Německo má přijmout 200 tisíc uprchlíků ročně. Není to však žádný strop, upozorňují odborníci

Sesterské strany a vítězky německých federálních voleb CDU/CSU nalezly shodu v otázce přijímání uprchlíků. Německo má podle nich přijmout ročně 200 tisíc osob. Nejedná se však o žádný maximální počet, ale pouze o politický cíl.
německo přijímání uprchlíků
@ Martin Rulsch, Wikimedia Commons

Německo by mělo ročně přijmout zhruba 200 tisíc uprchlíků. Po sedmihodinovém jednání se na tom shodla strana CDU Angely Merkelové a její bavorská konzervativní odnož CSU.

Konkrétnímu číslu se německá kancléřka dlouhodobě bránila, nakonec však musela ustoupit, aby mohlo povolební vyjednávání pokračovat. Migrační krize a následná politika otevřených dveří prosazovaná kancléřkou v roce 2015 se totiž stala sporným bodem jednotného bloku CDU/CSU, který letos pod vedením Merkelové znovu zvítězil ve federálních volbách.

Merkelová si znovu získává důvěru Němců. Může za to obrat v migrační politice. Více >>>>

„Kompromis spočívá v tom, že se CDU a CSU shodly na jistém směrném čísle 200 tisíc pro přijímání humanitárních uprchlíků,“ vysvětlil EurActivu odborník z Katedry německých a rakouských studií FSV UK Vladimír Handl. Mezi humanitární uprchlíky se přitom započítávají žadatelé o azyl, uprchlíci z válečných zón či rodinní příslušníci azylantů.

Směrný počet osob odpovídá současným statistikám počtu žadatelů o azyl. Minulý rok jich Německo registrovalo 280 tisíc, přičemž letos se očekává další pokles. Ještě před dvěma roky po vypuknutí migrační krize přitom do Německa putovalo až 890 tisíc lidí.

Jak ale uvedl Handl, nejedná se o žádný maximální počet přijímaných uprchlíků. „Naopak právo na azyl je nadále neomezené a posuzuje se individuálně. Jinak by to ani německý ústavní soud nedovolil,“ řekl expert na Německo.

Přijmout jen 200 tisíc uprchlíků je pouze politický cíl

Tomáš Jungwirth z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR navíc EurActiv  upozornil, že takový strop pro přijímání uprchlíků by byl v rozporu i s mezinárodním právem a právem EU. Počet 200 tisíc uprchlíků se tak dá považovat spíše jako deklarovaný politický cíl.

„V tom se Německo liší například od Rakouska, které už počátkem roku 2016 ohlásilo, že přijme jen 80 azylových žádostí denně,“ dodal Jungwirth.

Nastavení směrného čísla požadovala CSU, která působí pouze v Bavorsku. Právě tímto spolkovým státem prošla většina migrantů mířících do Německa.

„Je to dobrý den pro konzervativce a pro Německo,“ komentoval jednání generální sekretář CSU Andreas Scheuer.

Lídři CDU a CSU se dohodli také na vytvoření center, kde by žadatelé o azyl mohli vyčkávat na udělení rozhodnutí o přidělení či zamítnutí ochrany. Neúspěšní žadatelé by pak byli rovnou navraceni do zemí původu.

Strany se dále shodují, že Maroko, Alžírsko a Tunisko jsou bezpečnými zeměmi původu, což znamená, že pro Německo bude jednodušší navracet do nich osoby, které nezískaly v Německu nárok na azyl.

Počet uprchlíků tématem pro koaliční vyjednávání

Kompromis mezi sesterskými stranami CDU a CSU byl zároveň nezbytným krokem pro to, aby mohla Merkelová zahájit jednání o koalici s dalšími politickými stranami, které 24. září uspěly ve volbách.

Merkelová má především zájem o vytvoření takzvané jamajské koalice s liberálními FDP a Zelenými. Sociální demokraté se totiž po volbách rozhodli jít do opozice.

Předsedkyně Zelených Simone Peter, však uvedla, že obsah dohody CDU a CSU je velmi vzdálený tomu, co její strana očekává od povolebních rozhovorů o vytvoření koalice.

Podle Tomáše Jungwirtha je tedy otázkou, zda vůbec zmínka o počtu přijímaných uprchlíků přežije další koaliční jednání. „I pokud by se objevila v programovém prohlášení nové vlády, neočekávám, že by to samo o sobě mělo nějaký zásadní dopad,“ sdělil EurActivu.

REKLAMA
REKLAMA