Reakce Bruselu na referendum v Katalánsku budí rozpaky

Špičky Evropské unie se po prvotním mlčení začínají vyjadřovat k víkendovým událostem, které se odehrály v Katalánsku. Reakce z Bruselu však budí rozpaky. Předseda Komise, Evropské rady i Evropského parlamentu zvolili velice mírný a k proběhlým násilnostem se příliš nevyjadřují.
catalonia
© Shutterstock / Victor Turek

Evropská komise včera zveřejnila očekávané vyjádření k víkendovým událostem, které se odehrály v Katalánsku. Navzdory vážnosti situace a násilnostem však zvolila velmi mírný slovník. A v podobném duchu se nesly i reakce ostatních lídrů Unie.

„Podle španělské ústavy nebylo nedělní hlasování v Katalánsku legální,“ zdůraznil ve stanovisku Komise její mluvčí Margaritis Schinas.

„Jedná se o vnitřní záležitost Španělska, která musí být řešena podle tamní ústavy,“ dodal.

Schinas během svého vystoupení také uvedl, že Komise centrální i katalánskou vládu vyzývá k rychlému návratu od konfrontace zpět k dialogu.

„Velká trojka“ stojí za Madridem

„Násilí nikdy nemůže být politickým nástrojem. Věříme ve schopnost premiéra Mariana Rajoye zvládnout tento složitý proces s plným respektem ke španělské ústavě a k základním právům občanů v ní obsažených,“ prohlásil. Na otázku, jestli je za víkendové násilí během referenda odpovědná tamní policie však opakovaně odmítl odpovědět.

Včerejší vystoupení Schinase bylo první reakcí nejvyšších představitelů EU na katalánské hlasování. Podobný postoj pak následně zaujali i další unijní lídři.

Schinas: Jedná se o vnitřní záležitost Španělska, která musí být řešena podle tamní ústavy.

V podvečer se k celé události vyjádřil předseda Evropské rady Donald Tusk na svém Twitteru.

„Právě jsem hovořil s Marianem Rajoyem. Sdílím jeho ústavní argumenty. Musíme se vyhnout další eskalaci a použití síly,“ stojí v jeho prohlášení. Stejně jako Komise se ale vyhnul tomu, aby uvedl, kdo je podle něj za násilí během hlasování odpovědný.

Jako poslední z čelních představitelů se k celé věci vyjádřil předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. I on podle svých slov telefonicky hovořil se španělským premiérem. Stejně tak potvrdil, že Evropský parlament bude ve středu projednávat otázky „Ústavy, vlády práva a základních práv ve Španělsku ve světle katalánských událostí,“ uvedl server Politico.

Sám předseda Komise Jean-Claude Juncker se k událostem prozatím přímo nevyjádřil. Mluvčí Komise Schinas ale během zmíněné tiskové konference připomněl, že Juncker měl ještě během pondělního odpoledne v plánu s Rajoyem také mluvit. A podle oficiálního vyjádření Komisařů mu stejně jako jeho protějšky z Parlamentu a Evropské rady vyjádřil podporu.

Komise ale ve svém stanovisku zdůraznila ještě jednu věc. A to případné oddělení Katalánska od Evropské unie.

Tusk: Sdílím ústavní argumenty španělského premiéra. Musíme se vyhnout další eskalaci a použití síly.

„Pokud by referendum skutečně proběhlo v souladu se španělskou ústavou, Katalánsko by se ocitlo mimo EU,“ připomněl Schinas.

Právo EU totiž stanoví, že v případě faktického vyhlášení nezávislosti by se Katalánci ocitli mimo Unii. Pokud by se následně chtěli opět stát její součástí, museli by projít celým přístupovým procesem, a to od podání formální žádosti až po konečné přijetí. S tím však musí souhlasit všichni ostatní členové EU a není vyloučené, že v takovém případě by vláda v Madridu s přijetím Katalánska nesouhlasila a celý proces by vetovala.

Postoj Komise je zklamáním, říká bývalý komisař

Současný postoj Komise kritizuje například její bývalý místopředseda a komisař pro ekonomické a monetární záležitosti Amadeu Altafaj, který jednu dobu zastával i post mluvčího komisařů a nyní je zástupcem katalánské vlády při EU.

