Polsku povládnou konzervativci. Co to znamená pro EU?

Oficiální výsledky parlamentních voleb v Polsku potvrdily jednoznačné vítězství konzervativní strany Právo a spravedlnost, která může vytvořit jednobarevnou většinovou vládu. Jak se tím promění kladný vztah Varšavy k EU? A co to bude znamenat pro budoucnost eurozóny?
Szydło
zdroj: Shutterstock; autor: Tomasz Bidermann

Vítěznou stranu polských parlamentních voleb Právo a spravedlnost (PiS) komentátoři běžně označují za euroskeptickou. Jednou z otázek se tak po jejím nedělním úspěchu stává budoucnost vztahů šesté největší země EU s ostatními evropskými státy i unijními institucemi.  

Orbán má v EU krytá záda díky členství v Evropské lidové straně. PiS ne.

PiS získal ve volbách pod vedením své místopředsedkyně Beaty Szydłové 37,58 procent hlasů a s 235 mandáty má ve 460členném Sejmu dost sil pro sestavení jednobarevné většinové vlády.

Podle řady názorů to bude znamenat odklon od dosavadní proevropské politiky Občanské platformy, jejíž bývalý předseda Donald Tusk se stal vloni v prosinci stálým předsedou Evropské rady.  

Ozývají se také obavy, že se Polsko pod novým vedením vydá podobnou cestou jako Maďarsko premiéra Viktora Orbána, který odmítá zásady liberální demokracie.

„V médiích se ihned objevila konstrukce, že Polsko bude druhé Maďarsko a že k moci přichází druhý Orbán. A když se podíváme do hospodářského programu PiS, skutečně v něm najdeme řadu podobností s Maďarskem,“ řekl na včerejší debatě věnované polským volbám ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál.

Bez spojenců za zády

Kdyby se však Polsko pod vládou PiS skutečně dostalo do konfrontace s EU, bude se nacházet v mnohem těžší pozici, dodává.

Orbán se totiž v případě dosavadních kontroverzí mohl vždy opřít o své členství v Evropské lidové straně (EPP), která sdružuje pravicově orientované konzervativní, liberálně-konzervativní a křesťansko-demokratické politiky a je největší evropskou politickou stranou. PiS je naproti tomu členskou stranou menší Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR).

Rozdíl je patrný i na rozdělení sil v Evropském parlamentu. Zatímco frakce Evropské lidové strany má 217 europoslanců, Evropská konzervativní a reformní skupina jich má jen 74.

„Právo a spravedlnost není v Evropském parlamentu v důležitém klubu,“ shrnul během debaty pořádané AMO novinář a komentátor Patrik Eichler z Masarykovy demokratické akademie. „Řada důležitých otázek spojených se zaměstnaností nebo třeba evropskými fondy se přitom nebude řešit v Polsku, ale v Evropském parlamentu,“ dodal.

Pokud si tedy pravděpodobní polští lídři nenajdou v Bruselu a Štrasburku silné spojence, může jejich politika narazit.

Nebude tak zle

Není ovšem jisté, zda se vůbec polská politika výrazně promění, upozornil politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Kubát.

„Něco jiného je rétorika a něco jiného reálná politika,“ myslí si. V Polsku podle něj neexistují ekonomické, sociální ani historické podmínky pro rozšíření orbánismu. Ani s extrémně silným euroskepticismem se podle něj nedá počítat. „Některé české strany jsou rozhodně víc euroskeptické než PiS,“ řekl.

Další vývoj bude záviset také na tom, jakou roli si v novém mocenském uspořádání přisvojí předseda PiS Jarosław Kaczyński, který podle odborníků zůstává hlavním stratégem strany. Právě kvůli silně konzervativním a euroskeptickým postojům se však stáhnul z předvolební kampaně, což popularitě strany prospělo.

„Tak jako tak nejsme v roce 2005 (kdy PiS vyhrálo volby pod vedením Kaczyńského – pozn. red.),“ říká k tomu Dostál. Polsko příští rok čeká významný summit NATO ve Varšavě a západní partnery si nebude chtít rozhněvat.

„Netroufli si by zavádět ani zvláštní sektorové daně po vzoru Maďarska, pokud by to vyvolalo vrásky ve Washingtonu,“ dodává analytik.

A co euro?

Podle Eichlera však může zásadní problém nastat v otázce federalizace eurozóny. Pravděpodobná nová premiérka Szydłová se už v červnu důrazně vyslovila proti přijetí eura.

Polské „ne“ může urychlit integraci eurozóny. Vadilo by to?

„Pokud Polsko jako velký stát mimo eurozónu prohlásí, že vstupovat nechce, je pravděpodobné, že současné státy eura přestanou čekat a vydají se po cestě federalizace,“ myslí si.

O hlubší integraci eurozóny se už v současnosti uvažuje.

Pro Česko ani jiné země bez společné evropské měny by to podle Eichlera nebylo dobré. „Mohli bychom se znovu ocitnout za evropskou hranicí a jednou bychom mohli znovu vstupovat do EU,“ varoval.

To ale nemusí být za každou cenu špatně, upozornil Kubát. Pokud si totiž některé země společnou měnu nepřejí, mají pro to své důvody.

„Země eura mohou k hlubší integraci přistoupit. Možná se ale ukáže, že to je slepá ulička a některé státy do federalizované eurozóny třeba ani nebudou chtít vstoupit,“ dodal.

Autor: Adéla Denková

span>
REKLAMA
REKLAMA