Summit v Bratislavě: občané od EU čekají záruku bezpečnosti

Prezidenti a premiéři se zítra scházejí na mimořádném summitu v Bratislavě. Chtějí občanům vrátit důvěru v EU a pocit bezpečí. Co přinese bratislavský summit?
Bratislavský summit
© Úřad vlády Slovenské republiky

Prezidenti a premiéři 27 členských zemí EU se zítra scházejí v hlavním městě Slovenska, které aktuálně předsedá Radě EU. Neformální bratislavský summit se má zabývat budoucností EU po očekávaném odchodu Velké Británie. Britská premiérka Theresa Mayová se setkání nezúčastní.

Politici se ovšem budou zabývat i otázkami palčivě současnými. Schůzka se má totiž zaměřit především na bezpečnost Evropanů, a to nejen bezpečnost fyzickou, ale také hospodářskou a sociální.

Fico: EU nás hodně naučila. Je to projekt, na kterém nám musí záležet. Nemůže nám záležet na prohlubování rozporů.

Lidé v EU chtějí vědět, jestli jsou unijní politické elity schopny získat zpět kontrolu nad aktuálním vývojem v EU i jejím sousedství. Evropané totiž čelí událostem, které je často dezorientují nebo dokonce děsí, myslí si předseda Evropské rady Donald Tusk, který summity prezidentů a premiérů řídí.

„Dnes se mnoho lidí, a to nejen ve Spojeném království, domnívá, že členství v Evropské unii je překážkou pro stabilitu a bezpečnost,“ napsal Tusk v dopise, který politikům před summitem rozeslal.

„Očekáváme, že sedmadvacítka v Bratislavě vydefinuje několik oblastí, které bude chtít evropské veřejnosti nabídnout jako oblasti zabezpečující lepší a kvalitnější Evropu,“ uvedl na začátku září po jednání s Tuskem slovenský premiér Robert Fico.

Migrace: kontroverzní otázka

Mezi nejkontroverznější otázky bude podle očekávání patřit migrace. Šéfové států a vlád mají mluvit o zlepšení kontroly vnějších hranic a snížení počtu nelegálních přistěhovalců.

Tusk v první řadě navrhuje, aby členské země poskytly okamžitou pomoc na posílení hranice mezi Bulharskem a Tureckem. Vyzývá také k rychlému spuštění evropské pohraniční a pobřežní stráže, která by měla začít pracovat ještě do konce roku.

Jak má podle Evropské komise vypadat azylový systém EU? >>>>

Unie by dále měla uzavřít dohody se třetími zeměmi umožňující rychlejší návraty přistěhovalců, kteří do EU nebudou přijati. Podrobněji se touto otázkou bude Evropská rada zabývat na prosincovém – už formálním – summitu.

Kromě toho bude sedmadvacítka pokračovat ve hledání shody nad dlouhodobou migrační politikou. Lídři mají diskutovat o tom, jak v budoucnu uplatňovat princip solidarity. Právě to je otázka, která EU v posledních měsících rozdělovala.

Boj proti terorismu

Dalším aktuálním problémem je terorismus. V boji proti němu by měly mít podle Tuska hlavní slovo členské státy, ale podpora by měla přijít i z evropské úrovně. Zlepšit by se měla především kontrola všech osob při překročení vnější hranice EU. Tato kontrola by se měla vztahovat i na občany Unie.

Za tímto účelem má vzniknout Evropský cestovní informační a autorizační systém (ETIAS) podobný americkému systému ESTA. Ten umožňuje předběžnou kontrolu vstupujících osob.

Proti radikalizaci by měly členské státy systematicky bojovat, a to i vyhoštěním nebo zákazem vstupu pro podezřelé osoby.

Tusk dále vyzývá, aby EU aktivně posilovala vnější bezpečnost a obranu. Státy by v první řadě mely začít plnit požadavky, které vyplývají z jejich členství v NATO.

Pravděpodobně se také otevře otázka posílení evropské vojenské kapacity. Některé země včetně Francie, Německa, Itálie, Maďarska nebo Česka totiž upozorňují na to, že po odchodu Spojeném království bude Unie v tomto směru oslabena.

Také obranou a bezpečností se budou evropští politici hlouběji zabývat na pravidelném zasedání Evropské rady v prosinci.

Ekonomická bezpečnost

Bratislavský summit i další schůzky by se ovšem měly věnovat také ekonomickému zabezpečení a posílení obchodní, investiční a také sociální politiky.

Dá se tedy očekávat diskuze o obchodních smlouvách, jako je dohoda mezi Spojenými státy a EU (TTIP), která v poslední době ztrácí politickou podporu. Na řadu přijde také Evropský fond pro strategické investice (EFSI), digitální agenda a zelená ekonomika.

Jako prioritu Tusk stanovil i boj proti nezaměstnanosti mladých. Zefektivnit by se měl současný nástroj Záruky pro mladé, který má problém s financováním. Rozhodnutí k této otázce má Evropská rada přijmout opět v prosinci.

Podobnými otázkami se zabýval i včerejší projev předsedy Komise Junckera ke stavu Unie >>>>

EU nás hodně naučila

Z dlouhodobého hlediska ovšem evropští lídři vidí jako hlavní úkol obnovení důvěry lidí v projekt EU. Bratislavský summit by měl proto nastartovat takzvaný „bratislavský proces“, během kterého mají politici představit konkrétní plán, jak tohoto cíle dosáhnout.

Proces bude pokračovat na dalším neformální setkání Evropské rady v maltské Vallettě a vyvrcholí v březnu na summitu v Římě u příležitosti 60. výročí podpisu Římských smluv – počátku evropské integrace.

Zdá se, že se EU do sebe zamilovala. Považovala se na nejkrásnější a nejlepší, ale ukázalo se, že mnoho mechanismů nefunguje tak, jak bychom chtěli, a ztrácí se pozitivní pohled na Unii a jedinečnost jejího příběhu. Při debatě se slovenskými poslanci to tento týden řekl premiér Fico.

„Lídři 28 zemí mají zájem o sebereflexi a diagnózu toho, kde se EU nachází po rozhodnutí Velké Británie odejít,“ uvedl.

Dodal také, že debata na summitu by měla probíhat v pozitivním duchu.

„Můžeme si blahopřát, že jsme v EU. Unie nás hodně naučila. Je to projekt, na kterém nám musí záležet a nemůže nám záležet na prohlubování rozporů,“ zdůraznil v debatě s poslanci.

S využitím EurActiv.sk

REKLAMA
REKLAMA