Nizozemci rozhodli. Populistu Wilderse v čele státu nechtějí

Nizozemská vládní strana slaví vítězství, populista Wilders se musí spokojit s druhým místem. Většina Nizozemců dala přednost současnému premiérovi Ruttemu a méně radikálním uskupením. Volby v Nizozemsku tak mnozí označují jako prohru populistů.
volby v nizozemsku
@ Shutterstock

Sláva demokracie, prohra populismu. Právě tak by se daly shrnout první reakce nizozemského premiéra Marka Rutteho na výsledky včerejších parlamentních voleb.

Před hlasováním o budoucnosti Nizozemska byl jedním z favoritů populista Geert Wilders. Ve středu odpoledne se však jeho vize o uzavření hranic migrantům a vystoupení z Evropské unie začala pozvolna rozplývat. K volebním urnám totiž přišel rekordní počet Nizozemců, účast byla více než 80%. Hlasy tak připadly i méně populárním stranám.

Nejvíce voličů podpořilo Lidovou stranu pro svobodu a demokracii (VVD) Marka Rutteho. Podle dosavadních odhadů po sečtení 95 procent hlasů získá 33 křesel ze 150 členného parlamentu. Oproti minulým volbám si vládní strana pohoršila a k zformování vládní koalice bude potřebovat hned tři spojence.

„Naši zemi chceme i nadále udržovat bezpečnou a stabilní,” prohlásil Rutte, který včerejší volby označuje za vítězství demokracie. „Po brexitu a amerických volbách řeklo Nizozemsko stop populismu,” dodal.

Zelení překvapili, sociální demokraté jsou zklamaní

Podle dosavadní rétoriky je však s Wilders s výsledky spokojený. Jeho Strana pro svobodu pravděpodobně získá 20 křesel, tedy o pět více než v roce 2012, a bude i nadále v opozici. Velký úspěch zaznamenali Křesťanští demokraté (CDA) a levicoví liberálové D66. Obě dvě strany by měly získat 19 křesel.

„Skokanem“ voleb se však stala Zelená levice (GL) pod vedením mladého politika Jesseho Klavera.  Dosud měla v poslanecké sněmovně 10 křesel, nově jich zabere až 16. Hořký propad zaznamenala sociální demokracie.

volby v Nizozemsku

Zdroj dat: Electograph

Oficiální výsledky nizozemské úřady teprve potvrdí. Kvůli obavám z hackerských útoků se totiž hlasy sčítají ručně.

Nenávist k islámu Widlersovi k vítězství nestačila

Wilders bývá často přirovnáván k Donaldu Trumpovi. Oba dva jsou označováni jako populisté a zastánci protiimigrační politiky. Wilders však svou kampaň opřel o nenávist k muslimského světu, zatímco Trump se více zaměřil na ekonomické problémy.

Kulturní a náboženská témata nakonec využil i premiér Mark Rutte. Jak upozorňuje Joel Schallit z bruselské redakce EurActivu, Rutteho vláda mimo jiné ohlásila, že plánuje prosadit zákaz nošení šátků:

Wilders ztrácel popularitu již před volbami. Více >>>>

Předvolební kampaň v Nizozemsku poznamenalo také vyostření vztahů s Tureckem. Nizozemské úřady totiž zakázaly tureckým diplomatům přistát na letišti v Rotterdamu a podpořit referendum v Turecku o změně ústavy. Prezident Recep Tayyip Erdoğan poté označil Nizozemsko za fašistické.

Výsledky voleb v Nizozemsku lze považovat za vyhranou bitvu ve válce proti populismu, otázkou však zůstává, na jakou stranu se vydají ostatní evropské země. Na řadě jsou dubnové prezidentské volby ve Francii a podzimní volby v Německu a České republice.

  • Milan Šimoník
  • Marie Homolková

    Wilders naopak vyhrál ! Mnohé jeho myšlenky “vzali za své” jiné strany. Ovšem, v tu chvíli se z “populistických” atd. myšlenek staly myšlenky pronárodní atd. Nynější vláda postupuje velice razantně proti Turecku – jeví se jako mnohem rozumnější, než dříve. Tudíž si získala přízeň. A Zelení? No, jestli se chovají jako ti naši, tak jim dalo hlas mnoho přistěhovalců. Jednou to bude tak, jak předvídá i Wilders – muslimové nás “převolí”. Budeme názorovou menšinou. A je jedno, které země v Evropě to budou.

REKLAMA
REKLAMA