„Mluvit o násilí v obecné rovině, nespecifikovat jej, neuvést, kdo je za něj odpovědný a nedojít k politickým závěrům, to je zklamání,“ uvedl.

Prozradil také, že ne všichni komisaři se tak úplně cítí být v souladu s oficiálním vyjádřením, které přednesl Schinas, uvádí server EUObserver.

„Komise není tak silná, jak předstírá, že je,“ dodal Altafaj. Stejně tak připomněl, že Komise, Rada EU i Evropský parlament jsou z velké části ovládány největší evropskou frakcí, a to Evropskou lidovou stranou (EPP), jejíž součástí je i strana španělského premiéra Rajoye.

Schinas: Pokud by referendum skutečně proběhlo v souladu se španělskou ústavou, Katalánsko by se ocitlo mimo EU.

A byla to právě EPP, která se středeční debatou v Evropském parlamentu ohledně událostí v Katalánsku sice souhlasila, ale pouze pod podmínkou, že se diskuze nebude zaměřovat na policejní násilí.

Předseda lidovecké frakce Manfred Weber také v pondělí ve Štrasburku odsoudil porušování ústavy ze strany katalánských separatistů, podpořil španělského premiéra a ocenil jeho nabídku k dialogu.

Rozdělený parlament

Stejný postoj ovšem nesdílí představitelé ostatních parlamentních frakcí. Samotná debata se uskuteční na popud levicové frakce GUE/NGL a Zelených. K návrhu se následně připojila i skupina ALDE a Socialisté a demokraté (S&D).

Atlafaj: Komise není tak silná, jak předstírá, že je.

„Můžeme Evropu požádat, aby nezavírala oči před policejním násilím, které jsme viděli,“ uvedla například Ska Keller, spolupředsedkyně skupiny Zelených.

„EU musí odsoudit nepřiměřené násilí ze strany španělské policie a nabídnout mediaci v tomto závažném politickém konfliktu,“ prohlásila nizozemská europoslankyně ze S&D Kati Piri.

Samotný název diskuze, tedy „Ústava, vláda práva a základní práva ve Španělsku ve světle událostí v Katalánsku“, je pak kompromisem mezi skupinami EPP, S&D a ALDE. Jestli se na pořad jednání téma násilí ze strany policie skutečně nedostane, uvidíme během středečního dne.

Policejní zásah a přes 800 zraněných

Za zmínku však stojí i to, že jedním z vůbec prvních evropských lídrů, který se k celé věci vyjádřil, byl belgický předseda vlády Charles Michel. A není divu. Vždyť je to právě Belgie, která má se separatistickými tendencemi zkušenosti. „Násilí nesmí být nikdy odpovědí,“ uvedl na svém twitterovém účtu.

Piri: EU musí odsoudit nepřiměřené násilí ze strany španělské policie a nabídnout mediaci v tomto závažném politickém konfliktu.

Dlouho na sebe nenechala čekat ani reakce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten v telefonickém rozhovoru vyjádřil španělské vládě a jejímu předsedovi podporu, přičemž zdůraznil důležitost tamní ústavy.

Dlouho plánované referendum o vyhlášení nezávislosti na Španělsku autonomní katalánská vláda naplánovala na neděli 1. října. Již v posledních zářijových dnech však bylo jasné, že kontroverzní referendum, které nemá oporu ve španělské ústavě a které zamítl i španělský ústavní soud, neproběhne bez problémů. Během soboty začali mnozí Katalánci obsazovat místní školy, a to z důvodu, aby zabránili jejich uzavření během hlasování.

Policisté se v neděli skutečně rozhodli, že mnohé volební místnosti uzavřou. S tím se však nehodlali smířit místní obyvatelé odhodlaní vhodit svůj hlas do urny. Během následných střetů s policejními složkami bylo zraněno přes 800 lidí.

V pondělí katalánská vláda uvedla, že během nedělního hlasování se přes 90 % Katalánců vyslovilo pro nezávislost.

Do celé věci se již vložila i OSN. Vysoký komisař pro lidská práva se vyslovil pro nezávislé a nestranné vyšetření násilí během hlasování.

REKLAMA
REKLAMA