Soudní dvůr EU řeší žalobu proti uprchlickým kvótám

Uprchlické kvóty se dostaly až před Soudní dvůr EU. Slovensko a Maďarsko si stěžují, že rozhodnutí Rady o přerozdělování migrantů porušuje unijní právo.
uprchlické kvóty
@ Shutterstock

Před Soudním dvorem EU včera poprvé stanuli zástupci Slovenska a Maďarska v souvislosti s uprchlickými kvótami. Země žalují Radu EU a volají po zrušení jejího rozhodnutí o relokaci migrantů.

Stížnost k Soudnímu dvoru zaslalo Slovensko a Maďarsko již na konci roku 2015, pár týdnů poté, co Rada rozhodla o přemístění 120 000 migrantů z Itálie a Řecka do ostatních členských států EU.

Na systému přerozdělování migrantů z Řecka a Itálie se ministři zemí EU většinově dohodli v září 2015. Proti bylo Maďarsko, Slovensko, Česká republika a Rumunsko. Každá členská země má podle plánu přijmout určitý počet migrantů. V případě Maďarska se jedná o 1 294 osob, Slovensku bylo přiděleno 886 osob a České republice 2 679 osob. Ani jedna země však své závazky neplní.

Rada na rozhodnutí o relokaci neměla právo, tvrdí Slovensko

Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák upozornil, že takové opatření může Rada použít pouze v nenadálých a nepředvídatelných situacích. Migrační krize však takovým případem není. „Dalo se to dobře předpokládat, a proto rozhodnutí nebylo použité správně,“ vysvětlil Kaliňák po včerejším jednání slovenské vlády.

Ačkoli k hlasitým kritikům povinných kvót patří i Česká republika, žalobu na Radu podalo pouze Maďarsko a Slovensko. Hlavním argumentem obou stran je, že rozhodnutí o povinném přerozdělování měla Rada přijmout jako běžný zákon, což by znamenalo nutnost konzultace s Evropským parlamentem a možnost pro národní parlamenty členských zemí vydat k návrhu stanovisko.

Maďarsko ve své žalobě navíc upozornilo, že i jeho území zasáhl velký příliv nelegálních migrantů a nesouhlasí s tím, aby mělo přijímat další. Dále tvrdí, že relokace migrantů je v rozporu s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků, protože migranti nemohou setrvat na území státu, ve kterém podali žádost o azyl.

Budapešť je navíc kritizována za to, jakým způsobem s migranty zachází. Kontroverze vyvolává mimo jiné zákon, podle kterého musí všichni zadržení migranti pobývat v pohraničních táborech.

Zastavte navracení migrantů do Maďarska, volá UNHCR. Více >>>>

Slovenská a maďarská stanoviska doplnilo také Polsko, které sice v září 2015 hlasovalo pro relokace, nakonec se však přiklonilo k ostatním zemím V4. Polská zástupkyně dokonce označila přerozdělování na základě kvót za hrozbu, protože při něm nedochází k bezpečnostním kontrolám žadatelů o azyl.

Stěžovatelé dále upozornily, že relokace neplní ani ostatní země EU. Doposud totiž bylo přemístěno jen 18 tisíc migrantů. Celkově však počet relokovaných osob z Itálie a Řecka stoupá.

uprchlické kvóty

Počet relokovaných migrantů z Itálie (modrá), Řecka (červená) a celkem (zelená). Zdroj: Evropská komise, 2017

Svůj prostor před soudem včera využila i Rada, která namítla, že zavedení kvót bylo přiměřené tehdejší situaci, neboť příliv migrantů do Itálie a Řecka ohrožoval existenci schengenského prostoru.

Soudní dvůr by měl vydat rozsudek do konce letošního roku. Maďarský ministr spravedlnosti László Trócsányi prohlásil, že země verdikt soudu přijme, i kdyby nedal Maďarsku za pravdu. Rozsudek bude mít dopad na budoucí jednání o přerozdělování migrantů.

S využitím EurActiv.sk.

REKLAMA
REKLAMA