EU vítá normalizaci vztahů mezi Tureckem a Arménií

Turecko a Arménie včera ve společném prohlášení vyjádřily vůli navázat diplomatické styky a otevřít hranice, které jsou mezi oběma zeměmi uzavřené od roku 1993. Švédské předsednictví i Javier Solana tento krok uvítali.

Turecko a Arménie mají k sobě po letech napnutých vztahů o krok blíž. Pomohla k tomu i tzv. fotbalová diplomacie. Turecký prezident Abdullah Gül totiž minulý rok navštívil utkání kvalifikace na fotbalové mistrovství světa mezi oběma státy. V dubnu 2009 pak zástupci Arménie a Turecka podepsali Bernskou deklaraci, jejíž součástí byla i cestovní mapa postupné normalizace vzájemných vztahů.

Další pokrok oba státy udělaly 1. září, když vydaly společné prohlášení, v němž se zavázaly dokončit do šesti týdnů jednání o dvou protokolech, z nichž prvním navážou diplomatické styky, a druhý nastartuje proces rozvoje vzájemných vztahů. Protokoly pak předloží ke schválení národním parlamentům. Významnou roli při sbližování obou zemí hrálo zprostředkování Švýcarska.

Vše by se mělo stihnout před návštěvou arménského prezidenta Serge Sarkisiana 14. října. Dlouhodobým problémem turecko-arménských vztahů byla neochota Ankary uznat smrt tisíců Arménů mezi lety 1915 – 1917 jako genocidu. Turecká strana argumentovala vždy tím, že oběti byly na obou stranách.

Nicméně arménský prezident Serge Sarkisian v této souvislosti BBC řekl: „Uznání genocidy jako takové není podmínkou pro normalizaci vtahů s Tureckem.“ Jeho prohlášení znamená výrazný názorový posun. V rámci ustavení vzájemných diplomatických styků by mohlo v brzké době dojít i k otevření hranice, která je uzavřená od roku 1993. Pro Arménii by to znamenalo velkou příležitost ke zlepšení hospodářské situace, neboť by získala přístup na turecký i evropský trh. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu k tomu pro tureckou televizi řekl: „Pokud vše půjde dle plánu a náležité kroky podniknou obě strany, hranice může být otevřena na přelomu roku.“

Zlepšení vztahů s Arménií by mohlo pomoci Turecku na jeho cestě do EU. Unie k tomuto kroku Turecko dlouhodobě vyzývala. Švédské předsednictví iniciativu uvítalo a Vysoký představitel EU pro SZBP Javier Solana označil tento krok za klíčový pro mír, bezpečnost a stabilitu tohoto evropského regionu. Přístupová jednání s Tureckem byla zahájena v říjnu 2005, nicméně zatím nebylo dosaženo výrazného pokroku. Během posledního dne českého předsednictví se podařilo otevřít kapitolu 16 – Daně.

REKLAMA
REKLAMA