Unie nebude Británii podstrojovat, shodují se analytici

Žádní vítězové, pouze poražení, a to na obou stranách. Takový bude brexit bez ohledu na to, jakou dohodu si Británie s Unií vyjedná. Ztráty pocítí zejména regiony, které nejhlasitěji volaly po vystoupení z EU. Nezachrání je žádný ze současných scénářů budoucího partnerství mezi Spojeným královstvím a Unií. Otázkou je „speciální dohoda“, kterou požaduje Británie. Zatím však neřekla, jak by měla vypadat. Vybírat si z jednotného trhu ale podle Bruselu nebude.
dort pro brexit
© Shutterstock/ Matthew Bechelli

Jednání o budoucích vztazích mezi Velkou Británií a EU po brexitu se rozbíhají. Shoda zatím nepanuje na tom, jaký model budoucí spolupráce by byl pro obě strany nejvhodnější – zda by se měl řídit příkladem stávajících vztahů EU se třetími zeměmi, nebo by měl být zcela specifický.

Podle nedávno odhalené utajované vládní analýzy o dopadech brexitu by Británie jako celek během 15 let po odchodu z evropského bloku ekonomicky oslabila v každém ze tří scénářů budoucího partnerství, které vycházejí ze vztahů se třetími zeměmi.

Ani jeden ze současných modelů

Británie si může vybrat měkkou variantu brexitu, tedy členství v Evropském hospodářském prostoru po vzoru Norska, Islandu či Lichtenštejnska. Zachování přístupu na jednotný trh a plnění evropských norem, ovšem bez možnosti ovlivnit jejich tvorbu, by mohlo být pro Brity nejméně radikální, protože by oslabilo ekonomiku „jen“ o 2 procenta.

Pokud by byly budoucí vzájemné vztahy založeny na dohodě o volném obchodu, například takové, jakou si EU vyjednala s Kanadou (CETA), britská ekonomika by podle studie spadla o 5 procent mezi lety 2020 až 2035.

V případě, že by nedošlo k podpisu žádné dohody a vztahy Unie s Británií by byly ošetřeny pravidly Světové obchodní organizace (WTO), britská ekonomika by podle odhadů mohla poklesnout až o 8 procent. Tvrdý brexit by tak britské veřejné rozpočty přišel na 80 miliard liber (přibližně 2,3 bilionu korun). Londýn ale s takovou možností nepočítá, chce s Bruselem dosáhnout dohody.

Pozitiva i negativa

Tajný dokument přináší i jistá pozitivní zjištění o brexitu. Všechny tři scénáře počítají s uzavřením obchodní dohody s USA, která by podle odhadů mohla v dlouhodobém měřítku zvýšit HDP o 0,2 %. Obchodní dohody s dalšími státy mimo Unii – jako například s Čínou, Indií nebo Austrálií – by dále přidaly až 0,4 % HDP.

Studie také odhaluje, že zemědělství, které je trnem v oku po celé britské členství, by nebylo výrazně ovlivněno, pokud se Británii nepodaří sjednat s Unií žádnou dohodu, a budou tedy uplatněna pravidla WTO. Ačkoliv studie odhaduje růst zemědělských nákladů až o 17 %, ty by mohly být sníženy uzavřením nových dohod o volném obchodu.

Studie Evropského parlamentu: brexit bude mít dopad na zemědělské dotace. Více ˃˃˃˃

Jedním z hlavních důvodů referenda o brexitu byla snaha omezit migraci do země. Náklady na nahrazení volného pohybu přísnější imigrační politikou by však převýšily o 0,2 % výhody obchodní dohody se Spojenými státy, jak upozorňuje studie.

Hlavní hrozbu ale budou představovat tzv. netarifní obchodní bariéry způsobené ztrátou přístupu na jednotný trh a novými celními kontrolami. Mohly by přinést dodatečné náklady ve výši až šestnáct procent. Dokument odhalený serverem BuzzFeed News a postupně i dalšími zpravodajstvími rovněž uvádí, že náklady těchto bariér budou muset být pokryty britskými půjčkami, které se mohou vyšplhat až na 80 miliard liber v roce 2033-34 v porovnání se současným stavem.

