V e-Governmentu je ČR v EU až na 25. místě, může za to nezájem českých vlád

Index Evropské komise ukázal, že ČR v oblasti digitalizace veřejných služeb za zbytkem EU výrazně pokulhává. V oblasti tzv. e-Governmentu, který usnadňuje komunikaci mezi veřejností a státní správou, Česko totiž skončilo až na 25. místě. Podle odborníků, které EurActiv oslovil, je hlavním problémem neexistující základní koncepce a dlouhodobý nezájem ze strany českých vlád. Stát by proto měl svůj přístup změnit. Obyvatelům to ušetří čas a státu náklady.

Zoufalý úředník
zdroj: shutterstock; autor: kurhan

Digitální odvětví je v dnešním světě, kdy je vše díky internetu značně ulehčeno, čím dál důležitější. Touto agendou se zabývá i současná Junckerova komise, která na konci února vydala index DESI (digitální ekonomika a společnost) o transformaci jednotlivých zemích Evropské unie v této oblasti. Jak index ukazuje, více než tři čtvrtiny Čechů používají internet pravidelně. V oblasti digitálních veřejných služeb, neboli tzv. e-Governmentu, ale z unijní osmadvacítky ČR skončila až na 25. místě.

Digitalizace veřejných služeb je přitom výhodná jak pro občany, tak státní správu. E-Government totiž slouží k usnadnění komunikace a výměně dokumentů v elektronické podobě mezi veřejností a institucemi státu. Občané tak ušetří čas, státu se snižují náklady a celkově se zvyšuje kvalita poskytovaných služeb.

České republice se ale v této oblasti dlouhodobě nedaří. V minulosti sice byla realizována řada projektů, která měla vést k elektronizaci veřejné správy, velká část však úspěšná nebyla, nebo se o nich veřejnost vůbec nedozvěděla. Za nejúspěšnější projekt je považována služba „Czech Point“, která funguje jako komunikace mezi občanem a státem prostřednictvím jednoho univerzálního místa, kde je například možné získat data z informačních systémů, ověřit úřední listiny, nebo převést dokumenty do elektronické podoby.

Czech point“ však vznikl už před 10 lety a od té doby žádný podobně úspěšný plán realizován nebyl. Hlavním problémem České republiky je podle odborníků oslovených EurActivem neshoda na politické úrovni o tom, jak informační a komunikační technologie (ICT) v rámci veřejné správy efektivně využívat. Odborníci upozorňují, že ve veřejné správě působí na šest tisíc separátních informačních systémů, což vede ke zdvojování informací a zvýšeným nákladům. ČR navíc chybí základní koncepce, od které by se konkrétní kroky měly odvíjet.

ČR ve vývoji e-Governmentu zaspala

Vysvětlením toho, proč je Česká republika v oblasti e-Governmentu hluboko pod evropským průměrem, je i dlouhodobý nezájem ze strany českých vlád. „Situace ohledně digitálních veřejných služeb v tuzemsku je způsobena dlouhodobě macešským přístupem a podceněním této oblasti ze strany české politické reprezentace,“ uvedl pro EurActiv prezident ICT UNIE Svatoslav Novák. České republice prý chybí lídr nejlépe na vládní úrovni, který by tuto oblast koordinoval, propagoval a posouval dopředu.

Pozice České republiky v hodnocení využívání digitální cesty pro komunikaci s úřady je skutečně tristní,“ uvedla pro EurActiv europoslankyně Dita Charanzová (ALDE), která se touto problematikou zábývá v Evropském parlamentu. Češi podle ní patří k aktivním uživatelům internetu a i české malé a střední podniky ukázaly, že jsou v prodeji online mezi státy EU na špičce, proto je třeba hledat chybu na straně státní správy, tvrdí Charanzová.

„Předchozí vlády v tomto jednoznačně zaspaly, deficit teď musíme dohnat a způsoby komunikace pozvednout na technologickou úroveň 21. století,“ řekla EurActivu europoslankyně.

Kromě nedostatečné koordinace a nezájmu českých vlád je další překážkou pro efektivní e-Government i nedůvěra českých občanů a podnikatelů k používání veřejných online služeb, nebo vysoká závislost ČR na externích dodavatelích ICT, mimo jiné proto, že státní správa není schopná kvalitní odborníky zaplatit.

Jak se zbytku EU vyrovnat?

Možností, jak současnou situaci v oblasti digitalizace veřejných služeb zlepšit, se nabízí několik. Podle odbroníků je potřeba, aby se celkově změnilo uvažování státu tak, aby začal upřednostňovat elektronická řešení a snažil se hledat způsoby, jak je maximálně využívat. Například výměna řidičského průkazu by teoreticky šla uskutečnit z domova prostřednictvím elektronické komunikace, lidé by tak na úřad vůbec chodit nemuseli.

Informační technologie jsou velmi rychle rozvíjející se oblastí a Česko by mělo být schopné na to reagovat svižněji než dnes. Je tedy třeba, aby se stát více snažil, aby jeho služby byly přístupné na co nejvíce platformách (smartphony, tablety), co největšímu počtu uživatelů a maximálně jednoduchým způsobem. Měl by být také zveřejňován co největší objem možných informací, která má stát k dispozici (tzv. Open Data) tak, aby byly zpřístupněny pro další zpracování.

Podle Charanzové je důležité posílit zejména důvěru občanů v digitální systémy státní správy. Vzorem v oblasti e-Governmentu by pro Českou republiku mohly být například baltské státy, které jsou v oblasti digitálních služeb na vrcholu Evropské unie. Jako dobrý příklad České republice může posloužit i britský server gov.uk, který plní funkci jednotného, pro uživatele snadného portálu pro přístup ke všem službám veřejné správy.

Jak tvrdí Novák, určitá naděje na zlepšení situace v České republice existuje, a to například díky schválení Strategického rámce rozvoje veřejné správy, kam spadá i e-Government, nebo obnovení Rady vlády pro informační společnost. „Ministerstvo vnitra, které je za oblast e-Governmentu odpovědné, zintenzivnilo své aktivity v tomto směru i komunikaci s odbornou veřejností. Teprve ale uvidíme, nakolik bude tato snaha úspěšná,“ říká prezident ICT UNIE.

Autor: Eliška Kubátová

REKLAMA

REKLAMA