Trans-Europe Express|Multikulturní Národní fronta

Dnešní Trans-Europe Express přiváží plný vagon zpráv z Francie a spoustu příběhů z různých částí Evropy.
Trans-Europe Express
Trans-Europe Express

Trans-Europe Express přijíždí do Česka každé páteční odpoledne a přináší unikátní pohled na témata, která hýbou Evropou. Na jeho obsahu pracuje mezinárodní zpravodajská síť EurActiv se svými partnery a mnohými dalšími.

Marine Le Penová navštívila Libanon. Zní to skoro absurdně, ale Francie prožívá předvolební rok a šéfka Národní fronty ráda překračuje tabu. Na výlet se vypravila tento týden a vzbudilo to očekávané kontroverze. Podpořila Asada a urazila libanonského velkého muftího, s nímž se odmítla sejít, protože by si kvůli tomu musela vzít na hlavu šátek.

O co tady jde? Řada komentátorů se domnívá, že Le Penová hledá podporu u bohatých Libanonců, kteří ve Francii žijí jako pozůstatek francouzské koloniální vlády z let 1923 až 1946. Za svůj domov považuje Francii asi 250 tisíc takových lidí.

Někomu se ale stejně může zdát překvapivé, že se krajně pravicová ikona jako Le Penová – která přítomnost muslimů ve Francii srovnává s nacistickou okupací – může smířit s tím, že musí navštívit arabskou zemi.

Dalo by se o ní říct, že je jakousi mezináboženskou populistkou, která chce ze středu vládnout nad různými identitami. Zvlášť pokud vezmete v úvahu, že pět až sedm procent francouzské populace tvoří muslimové. Mezi těmito lidmi jistě budou i voliči Národní fronty. Voliči, kteří chtějí chránit rodinné hodnoty a ve vhodných chvílích se dokážou připojit k těm, kdo si říkají „katolíci“.

Příkladem je hnutí „Demonstrace pro všechny“ bojující za rodinné hodnoty a proti homosexualitě. Před dvěma lety se mu v Paříži a Lyonu podařilo sestavit pestrou mozaiku protestujících, od islamistů až po neonacisty vykřikující rasistická hesla.

Mnoha lidem tyto události otevřely oči, protože překročily etnické i náboženské hranice. Mohl to být zrod nové pravice, která by svým záběrem přesahovala úzce vymezený evropský nacionalismus?

Protesty hnutí „Demonstrace pro všechny“ se v dalších letech neopakovaly. Kdyby nedošlo k útoku na Charlie Hebdo nebo atentátu v Nice, možná by slučování kultur v tomto stylu postoupilo o něco víc. Rostoucí význam Národní fronty naznačuje, že nemuslimští nacionalisté jsou ještě méně tolerantní než dřív. Tyhle dveře jsou zatím zavřené.

Pokud se však pokusíme porozumět výletu Le Penové do Libanonu, nemůžeme takové myšlenky zcela opustit. Ve své podstatě je to podobně extrémní gesto. Směřuje totiž proti přesvědčení rostoucí části francouzské společnosti, která vnímá Araby a muslimy jako něco cizího.

Na druhé straně – navzdory prohlášením Le Penové – ukazuje její návštěva na rostoucí vnímavost pravice, která přijímá rozmanitost. I když je to rozmanitost hierarchizovaná. Dokud muslimové znají své místo ve francouzské společnosti, nebudou přicházet se svými požadavky, jako je třeba nošení šátku na hlavě.

Vzepřít se tomuto zvyku v zemi tak hluboce nábožensky založené jako Libanon bylo od Le Penové silně urážlivým gestem. Nešlo ani tak o deklaraci jejího feministického postoje nebo podporu sekularismu. Ukázala především své přesvědčení o evropské nadvládě.

Právě to byla zpráva, kterou měla návštěva vyslat do Francie. Le Penová zkrátka musela vyrazit na Blízký východ, aby to bylo všem jasné. Pod vládou prezidentky Le Penové se muslimové s takovým přístupem budou muset zkrátka smířit.

