Summit EU: NATO s EU by si v obraně neměly konkurovat, tvrdí ČR

Končící summit evropské osmadvacítky byl svědkem několika sporů. Zatímco členské státy se nemohou dohodnout s Evropským parlamentem na podobě bankovní unie, Velká Británie, Německo a Francie se přou o evropské obranné politice. Dobrá zpráva tak zazněla alespoň na účet Srbska. Summit potvrdil, že přístupová jednání s Bělehradem začnou v lednu 2014.
rusnok
zdroj: Rada EU

Přestože většina Evropanů v těchto dnech myslí především na nadcházející svátky, v Bruselu ještě probíhají důležitá jednání. Včera a dnes (19. a 20. prosince) zde zasedají lídři členských států na pravidelném summitu.

A přestože Vánoce již klepou na dveře, nejedná se rozhodně o nikterak klidná jednání. Evropská rada včera schválila klíčovou část bankovní unie – jednotný rezoluční mechanismus, kterou ve středu předjednali ministři financí. „Byl to velký úspěch, právě kvůli důslednosti ministrů financí,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

Ještě před samotným odsouhlasením však zazněla na stranu dohody silná kritika ze strany Evropského parlamentu. Podle europoslanců by měla na evropské banky dohlížet Evropská komise. Navrhovaný mechanismus, v rámci kterého by část pravomocí zůstalo v rukou států, je podle nich příliš složitý.

Jak uvedl předseda Parlamentu Martin Schulz, jedná se o největší chybu v řešení krize, a Radu a Parlament čekají ještě „zdlouhavá vyjednávání“, než dosáhnou meziinstitucionálního kompromisu.  

SBOP: doplnit či konkurovat?

Jasná shoda nepanuje ani ohledně dalšího klíčového tématu summitu – bezpečnostní a obranné politiky, které v posledních letech příliš velké pozornost věnována nebyla. Před lídry evropské osmadvacítky vystoupil mimo jiné generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Podle něj hrozí, že v případě, že Evropané nebudou brát vlastní bezpečnost vážně, budou se Američané ptát, proč by se o ni měli starat oni.

„Pokud neposílíme naše odhodlání k vlastní obraně, riskujeme, že se o nás Amerika přestane zajímat – a Evropa a Amerika se vzdálí. To není to, co by kdokoliv z nás chtěl,“ uvedl generální tajemník.

Jak včera před summitem uvedl premiér Jiří Rusnok, podle něj by se Evropská unie a NATO měly v oblasti obrany doplňovat a ne si konkurovat. „Přecitlivělost na konkurenční vazbu vůči NATO je zbytečná,“ uvedl a dodal, že v zájmu České republiky je především otevřenost evropského obranného průmyslového trhu.

Posílit pravomoci?

Společná obranná a bezpečnostní politika, kterou má EU od roku 1999, však členské státy poměrně výrazně rozděluje. Například Velká Británie se razantně staví proti rozšiřování obranná úlohy Unie, které považuje právě za konkurenci NATO. Podle britských médií nesouhlasí ani se společnými projekty v obranném průmyslu. V této souvislosti se mluví například o vývoji evropského bezpilotního letadla.

„Je v zájmu národních států spolupracovat v oblasti obrany. Ale není správné, aby Evropská unie měla vlastní obranné kapacity – letectva, armády a všechno ostatní. Je potřeba správně stanovit dělicí čáru mezi spoluprací, která je správná, a unijními vojenskými kapacitami, které jsou chybné,“ uvedl britský premiér David Cameron.

Francouzský prezident François Hollande požaduje větší spolupráci – především finanční, na francouzských vojenských misích. Proti tomu se ale pro změnu staví Berlín. „Nemůžeme se podílet na vojenské misi, když nejsme zapojeni do rozhodování o ní,“ uvedla kancléřka Merkelová.

Rozhovory se Srbskem od ledna

O další rok odložila Evropská rada další spornou otázku ohledně Komisí navrhovaného nástroje „smluvních vztahů“, který by měl být doprovázen i takzvaným mechanismem solidarity. Díky tomuto nástroji by měly být zaostávající ekonomiky smluvně donuceny ke strukturálním reformám. Dnes může Komise reformy státům pouze doporučit v rámci takzvaného evropského semestru.

„V této věci patříme k pragmatické až skeptické skupině, která opakuje, že tato problematika není dosud dostatečně prodiskutovaná na pracovní a realizační úrovni a není tudíž zralá na to, aby byla v Radě definitivně schválena,“ uvedl před summitem Rusnok. 

Mluvilo se také o rozšíření. Přístupová jednání se Srbskem by měla začít 21. ledna 2014. Lídři se také shodli, že asociační dohoda s Gruzií a Moldavskem by měla být podepsaná nejpozději do srpna příštího roku. K podepsání této dohody nechává podle svých slov Unie dveře otevřené také Ukrajině.

REKLAMA
REKLAMA