A to i přesto, že by Británie měla dohodu s USA a Londýn by ušetřil na platbách do bruselské pokladny, které byly jablkem sváru po celé čtyřicetipětileté členství Británie v Unii.

Čtěte také: Brexit by znamenal „jen“ ekonomické zpomalení, czexit ekonomickou sebevraždu >>>> 

Každý ze scénářů by podle tajné studie negativně ovlivnil téměř všechna odvětví hospodářství. Nejhůře by dopadl chemický, textilní, potravinářský a automobilový průmysl. Podle britské televize Sky News by se například náklady na automobilovou výrobu mohly po brexitu zvednout až o 13 procent. Ceny potravin a nápojů by se zvýšily o 16 procent. Maloobchodníkům, kteří v Británii zaměstnávají nejvíce osob v soukromém sektoru (téměř tři miliony), by se zvýšily náklady až o 20 %.

Ekonomické ztráty by podle odhalené analýzy utrpěly i všechny regiony Spojeného království. Nejhůř by na tom byl Northeast, West Midlands a Severní Irsko.

Paradoxně, právě Severovýchod Anglie a West Midlands hlasovaly v osudném referendu o brexitu v roce 2016 pro odchod země z Unie. Severní Irsko, kromě severovýchodní části, hlasovalo pro setrvání.

Stejně tak jako Londýn, který by však podle uniklých informací tratil na brexitu nejméně. Přesto by i jeho hospodářský růst mohl poklesnout o jedno, dvě nebo až o 3,5 procenta, v závislosti na tom, který z výše zmíněných scénářů budoucích vztahů by se uskutečnil.

Jednotlivé návrhy rovněž předpovídají ztrátu statusu Londýna coby hlavního finančního centra. To však britská vláda nechce dopustit.

Problém je možná v propočtech

Dokument podle BuzzFeed vyjasňuje, že výsledky analýzy jsou pouze částečné a ne zcela přesné. Přesto se britští úředníci domnívají, že použitá metoda je lepší než ta, která přinesla odhady dopadů brexitu před referendem v červnu 2016.

ČTK také informovala, že konzervativní poslanec a zastánce odchodu Británie z EU Iain Duncan Smith už dříve v reakci na uniklou analýzu uvedl, že by se měla brát s rezervou, neboť se podle něj skoro všechny předpovědi o dopadech brexitu na britské hospodářství zatím mýlily. „Je to nekompletní zpráva, která byla úmyslně zveřejněna, protože obsahuje negativní pohled,“ řekl.

Britská premiérka Theresa Mayová navíc několikrát deklarovala, že žádnou z dosavadních podob vztahů Unie se třetími zeměmi nebude akceptovat. Chce vyjednat „hloubkovou a speciální dohodu“ přímo šitou na míru Británii. Zejména chce zajistit volný pohyb zboží a finančních služeb, které jsou pro londýnské City klíčové. Britští vyjednavači ale zatím neupřesnili, jak by mohly takové vztahy v praxi vypadat a fungovat.

Požadovaný model ani zmíněná tajná studie údajně neanalyzovala. Proto ji britská vláda nepovažuje za kompletní a vhodnou zveřejnění. Neodráží podle ní oficiální závěry. Předpokládá, že analýza o dopadu brexitu bude zveřejněna až po uzavření dohody o vystoupení. Jednání však stále pokračují.

Londýn si chce vyjednat „hloubkovou a speciální dohodu“ přímo šitou na míru Británii. Žádnou z dosavadních podob vztahů Unie se třetími zeměmi nebude akceptovat.

„Vláda nemůže takovou analýzu publikovat, dokud jednání s Bruselem stále pokračují. Mohlo by to ohrozit národní zájem,“ uvedl náměstek ministra pro brexit Steve Baker. Podle něj zveřejnění vybraných částí analýzy serverem BuzzFeed podkopává odchod země z Unie.

„Není správné nazývat to posouzením dopadu brexitu. Jedná se o velmi předběžnou analýzu, kterou ministři nepodepsali a neschválili. Zatím ani neviděli formu dohody, kterou chceme vyjednat,“ upřesnila v reakci na zveřejnění části dokumentu Mayová.

Na nátlak labouristických poslanců kabinet studii za zavřenými dveřmi představil Parlamentu. Veřejnosti ji ale nechce poskytnout.

