, český europoslanec a místopředseda hospodářského a měnového výboru Luďek Niedermayer (TOP 09, EPP) však tak optimistický není.

„Unie se může vyvíjet všemi možnými směry. Může se vydat cestou, která by možnost nemít euro a zároveň být v jádru podporovala. Stejně tak se ale může vydat cestou zásadního posílení eurozóny a její vůdčí role v EU. V takovém případě jsem skeptický k tomu, že bychom mohli být v jádru a zároveň neplatit eurem,“ zdůrazňuje.

Jedním z Macronových plánů je však právě posílení a větší integrace Hospodářské a měnové unie včetně vytvoření jednotného rozpočtu a společného postu ministra financí pro země platící eurem. Tyto státy by pak mohl spojovat i nově vzniklý parlament. A to jsou indicie, které naznačují, že v jádru by teoreticky mohlo být místo jen pro země eurozóny.

A právě to je cesta, která se zamlouvá i Merkelové, která se bude 24. září ucházet o čtvrté volební období v pozici německé kancléřky.

Merkelová: Nemám nic proti myšlence vytvořit evropského ministra financí

„Chci, aby bylo jasné, že nemám nic proti myšlence vytvořit evropského ministra financí. Jen musíme promyslet, co by takový ministr vlastně mohl dělat,“ prohlásila v reakci na Macronova slova. Takový post by podle ní zlepšil hlavně koordinaci rozpočtových a hospodářských politik.

S tím za určitých podmínek souhlasí i Niedermayer. „Pokud by zvažovaný společný rozpočet eurozóny měl podobu proticyklického fondu připraveného k použití jen v případě ekonomického poklesu a pokud by tzv. ministr financí eurozóny byl vybaven pravomocemi umožňujícími zajistit dodržování fiskálních pravidel a fiskální disciplíny, byl by to krok správným směrem,“ myslí si.

Směřovat k euru

Na mechanismus pomoci myslí i Merkelová. Navrhuje proto tzv. Evropský měnový fond, což je nápad, který podporuje například německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

„Všechny by nás to ještě více stabilizovalo a mohli bychom díky tomu světu ukázat, že v rámci eurozóny máme veškeré mechanismy, které nám umožňují dobře a rychle reagovat na neočekávané situace,“ myslí si Merkelová.

Evropský měnový fond by podle ní mohl vzniknout transformací existujícího Evropského stabilizačního mechanismu, který byl vytvořen v roce 2012 v reakci na hrozící rozpad eurozóny.

Niedermayer: Nedávnému návrhu premiéra Sobotky, aby nám byl přiznán pozorovatelský status ve vztahu k eurozóně, nerozumím. Nikdo nám nebrání, abychom o vstup usilovali

Pokud jde o společný rozpočet pro země platící eurem, ten Merkelová podporuje hlavně z důvodu, že silnější státy eurozóny by díky němu mohly lépe pomáhat slabším členům, kteří například procházejí těžkými ekonomickými reformami.

„Nemluvím o stovkách miliard eur. Mám na mysli spíše menší částky, kterými bychom mohli pomoci zemím zavést potřebné reformy,“ upřesnila.

Z posledních vyjádření tedy vyplývá, že pro posílení role eurozóny je kromě francouzské vlády i vláda německá. Pokud by země platící eurem skutečně šly v integraci kupředu, je dobré se ptát, co by to znamenalo pro Českou republiku.

„Lepší by bylo, kdybychom sebrali odvahu zaujmout jasné stanovisko. Pokračování v politice polovičatosti a nejistého přešlapování na místě vede pouze k naší nečitelnosti a nesrozumitelnosti, kterou si v EU dlouhodobě škodíme,“ uvádí Niedermayer.

„Nedávnému návrhu premiéra Sobotky, aby nám byl přiznán pozorovatelský status ve vztahu k eurozóně, nerozumím. Nikdo nám nebrání, abychom o vstup usilovali,“ uzavírá.

Plány dvou nejsilnějších unijních hráčů jsou ambiciózní. Francouzský prezident proto zdůraznil, že dlouhý a náročný proces vystupování Británie z EU nesmí být překážkou pro jejich uskutečnění. Dodal také, že více iniciativ ohledně budoucnosti EU přijde na řadu po německých zářijových volbách.

S využitím EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA