Rozložení moci v europarlamentu se změnilo. Lidovci a liberálové budou tlačit na reformu EU

Politické síly v Evropském parlamentu se přeskupily. V úterý jeho poslanci zvolili za nového předsedu Antonia Tajaniho, italského lidovce a někdejšího mluvčího bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Tajaniho zvolení ale doprovázela úporná vyjednávání a nově uzavírané dohody mezi jednotlivými politickými frakcemi. Kvůli nim se nakonec definitivně rozpadla takzvaná velká koalice lidovců a sociálních demokratů.
nové složení Evropského parlamentu
© European Parliament, 2015

Zvolením lidovce Antonia Tajaniho novým předsedou Evropského parlamentu končí důležitá éra velké evropské politiky a s ní i jedna velká koalice.

Až dosud určovala nejen předsedu, ale i celkové politické směřování europarlamentu dohoda mezi tamními lidovci a socialisty. Po úterním hlasování, ve kterém zvítězil právě Tajani z Evropské lidové strany (EPP), ale otěže převzaly středopravicové strany.

Na stranu kandidáta největší politické frakce v EP se nakonec přiklonila nejen Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), ale taky Evropští konzervativci a reformisté (ECR). Tři politická uskupení tak zformovala novou proevropskou koalici a spojení lidovců se socialisty odeslala do historie.

Telička: Potřebujeme změnu a potřebujeme se zmodernizovat a zreformovat. Parlament musí být více politický, více transparentní a méně technokratický.

Nová koalice v EP může změnit i budoucnost evropské integrace. Lidovci a liberálové totiž hlasitě volají po celkové reformě EU, kterou loni otřáslo rozhodnutí Britů Unii opustit. Zároveň v celé Evropě sílily hlasy euroskeptiků.

Pravicové frakce se proto chtějí víc zaměřit na ekonomiku, hospodářský růst, energetiku nebo bezpečnost. Podporovat budou i posílení evropské obranné unie a další rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Telička místopředsedou

Uskupení ALDE přistoupilo na dohodu s evropskými lidovci ohledně předsedy mimo jiné výměnou za vyšší vliv v rámci tzv. konference předsedů. Ta je pro fungování Evropského parlamentu důležitá, protože přerozděluje pravomoci stálým výborům a delegacím. Kromě předsedy europarlamentu ji tvoří taky lídři jednotlivých politických skupin.

Liberálové z ALDE taky získali výměnou za rezignaci svého šéfa Guye Verhofstadta na nejvyšší post alespoň pozici místopředsedy EP. Hned v prvním kole volby ve středu uspěl český europoslanec Pavel Telička (ANO).

„Potřebujeme změnu a potřebujeme se zmodernizovat a zreformovat. Parlament musí být více politický, více transparentní a méně technokratický,“ naznačuje Telička, na čem hodlá pracovat.

Evropský parlament

© European Parliament, 2014

EP má celkem 14 místopředsedů, proto Teličkovo zvolení neznamená nic převratného. Český europoslanec ale může částečně ovlivnit sestavování agendy parlamentu.

Reálný vliv na legislativu ale mají spíš zpravodajové připravovaných směrnic a předsedové výborů, které se věnují konkrétním tematickým oblastem.

Jak funguje Evropský parlament? Infografika >>>>

„Liberálové se můžou díky nové dohodě neformálně dostat o něco výš,“ vysvětluje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Ondřej Mocek. „Koalice s lidovci pro ně může znamenat symbolický návrat do hlavní trojky.“

Frakce ALDE byla v historii třetí největší v Evropském parlamentu, po volbách v roce 2014 se ale posunula na čtvrté místo za konzervativce z ECR.

Bezpečnost, migrace… a brexit

Prioritami nového šéfa Evropského parlamentu Tajaniho budou podle jeho slov bezpečnost, migrace a zaměstnanost. A už před svým zvolením řekl, že chce Evropskou unii zbavit dluhů. Zároveň ale dodal, že jedna z klíčových výzev EU, tedy řešení migrační krize, vyžaduje investice v Africe v řádu miliard eur.

O tom všem chce ale rozhodovat kolektivně. „Předseda Evropského parlamentu nemůže mít svůj vlastní program,“ zdůraznil Tajani. „Musí respektovat rozhodnutí europoslanců.“

Podle socialistů a konzervativců Verhofstadt svými politickými manévry během volby předsedy ztratil jejich důvěru.

Velkým tématem bude podle něj i brexit. Po úterním proslovu britské premiérky Theresy Mayové je totiž jasné, že Spojené království definitivně odejde z jednotného evropského trhu.

Hlavní úlohu při vyjednávání mezi EU a Británií sice sehrají členské státy a Evropská rada. Evropští poslanci ale musí výslednou dohodu mezi oběma partnery oficiálně schválit.

Hlavním vyjednavačem europarlamentu pro brexit se stal už zmíněný bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt z frakce ALDE. Podle evropských socialistů a konzervativců (ECR) ale Verhofstadt svými politickými manévry během volby předsedy ztratil jejich důvěru. Ještě minulý týden chtěl totiž do své frakce ALDE přijmout italské euroskeptiky a populisty z Hnutí pěti hvězdiček. V úterý ale obrátil a uzavřel dohodu s lidovci. Verhofstadtovy pravomoci směrem k brexitu proto zůstávají nejasné.

Článek původně vyšel na stránkách Aktuálně.cz v rámci projektu, který společně realizují vydavatelství Economia a portál EurActiv.cz s podporou Evropského parlamentu.

REKLAMA
REKLAMA