Příležitosti a rizika

Jak se na budoucí dohodu dívají čeští odborníci a politici?

Česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE) by si přála, aby Británie zůstala v jednotném evropském trhu. Podle analytika Kryštofa Kruliše z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) by pro Unii bylo při jednání snazší, kdyby si Londýn vybral mezi členstvím ve společném hospodářském prostoru a zónou volného obchodu nové generace, jakou je i CETA.

Charanzová ale předpokládá, že dohoda Bruselu s Londýnem nebude odpovídat žádným ze současných rámců vztahů EU s mimounijními státy, a to vzhledem k řadě praktických problémů, jako je například zajištění práv občanům členských států žijících na ostrovech.

Podobu budoucích vztahů mezi Brity a Unií nastínila i Monika Brusenbauch Meislová z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci.

„Pro Velkou Británii by byla nejvýhodnější dohoda, v jejímž rámci by měla zajištěný štědrý přístup na evropský vnitřní trh (včetně oblasti finančních služeb), mohla si vybírat ty evropské politiky či programy, na nichž by ráda participovala, a zároveň by se zbavila povinnosti respektovat unijní pravidla, takže by jí bylo umožněno plně kontrolovat pohyb osob. Na tento model vzájemných vztahů však EU nepřistoupí.“

Alternativou by mohlo být uzavření dohody volného obchodu v modifikované podobě CETA – tzv. „Kanada plus, plus, plus“, o níž během prosince v rozhovoru pro BBC hovořil britský ministr pro brexit David Davis.

„Jednalo by se o jakousi obdobu Komplexní hospodářské a obchodní dohody uzavřené mezi EU a Kanadou, avšak obohacenou o služby. Ty jsou totiž pro Velkou Británii zcela klíčové, neboť její ekonomika závisí na službách (zejména pak službách finančních) více, než je tomu v případě jakékoli jiné evropské země,“ upřesnila politoložka Brusenbauch Meislová.

Kruliš: Vyzobnutí třešničky finančních služeb by bylo výhodné pro londýnské City, a částečně možná i pro státy EU, které přijímají investice a kapitál proudící skrze londýnské globální finanční centrum, ale již se méně může líbit státům jako Německo nebo Francie, které si dělají ambici na posílení vlastních finančních center.

Odborníci se shodují, že takový scénář, který je připodobňován k takzvanému „vyzobávání třešniček na dortu“ nebo „snaze sníst dort a zároveň si jej ponechat (v angličtině have your cake and eat it)“, by byl pro Brity nejideálnějším modelem.

EU ale takový model již dopředu důrazně odmítá, protože chce zachovat integritu vnitřního trhu a nedělitelnost tzv. čtyř svobod, tedy volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu, vysvětlila EurActivu Brusenbauch Meislová.

„Vyzobnutí třešničky finančních služeb by bylo výhodné pro londýnské City, a částečně možná i pro státy EU, které přijímají investice a kapitál proudící skrze londýnské globální finanční centrum, ale již se méně může líbit státům jako Německo nebo Francie, které si dělají ambici na posílení vlastních finančních center, tedy Frankfurtu, respektive Paříže,“ domnívá se Kruliš.

Británie ztratí ekonomicky i politicky

Ačkoliv Británie usiluje o vyjednání takové dohody, která zvýhodní ji i EU, vzhledem k odlišným představám nebude snadné nalézt shodu na optimálním nastavení budoucích vztahů.

„Jednání o budoucím uspořádání vzájemných vztahů budou z mnoha důvodů představovat tu složitější etapu brexitových rozhovorů. Zájmy Británie a EU nejsou v tomto ohledu příliš kompatibilní a nalézt funkční kompromis, který bude pro obě strany přijatelný, nebude nijak jednoduché,“ domnívá se Brusenbauch Meislová.

Charanzová: Brexitem Británie rozhodně spadne na žebříčku nejvyspělejších států světa. Nebude součástí silného celku, který dokáže být rovnocenným partnerem USA, Indii nebo Číně. Hlas Británie v geopolitickém prostoru zeslábne.

