Premiérka Szydłová: Experiment s dozorem nad Polskem je nespravedlivý

Je nespravedlivé, že je to právě Polsko, které musí jako první země EU procházet procedurou pro ochranu právního státu, řekla včera ve Štrasburku polská premiérka Beata Szydłová. Kvůli změnám okolo ústavního soudu a mediálního zákona debatovala s europoslanci. Našla mezi nimi kritiky i silné spojence. O rezoluci k Polsku bude Parlament hlasovat příští měsíc.
Szydło v EP
zdroj: Kancelář polské ministerské předsedkyně

„Polsko si nezaslouží být pod dozorem. Právní stát ani lidská práva nejsou v Polsku porušovány. Změny, ke kterým přistoupila naše vláda, jsou v souladu s evropskými smlouvami,“ prohlásila během včerejší debaty s europoslanci polská premiérka Beata Szydłová.

Jak vážná je situace v Polsku? Přečtěte si ROZHOVOR s analytikem.

Během plenárního zasedání Evropského parlamentu včera ve Štrasburku vysvětlovala, proč vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) přistoupila k novelizaci zákona o ústavním soudu a mediálního zákona.

Evropská komise kvůli těmto změnám zahájila s Varšavou formalizovaný dialog, aby zjistila, zda v zemi nedochází k porušování zásad právního státu. Je to poprvé, co bruselská exekutiva využila mechanismus pro ochranu právního státu, který byl v EU vytvořen v roce 2014.

Podle Szydłové není správné, že právě její země je první, která se musí tomuto procesu podrobit.

„Mám dnes pocit, že je nespravedlivé, aby to bylo Polsko, které je předmětem tohoto experimentu,“ prohlásila během debaty v Parlamentu.

Slabé odpovědi

Zahájení dialogu se členským státem je prvním krokem procedury, na základě které může Komise navrhnout, aby členské země hlasovaly o spuštění sankčního mechanismu podle článku 7 Lisabonské smlouvy. Na konci procesu může stát například omezení hlasovacích práv státu, který by závažným způsobem porušoval evropské hodnoty.

„Předmětem sporu je především jmenování několika soudců ústavního soudu. Ve své podstatě by to měl být problém, který dokáže vyřešit samotný ústavní tribunál. V současné chvíli se však ostatní instituce polského státu rozhodnutím soudu v této otázce neřídí,“ připomněl místopředseda Komise Frans Timmermans (podrobněji je problém popsán v jednom z minulých článků EurActivu).

Dodal, že polský parlament schválil zkrácení funkčního období předsedy a místopředsedy ústavního tribunálu a změny, které zpřísňují pravidla pro jeho rozhodování. Zopakoval také, že Komise se zajímá i o mediální zákon, který posiluje kontrolu vlády nad veřejnoprávní televizí a rozhlasem.

Komise s polskou vládou komunikovala ještě přes spuštěním formálního mechanismu, ke kterému přistoupila minulou středu. Timmermans poslal do Varšavy během prosince dva dopisy, na které vláda reagovala na začátku roku.

„Odpovědi, které jsme obdrželi na naše dotazy, nebyly dostatečně kompletní na to, aby rozptýlily naše obavy,“ vysvětlil místopředseda, proč se Komise rozhodla zajít dál.    

Včera dostali členové Komise od polských představitelů další dopis, který už je součástí formálního dialogu. Podle Timmermanse ho musí komisaři nejprve vyhodnotit, než se uvidí, co dál.  

Vnitřní záležitost Polska

Szydłová europoslance upozornila, že její vláda byla zvolena v demokratických volbách. Změny, které v Polsku provádí, jsou tak prý jen plněním programu, který voliči podpořili.

„Museli jsme změnit zákon o ústavním soudu kvůli tomu, že v červnu minulého roku prosadila předchozí vláda svůj zákon o tribunálu, který byl tímto soudem označen za částečně protiústavní,“ řekla Szydłová. Porušení ústavy bylo prý dále posíleno předčasným zvolením soudců, kteří měli převzít úřad až po parlamentních volbách.

Celý spor je podle ní politický a nemá věcný základ. „Proto by měl být vyřešen na základě politického kompromisu v Polsku. Je to vnitřní záležitost Polska a měli bychom ji vyřešit sami,“ prohlásila.

Kritika podle ní není oprávněná ani v případě mediálního zákona, který byl přijat v rámci standardního demokratického procesu.

Napjaté vztahy s Německem

Rezoluci k vývoji v Polsku by měl Evropský parlament přijmout až v únoru. Usnesení bude nezávazné, přesto není názor europoslanců bez významu.

Vedle Evropské komise totiž může spuštění sankčního mechanismu podle článku 7 společně navrhnout jedna třetina členských zemí nebo právě Evropský parlament.

Plenární debata ovšem ukázala, že mezi europoslanci panuje v otázce Polska celá škála názorů.

PiS se může spolehnout na podporu britských konzervativců.

Výrazně kritický byl vůči polské premiérce šéf liberální frakce ALDE Guy Verhofstadt. „Zvýšení počtu soudců potřebných k usnášeníschopnosti tribunálu a zavedení dvoutřetinové většiny hlasů potřebné k rozhodnutí jsou společně s dalšími kroky vlády opatření, která zcela jasně podkopávají funkčnost ústavního soudu,“ prohlásil.

Předseda sociálnědemokratické skupiny S&D Gianni Pittella zase řekl, že jeho frakce se znepokojením sleduje situaci v Polsku, „která není v souladu s polskou historií a bojem Poláků proti diktátorství“.

Za největší politickou skupinu Parlamentu, Evropskou lidovou stranu, promluvil španělský europoslanec Esteban González. Šéf frakce Manfred Weber totiž pochází z Německa a právě vztah mezi Polskem a jeho západním sousedem je v současné situaci napjatý.

„Nikdo si nepřeje nějaký preventivní rozsudek nad Polskem,“ řekl Španěl. Snahou europoslanců je prý pouze zjistit, jestli jsou evropské hodnoty skutečně v ohrožení. „Zaútočit na soudní moc a kontrolovat masmédia by mohlo být prvním krokem ke zničení demokracie,“ dodal.

Britští zastánci

Výrazně však na obranu Szydłové a její vlády vystoupil britský europoslanec Syed Kamall. Ten předsedá frakci konzervativců a reformistů, do které patří i Právo a spravedlnost.

Ve Štrasburku upozornil na to, že Komise ani Parlament si v minulosti nestěžovali na předchozí polskou vládu, která se při jmenování ústavních soudců také nechovala podle pravidel. „Proč najednou ty náhlé stížnosti, když chce vláda jmenovat pět soudců z patnácti?“ připomněl argument Szydłové, která poukázala na to, že dvě třetiny tribunálu tvoří soudci jmenovaní současnou opozicí.   

Právě na podporu britských konzervativců může Právo a spravedlnost v Evropském parlamentu vsadit, uvádí analýza bruselského serveru VoteWatch. Strana premiéra Davida Camerona podle ní potřebuje podporu PiS při prosazování svých reformních záměrů. S Polskem a dalšími středoevropskými zeměmi totiž musí dojít ke kompromisu v otázce omezování výhod britského pracovního trhu pro občany ostatních unijních zemí.

Příznivě ale může být polské vládě nakloněna částečně i frakce EPP, jejímž členem je strana maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten se v minulosti také setkával s kritikou za řadu změn, které provedl jeho kabinet, a dal už najevo, že se za Právo a spravedlnost postaví.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA