Rozhodnutí o klimatických cílech jde do dalšího kola, summit vypíchne Ukrajinu

Na aktuálním bruselském summitu EU mají evropští politici podepsat politické části asociační dohody s Ukrajinou. Rozhodovat budou také o sankcích vůči Rusku. Původně se měla schůzka věnovat hlavně klimaticko-energetické politice. Státy se ale zatím na ničem konkrétním nedohodnou.
Ukrajina rozcestník
zdroj: Shutterstock; autor: Mykhaylo Palinchak

Na summit EU, který dnes (20. března) začíná v Bruselu, se dlouho čekalo kvůli rozhodnutí prezidentů a premiéru o klimaticko-energetických cílech pro rok 2030. Jenže už nějakou dobu se počítalo s tím, že se na březnové Evropské radě na ničem konkrétním nedohodnou.

Mohou za to rozdílné názory mezi jednotlivými členskými státy. Celkově jsou ale všechna témata dvoudenního summitu zastíněna aktuální krizí na Ukrajině.  

V pátek ráno mají unijní lídři podepsat s prozatímním premiérem Arsenijem Jaceňukem politické kapitoly asociační dohody s Ukrajinou. Odložení jejího podpisu v listopadu minulého roku se stalo rozbuškou pro ukrajinský konflikt.

Tvrdší EU?

Ještě předtím by se ale měly hlavy států a vlád dohodnout na dalším postupu vůči Rusku. Očekávání před summitem nejsou příliš vysoká. Unijní ministři zahraničí už tento týden rozhodli o sankcích vůči 21 osobám z Ruska a Krymu.

Bohuslav Sobotka: „Nejsme země, která by po hospodářských sankcích volala.“

Lídři členských zemí by nyní mohli do seznamu přidat další jména, na která se bude vztahovat zákaz udělování víz a zmražení evropských účtů. Je ovšem otázka, jestli se dohodnou také na rozsáhlejších ekonomických sankcích vůči Rusku.

Například Česká republika takovému řešení nakloněna není. „Nejsme země, která by po hospodářských sankcích volala. Vláda k nim má rezervovaný postoj,“ řekl včera poslancům premiér Bohuslav Sobotka.

„V rámci společné diskuse chceme poukázat na reálné dopady možných hospodářských sankcí, pokud by byly vůči Rusku zvažovány,“ dodal.

A je pravděpodobné, že unijní lídři se na summitu budou zamýšlet právě nad tím, za jakých okolností by měli sankce vyhlásit a jak se bránit proti jejich nepříjemným důsledkům. Moskva totiž dala najevo, že by přišla s odvetnými opatřeními.

Klima se odsouvá

Rozhodnutí o klimaticko-energetických cílech se podle předběžných závěrů summitu odsouvá na podzim. Zatím by měli politici pouze shrnout dosavadní pokrok. Rozhodnout by pak měli nejpozději v říjnu.

V Unii panují rozdílné názory na to, kdy by se měly nové závazky schválit. Skupina třinácti zemí v čele s Německem, Francií a Spojeným královstvím tlačí na co nejrychlejší postup. Chtějí totiž, aby měla EU silnou pozici v jednáních o globální klimatické dohodě. Ta vyvrcholí už příští rok a podle některých přesvědčení Evropě pomůže, když už bude mít jasno o svých vlastních cílech.

Evropské, nebo globální?

Jenže Polsko a některé jiné země tvrdí, že je naopak potřeba dohodnout globální závazky, a teprve potom přemýšlet o vlastní politice. Chtějí totiž, aby EU nebyla ve svém snažení osamocená. Přísnější klimatická politika prý totiž škodí konkurenceschopnosti jejího průmyslu.

I Česko považuje globální dohodu za velmi důležitou. Pokud se příští rok podepíše, chce vláda podpořit evropský cíl pro snížení emisí CO2 o 40 % oproti roku 1990. Bez globální smlouvy požaduje Česká republika nižší závazek – a to 35 %.

Autor: Adéla Denková/EurActiv.com/Reuters

REKLAMA
REKLAMA