Kromě toho se expertní analýzy shodují, že odchod země z Unie nebude mít vítěze ani na jedné straně. Tratit na tom bude zejména Británie, a to nejen poklesem HDP a růstem nezaměstnanosti, ale také ztrátou prestiže na mezinárodním poli.

„Brexitem Británie rozhodně spadne na žebříčku nejvyspělejších států světa o několik příček. Odchodem z EU ztratí, nebude součástí silného celku, který dokáže být rovnocenným partnerem USA, Indii nebo Číně. Hlas Británie v geopolitickém prostoru zeslábne,“ upřesnila Charanzová.

Upozorňuje také na paralelu s czexitem. „Nás by takový krok poslal o dvacet let zpět, kdy Václav Klaus předložil národu recept na utahování opasků. Rozdíl by byl v tom, že my bychom se z takové šlamastiky nemuseli hospodářsky vzpamatovat několik generací a utahování by nám nebylo nic platné.“

Podle Kruliše z AMO by Británie „měla mít největší obavy z toho, že nedokáže skutečně naplno využít obchodní příležitosti ve světě.“

Musí podle něj co nejrychleji uzavřít kvalitní dohodu s USA, Čínou, ASEANem (Sdružením národů jihovýchodní Asie), zeměmi Perského zálivu, Indií či Austrálií. Pokud to nezvládne, nemůže z brexitu očekávat žádné zisky.

Brusenbauch Meislová: Jednání o budoucím uspořádání vzájemných vztahů budou z mnoha důvodů představovat tu složitější etapu brexitových rozhovorů. Zájmy Británie a EU nejsou v tomto ohledu příliš kompatibilní a nalézt funkční kompromis, který bude pro obě strany přijatelný, nebude nijak jednoduché.

Aby byly negativní dopady minimalizovány, je podle europoslankyně Charanzové nutné nastavit nadstandardní obchodní vztahy mezi Velkou Británií a EU-27. Dobrá obchodní smlouva je podle ní i v zájmu Česka, protože pro naše firmy je britský trh čtvrtým největším odbytištěm.

Kruliš zároveň upozorňuje, že změny na britské politické scéně mohou podstatně proměnit i vyznění brexitu. Pokud totiž v příštích volbách vyhrají labouristé, Británie namísto hlubšího a širšího otevírání se světu, využije brexit spíše pro státní intervence do ekonomiky, které by v rámci EU neprošly přes soutěžní právo a zákaz veřejných podpor, domnívá se analytik.

Charanzová: Oboustranně velmi důležitá je otázka bezpečnosti, kde bychom neměli hledat nějaký stávající model spolupráce, ale stanovit si vlastní pravidla včetně důsledků migrační krize.

Nepůjde však jen o peníze, podstatné bude také zajištění bezpečnosti. Británie se již vyjádřila, že se během přechodného období bude chtít této oblasti evropské politiky účastnit.

„Oboustranně velmi důležitá je otázka bezpečnosti, kde bychom neměli hledat nějaký stávající model spolupráce, ale stanovit si vlastní pravidla, která budou reflektovat všechna specifika dané situace – dosavadní spolupráci, roli Velké Británie nebo důsledky migrační krize,“ doporučuje europoslankyně Charanzová.

Hranice zatím nevyřešeny

O bezpečnost půjde také v případě irského ostrova. Británie sice nechce zůstat v jednotném trhu a celní unii, ale požaduje zachovat otevřené hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Podle analytika AMO bude muset Británie ještě zapracovat na tom, jak by měly vypadat budoucí vztahy mezi oběma částmi irského ostrova. Dosavadní představy byly podle něj jen „kreativní návrhy“.

„Britové přicházeli s představou, jak bude hranice fungovat s využitím nových technologií (např. očipování zboží a „track and trace“ technologií), bezcelními zónami či zvláštním režimem pro malé a střední podniky. Nikdy však nešlo o komplexní návrh, který by odpovídal na všechny otázky. Například, jak by se bránilo zneužití zvláštního režimu, aby se hranice na Irském ostrově nestala globální branou pro obcházení pravidel obchodu do a z EU,“ upřesnil analytik.

Důvodem nejasných představ britské vlády o brexitu je podle něj přetrvávající absence konsensu uvnitř politické scény.

REKLAMA
REKLAMA