Pohled zblízka

Socialismus je stále v kurzu. Martin Schulz má totiž reálnou šanci stát se příštím německým kancléřem, uvádí politický konzultant Michael Spreng pro WirtschaftsWoche. Angela Merkelová se oproti tomu snaží nalézat spíše pravicové voliče.

Německé úřady navrhují, aby Evropská unie povolala více ochránců lidských práv. Cílem je efektivnější a snadnější deportování žadatelů o azyl čekajících na vyřízení svých případů. Uvádí to pracovní materiál, který má k dispozici agentura Reuters.

A nyní k populismu. Podle nové německé studie mnoho členských států zaostává v implementaci socio-politických reforem ve stěžejních oblastech, jako je například vzdělávání. Tyto nedostatky pak dopadají především na migranty a uprchlíky.

Detektor hloupých řečí. „Nikdy jsem nehrozil žádným grexitem,“ uvedl německý ministr financí Wolfgang Schäuble pro ARD. Učinil tak těšně před tím, než se na sociálních sítích objevily jeho nedávné komentáře, ve kterých tvrdí, že Řecko ještě nemá vyhráno a je třeba na něj stále tlačit, jinak „nemůže zůstat v měnové unii“.

Dokonce i MMF souhlasí. Euroskupina v pondělí učinila malý krok směrem k dokončení druhé prověrky řeckého záchranného programu ve výši 86 miliard eur, uvádí Jorge Valero. Do popředí by tentokrát měly jít reformy, zatímco úsporná opatření ustoupí.

Eurokomisařka Corina Crețu je silně nespokojená s prováděním Jadersko-jónské strategie. Blíže o tom pojednává Aria Koutra.

Evropská komise ve středu varovala Itálii před možnými disciplinárními opatřeními. Sáhne po nich v případě, že Řím nepřijme slíbená úsporná opatření ke snížení deficitu.

Moldavská média informují, že země může těžit z nejisté budoucnosti Podněstří a převzít nad tímto územím opět kontrolu. Kišiněv však – i s vědomím Moskvy – trvá na zachování své neutrality.

Možnost připojení k EU není jen o přístupu na nové trhy. Po měsících jednání a žádném pokroku v rámci soudních sporů zákonodárci v Evropském parlamentu diskutují o destrukci soukromě vlastněných budov v centru Bělehradu, ke které došlo v loňském roce.

Od doby, kdy Bosna a Hercegovina formálně podala svou přihlášku pro vstup do EU, se jí nepodařilo ve svých reformách příliš pokročit, uvádí Sanford Henry.

Nostalgie po sovětské éře. Reportéři bez hranic nabádají Komisi k ochraně svobody tisku v Polsku. Za poslední dobu klesla Varšava v rámci hodnocení svobody médií o 29 míst.

Česká republika čelí díky zvolení Donalda Trumpa novým výzvám. Místní úvahy se logicky stáčejí směrem k bezpečnosti, obchodu a diplomatickým vztahům.

Rakouský soud ve čtvrtek schválil vydání ukrajinského obchodníka Dmytra Firtaše do Spojených států z důvodu podezření z uplácení. Soud tak změnil své předchozí rozhodnutí, ve kterém uvedl, že americká žádost je politicky motivovaná kvůli tomu, že Firtaš spojoval prezidenta Trumpa s Vladimirem Putinem.

Nizozemci se v polovině března chystají k volebním urnám, aby si vybrali svého nového ministerského předsedu. Mnozí pozorovatelé v těchto volbách vidí jakési rozehřívací kolo před francouzskými prezidentskými volbami, které se budou konat o měsíc později.

Navzdory náznakům sblížení mezi socialistou Benoîtem Hamonem a extrémně levicovým kandidátem Jean-Lucem Mélenchonem, které se v poslední době objevovaly, se naděje na vytvoření politického spojenectví mezi nimi zdají být velmi křehké.

Trans-Europe Express zpracovala redakce EurActiv.com. Z anglického originálu přeložila redakce EurActiv.cz.

REKLAMA
REKLAMA