Proč Polsko s kvótami „zradilo“ Visegrád: chytrá diplomacie i domácí politika

Znamená odlišný postoj Varšavy k přerozdělení uprchlíků konec Visegrádské skupiny? „Na otázkách migrace spolupráce V4 nestojí,“ říká analytik AMO Vít Dostál. Podle státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzy navíc změna polské pozice nebyla překvapivá. Co se Polákům podařilo dojednat a jak hlasování o kvótách souvisí s polskou domácí politikou?
V4
zdroj: Úřad vlády ČR

Když Polsko v úterý hlasovalo na schůzce unijních ministrů vnitra pro přerozdělení 120 000 uprchlíků z nejpostiženějších zemí, oživilo to po nějaké době otázku o funkčnosti Visegrádské skupiny.

Visegrádské země – Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko – totiž dlouho tvrdily, že společně vystupují proti kvótám pro relokaci a žádají opatření, která pomohou vyřešit příčiny současné imigrační vlny.

Prouza: Poláci nás dopředu varovali, že se vydají jinou cestou 

„Určitě to narušuje politickou důvěru mezi zeměmi V4, které opakovaně o kvótách jednaly a až do minulého týdne vystupovaly jednotně,“ myslí si český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD).

„Na přílišnou jednotu Visegrádské čtyřky nelze v tuto chvíli spoléhat,“ řekl EurActivu. Úterní hlasování podle něj může mít dopad na budoucnost vzájemných vztahů.

Pohřbívání Visegrádu

Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza od včerejška v médiích uklidňuje, že žádná katastrofa se nestala. Pochybnosti o Visegrádské spolupráci se podle něj objevují pravidelně.

„Je to oblíbené téma. Visegrád však funguje dál, jako vždy,“ řekl redakci po včerejším summitu prezidentů a premiérů, kteří v Bruselu hledali společné východisko z migrační krize.

Včerejší vrcholná schůzka podle něj ukázala, že síla Visegrádu spočívá ve schopnosti hledat témata, na kterých se lze shodnout.

„Večer před Evropskou radou se všichni čtyři premiéři sešli a shodli se na prioritách. Měli bychom se podle nich soustředit na ochranu vnější hranice, co nejdříve vybudovat hotspoty a zefektivnit návratovou politiku. Na všechna tato témata se zaměřil i summit,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv.

 

Podle ředitele Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Víta Dostála je přitom spíše náhoda, že se V4 v problematice migrace vůbec shodla.

„Není to téma, se kterým by Visegrád dlouhodobě pracoval, a kde by se jeho zájmy dlouhodobě překrývaly, jako je tomu například v energetice nebo kohezní politice,“ vysvětlil EurActivu.

V tomto případě se prý společný postup vytvořil spíše na základě aktuálního nastavení politické situace v jednotlivých státech.

Neříkat „ne“

Úterní změna polského postoje každopádně nebyla překvapením. „Poláci nás dopředu varovali, že touto cestou půjdou, že je pro ně důležitější kompromis a zachování jednoty,“ řekl novinářům tajemník Prouza.

 

„Polsko k tomu mohlo mít různé důvody,“ přemýšlí europoslanec ODS Jan Zahradil. „Za měsíc budou volby a vládnoucí Občanská platforma téměř jistě prohraje a odejde do opozice. Možná se chtěli ukázat v dobrém světle v Bruselu nebo v Berlíně,“ řekl redakci.

„Spekuluje se také o tom, že si chtěli kvótami otevřít možnost pro nějaký budoucí příliv uprchlíků z Ukrajiny, pokud se tam situace nějakým způsobem zdramatizuje,“ dodal.    

Co vlastně Varšava změnou pozice zamýšlela, naznačil polský státní tajemník pro migraci Piotr Stachanczyk. Základem rozhodnutí podle něj bylo přesvědčení, že zůstávat v táboře „odmítačů“ není výhodné.

Aktivní vyjednávání

Takto se prý naopak podařilo ze závěrů jednání vymazat mechanismus pro výpočet kvót založený na údajích o HDP a počtu obyvatel členských zemí. Dohoda ministrů vnitra tak nezavádí precedent pro další přerozdělování, citoval Stachanczyka server EU Observer.

Platí prý také, že pokud by přišla výrazná vlna uprchlíků z Ukrajiny, může Polsko přestat s přijímáním běženců v rámci kvót. Zároveň podle něj dohodnutá pravidla dovolují dávat při přijímání uprchlíků přednost křesťanům.

Dostál: Kopaczová může chtít vyprokovat PiS ke xenofobním prohlášením.  

„Ne, že bych to Polákům vyčítal. Sám jsem u jednání nebyl, ale mám informace, že byli při dojednávání závěrů aktivní,“ řekl EurActivu další český europoslanec Pavel Telička (ANO). Takový přístup měla podle něj zvolit i česká vláda. „Polsko vsadilo nejen na spojence z V4, ale především na ty, kteří mají potřebnou váhu. Nelze to nálepkovat slovem ‚zrada‘. I my bychom měli předvídat a hrát na více šachovnicích,“ myslí si.

„Pokud v rámci V4 existovala jediná strategie – že všechny čtyři země budou protestovat proti kvótám, aniž by navrhly alternativu, kterou by mohli ostatní přijmout – pak taková strategie byla špatná. Zvlášť pokud skupina nebyla tak pevná, jak vláda tvrdila,“ dodává místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.

Sázka na image

Změna v polské pozici podle odborníků souvisí i se zmíněnými parlamentními volbami, které se konají už za měsíc.

Premiérka Ewa Kopaczová může paradoxně využít toho, že její strana Občanská platforma (PO) se kvůli rozhodnutí o kvótách stala terčem kritiky konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která je se svou premiérskou kandidátkou Beatou Szydlovou favoritem voleb.

„Kopaczová nyní na Szydlovou ztrácí v průzkumech jedenáct procent. Proto může chtít vyprovokovat PiS k ostrým xenofobním vyjádřením, aby bylo možné ukázat, že se strana nedokázala přiblížit ke středu politického spektra, ale stále jí náleží nálepka extremistické strany,“ vysvětluje analytik Dostál.

 

To prý může odradit voliče PO, kteří by uvažovali o podpoře PiS, nebo kteří by jednoduše nešli hlasovat pro Platformu. „Mobilizace voličů Platformy spočívá v tom, že se bojí PiS. Tak to bylo ve volbách před čtyřmi i osmi lety,“ řekl Dostál redakci.

Kopaczová se tak může snažit ukázat, že vede Polsko jako silnou a proevropskou zemi.

„Mezi jednotu EU a budoucnost Polska bychom mohli vložit rovnítko. Naši političtí oponenti, kteří tvrdí, že se můžeme od EU odvrátit, přejí Polsku špatnou budoucnost. Solidarita musí fungovat na obě strany,“ prohlásila premiérka po včerejším summitu.   

Pokud se bude v Polsku hlasitěji debatovat o migraci a kvótách, utiší se zároveň debata o aféře s odposlechy a kontaktech politiků s lidmi z byznysu, která vládní Platformě u voličů uškodila, dodává Dostál.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA