Unie zavádí nové nástroje pro boj s terorismem

Členské státy sjednotí zákony pro boj s terorismem. Při včerejším jednání se na tom shodli zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise. Nová směrnice cílí zejména proti zahraničním bojovníkům.
boj s terorismem
@ Shutterstock / Prazis

Evropská unie připravila novou směrnici pro boj s terorismem. Jejím cílem je sjednotit dosavadní pravidla uplatňovaná v členských státech. Směrnice přitom obsahuje i některé novinky, jako je například kriminalizace vycestování za účelem terorismu nebo financování teroristických skupin.

Poslední detaily připravované směrnice doladili evropští politici při včerejším jednání v takzvaném trialogu. Nazývá se tak finální fáze jednání o evropské legislativě, kdy se na finálním znění musí dohodnout europoslanci, zástupci členských států i Komise. Nyní už zbývá jen formální souhlas pléna Evropského parlamentu a Rady EU.

Nová směrnice je namířena zejména proti takzvaným zahraničním bojovníkům, kteří jsou vnímáni jako čím dál větší hrozba pro bezpečnost Evropy. Za většinou teroristických útoků v EU totiž stojí nebezpečné osoby, které se narodily a vyrostly v Evropě, ale poté odcestovaly do konfliktních oblastí, aby navázaly kontakt s teroristickými skupinami. Tito radikálové se posléze mohou vrátit do Evropy a spáchat teroristický čin.

„Vzhledem k současné úrovni teroristických hrozeb musí mít naše soudní orgány takové nástroje, aby si poradily s problémem zahraničních bojovníků,“ uvedl stínový zpravodaj směrnice, český europoslanec Petr Ježek (ANO, ALDE).

Směrnice má pomoci předcházet teroristickým útokům

Evropská komise přišla s návrhem směrnice, která by odpovídala na nové hrozby, již v prosinci 2015. Cílem přitom byla právě snaha najít způsob, jak trestně stíhat radikalizované osoby ještě před tím, než teroristický čin provedou.

„Naše návrhy se zaměřují nejen na pachatele, ale i na ty, kteří pomáhají terorismus financovat či jej podporují, například zařizováním cest. Tímto způsobem formou trestního práva důrazněji reagujeme na hrozbu, jakou tito zahraniční bojovníci představují,“ komentoval návrh eurokomisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.

Návrhu Komise se ujala Rada a europoslanci ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, kteří svou pozici pro trojstranná vyjednávání schválili v červenci.

Bezpečnost by neměla zasahovat do lidských práv

Směrnice se stala i terčem kritiky, a to zejména kvůli možnému dopadu na lidská práva. Členské státy by totiž při vyšetřování měly mít možnost využít nástrojů, jako jsou prohlídky osobního majetku, odposlechy či tajná sledování. Unijní zákonodárci proto apelují na to, že vyšetřování nesmí omezovat základní lidská práva.

„Podařilo se nám najít spravedlivou rovnováhu mezi bezpečností a respektem k základním lidským právům, jako je svoboda názoru, právo cestovat a mít přístup ke vzdělávání,“ vysvětlila zpravodajka směrnice, německá europoslankyně Monika Hohlmeierová (EPP).

„Je to poprvé, kdy Parlament přijal rozhodnutí v oblasti boje s terorismem po přijetí Lisabonské smlouvy, která mu legislativní moc v této záležitosti zajišťuje,“ dodala.

Pokud směrnici Parlament a Rada schválí, členské státy tak získají nové nástroje pro posílení bezpečnosti a zamezení teroristických útoků na svém území.

„Jde o celoevropský problém, takže potřebujeme i celoevropský přístup. Je to důležitá legislativa, díky níž bude Evropa bezpečnější,“ dodal Petr Ježek.

REKLAMA
REKLAMA