Soud EU zamítl žalobu Slovenska a Maďarska proti uprchlickým kvótám

Soudní dvůr EU dnes zamítl žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám na přerozdělování uprchlíků. Rozsudek však nic neříká o tom, zda Česko porušuje, či neporušuje svou povinnost uprchlíky přijímat. O tom Soud rozhodne, pokud se postoj ČR nezmění a Komise se ji rozhodne žalovat.
uprchlické kvóty
@ Shutterstock

Přerozdělování uprchlíků na základě povinných kvót je účinným a přiměřeným řešením. Tak zní dnešní rozsudek Soudního dvora EU, který se zabýval žalobou Slovenska a Maďarska proti povinné relokaci 120 tisíc uprchlíků.

O kvótách rozhodla Rada v 22. září 2015. Návrh přerozdělit uprchlíky z Itálie a Řecka do ostatních států EU podpořila většina zemí kromě Slovenska, Maďarska, České republiky a Rumunska. Finsko se jako jediné hlasování zdrželo.

Rada rozhodla o povinných kvótách na základě článku 78 Smlouvy o fungování EU, který říká, že pokud se jeden či více členských států ocitne ve stavu nouze kvůli náhlému přílivu migrantů, Rada jim může pomoci tím, že přijme dočasné opatření. Tím měli být právě relokace, na základě kterých by si členské země rozdělily tisíce uprchlíků z Itálie a Řecka.

Podle slovenské a maďarské vlády však Rada na takové rozhodnutí neměla dostatečnou pravomoc. S celou záležitostí se proto země obrátily na Soudní dvůr EU.

Slovensko a Maďarsko chtějí, aby Soud EU zrušil rozhodnutí o kvótách. Více >>>>

Za pomalé relokace může neochota států, Rada jejich chování nemohla předvídat

Ve své žalobě argumentovalo Slovensko a Maďarsko tím, že Rada zvolila špatný postup a že systém kvót měla přijmout jako legislativní akt, který by musela konzultovat s parlamenty členských států.

Soud však dnes tuto stížnost vyvrátil a potvrdil, že Rada jednala správně, když rozhodnutí přijala takzvaným nelegislativním postupem. Článek 78 Smlouvy o fungování EU, na základě kterého Rada rozhodnutí přijala, totiž výslovně nezmiňuje, že by měl být legislativní postup použit.

„Článek 78 Smlouvy o fungování EU umožňuje unijním orgánům přijmout opatření nezbytná k efektivní a rychlé reakci na stav nouze, k němuž došlo v důsledku náhlého přílivu vysídlených osob,“ uvedl Soudní dvůr EU ve svém rozsudku.

Slovensko a Maďarské dále tvrdily, že kvóty by neměly platit, protože relokace uprchlíků nejsou účinné a přiměřené situaci. Podle Soudního dvora ale mohl za nízký počet přemístěných osob nedostatek spolupráce ze strany některých členských států, což Rada nemohla v době přijetí rozhodnutí předvídat.

Žalobu bych připravil podobně, říká vládní zmocněnec zastupující ČR před Soudem EU

Ačkoli Česká republika kvóty kritizuje a neplní, k žalobě Slovenska a Maďarska se nepřipojila. Vládní zmocněnec zastupující Česko před Soudním dvorem EU Martin Smolek však EurActivu.cz prozradil, že žaloba ze strany ČR by měla podobný ráz jako ta slovenská.

„Pokud bych dostal pokyn k připravení žaloby, zvolil bych podobné argumenty,” řekl redakci.

Smolek dále upozornil, že Soud EU ve svém rozsudku poprvé určil, co je a co není legislativní akt. Dosud to z unijního práva dostatečně nevyplývalo. Nyní je jasné, že Rada musí svá rozhodnutí konzultovat s národními parlamenty pouze v případě, že je přijímá na základě článku, který přímo odkazuje na nutnost použití legislativního postupu.

Rozsudek nemá vliv na spor mezi Českem a Komisí kvůli neplnění kvót

Plnění kvót se již od počátku potýkalo s neochotou členských zemí, přičemž největšími kritiky systému byly země Visegrádu. Evropská komise proto opakovaně apelovala na to, aby země svůj přístup k relokacím přehodnotily. Česko její výzvu zatím nerespektovalo a nyní společně s Maďarskem a Polskem čelí řízení o nesplnění povinnosti. Slovenska se řízení netýká, neboť na rozdíl od ostatních zemí V4 nahlásilo počet uprchlíků, které by v budoucnu přijalo.

Ministr vnitra Chovanec tvrdí, že v Řecku a Itálii nejsou uprchlíci, které by mohla ČR přijmout. Více >>>>

Dnešní rozsudek však spor mezi Českem a Evropskou komisí nijak neovlivní. Soud pouze potvrdil platnost rozhodnutí Rady o povinných kvótách. To zda jej Česko porušuje či nikoli je předmětem jiného řízení.

„Fakt, že rozhodnutí je platné, nic nemění na našem porušení či neporušení povinnosti,” vysvětlil Smolek.

Soud se zatím chováním České republiky nezabýval, neboť Komise zatím oficiálně nepodala žalobu. Eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopoulos však na tiskové konferenci uvedl, že země by po dnešním rozsudku Soudního dvora neměly ztrácet čas s odmítáním kvót a začít plnit své závazky.

„Pokud členské země, které se do relokací nezapojily, nezmění svůj přístup, zvážíme poslední krok v řízení o nesplnění povinnosti, tedy žalobu Polska, Česka a Maďarska u Soudního dvora EU,” prohlásil Avramopoulos.

Počet přerozdělených uprchlíků přibývá

Z dnešní zprávy Komise o relokacích vyplývá, že řada zemí EU začala kvóty plnit a počet relokovaných uprchlíků z Řecka a Itálie se výrazně zvýšil.

uprchlické kvóty

Zdroj: Evropská komise, září 2017

Navíc se ukázalo, že z původních 120 tisíc osob, je pro získání azylu v Evropě způsobilá jen část. Ti, kteří podle úřadů nárok na azyl nemají, jsou navraceni zpět do zemí původu.

V Řecku tak nyní čeká na relokaci zhruba 4 800 osob, přičemž v Itálii se jedná o 7 200 lidí. Situaci však komplikuje fakt, že Itálie nezvládá registrovat nové migranty včetně těch, kteří připluli k jejím břehům v posledních měsících.

REKLAMA
REKLAMA