Více než 65 milionů lidí muselo v loňském roce opustit domov

Celý svět si připomíná osudy lidí, kteří jsou na útěku. Za loňský rok jich bylo až 65 milionů, přičemž do zahraničí míří jen třetina z nich. Statisíce uprchlíků končí na březích Itálie a Řecka a EU se začíná dařit v jejich přemisťování z jihu Evropy do ostatních zemí. ČR se však nadále brání.
světový den uprchlíků
@ Shutterstock

Na 20. června připadá Světový den uprchlíků. Evropská unie při té příležitosti připomněla, že v roce 2016 bylo násilně vysídleno 65,6 milionů lidí. Uprchlíci, kteří hledají bezpečí v zahraničí, tvoří třetinu z nich. Ostatní jsou rovněž na útěku, ale zůstávají v zemi svého původu. Nejvíce vysídlených lidí se v současné době nachází v Africe.

Dohoda mezi EU a Tureckem sice vedla k omezení počtu migrantů na takzvané balkánské trase z 900 tisíc osob v roce 2015 na 182 tisíc za rok 2016, počty lidí prchajících před konflikty, špatnými životními podmínkami či přírodními katastrofami však zůstává alarmující. Přes Středozemní moře vloni dorazilo do Evropy více než 360 tisíc uprchlíků.

Přibývá také počet těch, kteří cestu přes Středozemní moře nezvládli. Jen za posledních pět dní informoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky o třech lodích, které ztroskotaly na cestě z Libye do jižní Evropy. O život přišlo odhadem 130 lidí.

Uprchlíci stále míří do Německa

Před Evropskou unií nadále zůstává otázka budoucí azylové politiky. V poslední době se evropská politika nejvíce věnuje ochraně vnějších hranic EU a spolupráci s africkými zeměmi.

Dále navrhuje již čtvrtou revizi takzvaného dublinského nařízení, které určuje zemi zodpovědnou za vyřízení žádosti o azyl. Těmi jsou totiž kvůli své poloze velmi často Řecko a Itálie, do kterých uprchlíci z Afriky a Blízkého východu vstupují jako první. Většina žádostí o azyl ale míří do Německa. Do České republiky podalo žádost jen 1 475 osob, přičemž většinu tvoří Ukrajinci.

Řecko a Itálie jsou nadále zatížené vysokým počtem migrantů, kteří musí projít registrací na takzvaných hotspotech. V případě, že úřady uznají osobu za způsobilou pro udělení o azylu, může pokračovat do jiného členského státu EU v rámci nouzového relokačního mechanismu.

Česko trvá na svém a relokovat uprchlíky nebude

Systém relokací je však terčem kritiky ze strany Visegrádu. Česká vláda se navíc rozhodla, že v budoucnu již žádného uprchlíka v rámci relokací nepřijme. Evropská komise proto zaslala ČR výzvu a zahájila proti ní řízení o nesplnění povinnosti.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka však Komisi oponuje tím, že relokace nejsou efektivní. Dosud bylo relokováno zhruba 20 tisíc osob. „Mizivé procento osob, jež se dosud podařilo relokovat, stejně jako skutečnost, že ve svém členském státě určení tyto osoby často dlouho nevydržely, zřetelně demonstrují, že relokace selhávají i po stránce samotné realizace,“ prohlásil český premiér.

Europoslanec Luděk Niedermayer ale upozorňuje, že relokace se týkají pouze osob, které mají na azyl skutečně nárok. Původní systém kvót sice počítal s přerozdělením celkem 160 tisíc lidí, tolik oprávněných žadatelů o azyl však v Itálii ani Řecku není.

„Například na řeckém území se sice v současnosti nachází 62 000 migrantů, k přerozdělění je ovšem způsobilých pouze 12 400. Ti, kteří se neregistrovali, nebo nesplnili požadavky pro registraci, budou navráceni zpět do své krajiny,” vysvětluje europoslanec.

Jeho tvrzení potvrzuje i poslední zpráva Evropské komise, podle které je velmi pravděpodobné, že se plán relokací podaří do září letošního roku splnit.

světový den uprchlíků

Zdroj: Evropská komise

Maďarsko a Slovensko žalují EU kvůli povinnému přerozdělování uprchlíků. Více >>>>

Češi chtějí pomáhat mimo EU

Česká republika přesto relokace hodnotí jako neúčinné a na svém stanovisku trvá. Na výzvu Evropské komise by měla odpovědět do poloviny července. Pokud Komise neuzná její argumenty, vyzve ČR znovu ke splnění svých povinností. V případě, že země opět nezmění své chování, hrozí Česku soudní řízení a případné sankce.

Ministerstvo vnitra upozorňuje, že Česká republika je při řešení uprchlické krize aktivní, a to zejména při ochraně vnějších hranic EU. Podobný postup uznávají i ostatní země Visegrádské skupiny.

„Mezi funkční řešení počítáme vysílání policistů do problémových oblastí, pomoc zasaženým zemím mimo Evropu nebo lepší výměnu informací. Dnes jsme se proto dohodli, že v rámci V4 budeme tuto systémovou pomoc společně koordinovat a rozšiřovat,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec po jednání V4 ve Varšavě.

Migrace bude tématem zasedání Evropské rady 22. a 23. června v Bruselu. Představitelé zemí EU budou jednat o reformě společného azylového systému a řešení základních příčin migrace.

REKLAMA
REKLAMA