Polská vláda podkopává právní stát, Komise však nic nezmůže

V Polsku probíhá již rok ústavní krize. Rozhodování ústavního soudu bylo nejdříve téměř znemožněno, nyní je pod politickou kontrolou vládní strany Právo a spravedlnost. Evropská komise se problémem zabývala prakticky po celý rok, výsledkem je ale pouhé varování. Víc proti jednání polské vlády komisaři zřejmě nezmůžou.
Polsko protesty
© Shutterstock / Cinematographer

Evropská komise včera poskytla polské pravicové vládě další dva měsíce na nápravu některých legislativních kroků, které v posledním roce vedly k ústavní krizi. Pokud vláda nezačne opět respektovat základní funkce tamního ústavního soudu, má čelit sankcím. Zatím se však zdá, že ve skutečnosti je vůči chování polské vlády Komise bezzubá. Podobné varování totiž zveřejnila již v červenci.

Nové varování přichází rok poté, co se polská konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) chopila moci a začala prosazovat kontroverzní legislativu poškozující zejména polský ústavní soud a schopnost jeho rozhodování. „Polské vládě poskytneme možnost na naše připomínky reagovat, odpovědět na tato dodatečná doporučení, a to v časovém horizontu maximálně dvou měsíců,“ uvedl první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Doporučení opět zahrnuje realizaci a dodržování kroků, které Komise polské vládě doporučila již letos v červenci. Základem je, aby polská vláda respektovala rozhodnutí tamního ústavního soudu a umožnila jeho plnohodnotné a transparentní fungování respektující ústavu a principy demokratického právního státu. Současná praxe totiž podle Komise ústavnímu soudu neumožňuje být pojistkou konstitucionalismu a pevnou součástí principu brzd a protiváh, tedy součástí vyvažování jednotlivých složek moci ve státě.

Ústavní soud novelu zákona následně prohlásil za protiústavní a soudním nálezem ji zneplatnil. V takovém případě má zákonodárce vždy povinnost rozhodnutí ústavního soudu respektovat a vyhlásit jej ve sbírce zákonů. Vládní strana PiS se však rozhodla, že tak neučiní.

Ústavní soud poslanci naprosto ignorovali

Je tomu na den přesně rok, co Sejm, tedy polský parlament, schválil novelu zákona o ústavním soudu. Zákonodárci nově stanovili, že rozhodování případů, které se před ústavní soud dostanou, bude probíhat výlučně plenárním způsobem, vyloučil tudíž možnost rychlejšího a mnohdy efektivnějšího rozhodování v menších senátech.

Další problematickou změnou bylo zvýšení počtu hlasů, který je třeba pro přijetí rozhodnutí, a nemožnost přednostního projednávání jednotlivých případů. V tomto ohledu tak byli soudci nově povinni projednávat případy nikoli podle naléhavosti a potřebnosti, avšak podle pořadí, v jakém jim přichází na stůl.

Ústavní soud novelu zákona následně prohlásil za protiústavní a soudním nálezem ji zneplatnil. V takovém případě má zákonodárce vždy povinnost rozhodnutí ústavního soudu respektovat a vyhlásit jej ve sbírce zákonů. Vládní strana PiS se však rozhodla, že tak neučiní, což se příčí výše zmíněným principům demokratického právního státu. A stejný postup polští zákonodárci zaujali i v případě následujících soudních judikátů.

Timmermans: Jsme schopni přijmout potřebná opatření

Kritici reformy z řad právníků, politiků, politologů i novinářů jsou přesvědčeni, že těmito kroky dochází k podkopávání soudní nezávislosti a zmíněného principu brzd a protiváh.

Timmermans: Nevylučujeme žádná opatření, která jsme schopni přijmout.

V kontextu těchto událostí se Evropská komise na konci července rozhodla poskytnout Polsku tříměsíční lhůtu na to, aby tyto kontroverzní změny vzala zpět a obnovila dodržování principů demokratického právního státu. V opačném případě by Polsko čelilo sankcím. Nicméně Varšava se rozhodla varování a doporučení nerespektovat. Přijala sice dílčí opatření, podle Komise však nedostatečná.

Zmíněné tři měsíce jsou pryč a Komise se polskou ústavní krizi zabývala znovu. Nicméně na sankce nedošlo. Místo toho se opakuje červencový scénář, jen místo tří měsíců Komise poskytla měsíce dva. „Nevylučujeme žádná opatření, která jsme schopni přijmout,“ uvedl Timmermans. „Tuto čáru však překročíme až v momentě, kdy se k ní dostaneme,“ dodal.

Komise nic nezmůže

Šéf evropských liberálů Guy Verhofstadt se však domnívá, že varování již bylo ze strany Komise až dost a je třeba se posunout od dialogu k činům. „Tamní krize se v posledních měsících jen zhoršuje. Nyní je ústavní soud pod politickou kontrolou vládnoucí strany. Ústavnost zákonů tak nemůže být nadále kontrolována,“ uvedl ve svém prohlášení.

„Tisíce polských občanů už měsíce protestují. Nesou vlajky Evropské unie a chtějí pomoc. Nesmíme je v tom nechat,“ dodal.

Minimálně maďarská vláda se již nechala slyšet, že by tento postup vůči polské vládě určitě vetovala.

Pokud polská vláda neučiní potřebné kroky, Evropská komise má možnost spustit proceduru, kterou upravuje čl. 7 Smlouvy o Evropské unii. Ta může vést až k omezení hlasovacích práv v rámci Rady EU či k jiným sankcím.

Problémem však je, že rozhodnutí ohledně „závažného a trvajícího porušování hodnot“ demokratického právního státu, tedy rozhodnutí, kterým je uvalení sankcí podmíněno, musí jednomyslně přijmout také Evropská rada. A minimálně maďarská vláda se již nechala slyšet, že by tento postup vůči polské vládě určitě vetovala. V takovém případě jsou sankce vyloučeny a nevyslyšení varování Komise nebude mít žádné právní následky.

S využitím EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA