Zpráva OBSE: Za poklesem imigrace hledejme hospodářskou recesi

Podle nedávno publikované zprávy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se na migraci do i v rámci evropské sedmadvacítky výrazně podepsala hospodářská krize. Spolu s uzdravováním ekonomiky půjde podle organizace ruku v ruce i její pozvolný růst.
Víza
Zdroj: Evropská komise.

Podle dokumentu, který má 450 stránek, do některých členských států EU zamířilo o polovinu méně přistěhovalců než v roce 2009. Například Irsko si jako cílovou destinaci vybralo o 42 % méně imigrantů než před třemi lety a v případě České republiky tato hodnota klesla dokonce o 46 %.

Imigrace výrazně poklesla i v dalších zemích jako je například Itálie, Německo nebo Francie.  Určitou výjimku pak představuje pouze Velká Británie, kde se přistěhovalectví naopak zvýšilo: o 14 %.

Na vině je podle OBSE hospodářská krize, která s sebou přinesla vyšší nezaměstnanost a menší ochotu zaměstnávat cizince.

Ztráta živobytí postihla především mladé přistěhovalce, kteří byli zaměstnáni ve stavebnictví nebo maloobchodě.

„Pokud se ale podíváme na vážnost (hospodářské krize), migrace oslabila mnohem méně, než by se očekávalo,“ píše se v dokumentu.

Autoři zprávy se také proto domnívají, že s tím, jak se bude ekonomika uzdravovat, bude migrace (do státu EU i v rámci nich) stoupat.

„Poptávka po migraci pracovních sil zase vzroste,“ prohlásil generální tajemník OBSE Angel Gurría, který zprávu společně s eurokomisařem pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění Láslem Andorem a jeho kolegyní, která má v evropské exekutivě na starost portfolio vnitřních věcí, Cecilií Malmström prezentoval v Bruselu. „Globalizace a stárnutí populace se o to postará,“ dodal.

Evropský statistický úřad Eurostat odhaduje, že 57 % přistěhovalců přichází do evropské sedmadvacítky ze třetích zemích (1,8 milionu) a 43 % z jiného členského státu EU (1,4 milionu).

Imigrace: Kontroverzní, ale užitečná ?

Zpráva také zdůraznila, že cizinci žijící ve většině zemí EU jsou v průměru ochotnější pracovat na volné noze než občané EU. Tento trend je obzvláště silný v Polsku, České republice nebo Francii.

Autoři dokumentu proto doporučují, aby země více usilovaly o integraci cizinců do společnosti, protože se „jedná o dlouhodobou investici a nejde jen o krátkozraké výdaje“.

„Příliš často se stávalo, že velká geografická koncentrace znevýhodněných a nedostatečně vzdělaných imigrantů byla podporována, což mělo devastující dopady na školní prostředí a výsledky,“ píše se také ve zprávě v odkazu na nárůst „cizineckých ghett,“ která se stala pro některé země v Evropě typická.

Aby se tomu předešlo, je třeba co nejvíce cizincům usnadňovat naturalizaci a udělat vše pro to, aby nedocházelo k diskriminací dětí přistěhovalců, radí autoři.

Důvodem ke zvýšeným obavám může být totiž úspěch některých antimigrantsky a xenofobně zaměřených politických stran, který byl v posledních letech zaznamenán například ve Francii (Národní fronta Marine Le Pen), Nizozemsku (Strana svobody Geerta Wilderse) nebo Dánsku (Dánská lidová strana).

span>
REKLAMA
REKLAMA