Merkel chce novou evropskou smlouvu a hlubší integraci

Německo podle informací týdeníku Spiegel usiluje o svolání evropského konventu, který by vypracoval novou evropskou smlouvu. Největší evropská ekonomika chce hlubší integraci EU, která podle ní přinese stabilitu a větší fiskální zodpovědnost.

Merkel
Angela Merkel, německá kancléřka; zdroj: Rada EU.

Německá kancléřka Angela Merkel požaduje svolání evropského konventu, který by vypracoval novou evropskou smlouvu pro hlubší integraci EU. Včera (26. srpna) o tom napsal německý týdeník Der Spiegel s odvoláním na kancléřčina poradce Nikolause Meyer-Landruta.

Ekonomicky nejsilnější evropský stát v diskuzi o řešení dluhové krize eurozóny a budoucnosti Evropy dlouhodobě podporuje myšlenku politické unie (EurActiv 14.11.2011). Na vytvoření nové smlouvy například Merkel naléhala již během jednání o fiskálním paktu, která probíhala na začátku letošního roku (EurActiv 31.1.2012).

Řada národních pravomocí by se podle Německa měla přenést na úroveň evropských institucí. Podle německých představ by měl například Soudní dvůr Evropské unie získat větší pravomoci nad rozpočty členských států a vynášet rozhodnutí nad zeměmi, které nebudou dodržovat evropská fiskální pravidla.

Podle informací Spiegelu Merkel doufá, že na svolání konventu se evropští lídři dohodnou již na prosincovém summitu. Na něm by měl být také představen návrh cestovní mapy k hlubší integraci eurozóny v řadě oblastí – například vytvoření bankovní unie. V současné době na něm pracují předsedové Evropské rady, Evropské komise, Evropské centrální banky a Eurogroup. První verze by měla být zveřejněna již v říjnu.  

Něco za něco

Myšlenka svolání konventu připomíná více než stočlenné shromáždění, které mělo v roce 2001 za úkol vypracovat evropskou ústavu. Jeho vznik byl tehdy inspirován Filadelfským ústavním konventem, který v 18. století připravoval ústavu Spojených států amerických.

Evropský dokument se však schválit nepodařilo, když jej v roce 2005 odmítli voliči ve Francii a Nizozemsku (EurActiv 16.6.2006). Ústava se tak stala základem Lisabonské smlouvy (EurActiv 1.12.2009). I jejímu přijetí však předcházela dlouhá vyjednávání a řada komplikací, které by nyní mohly členské státy odrazovat od rozsáhlé institucionální reformy.

V některých zemích, jako například v Británii, by navíc podle odborníků tlak na hlubší integraci mohl posílit euroskeptické nálady. Německo je však přesvědčeno, že hlubší fiskální a politická unie je nutná pro navrácení stability do eurozóny a konsolidaci veřejných financí členských států.

„Ráda bych viděla více pravomocí pro Soudní dvůr EU nad státními rozpočty, ale mí kolegové s tím nesouhlasí. Na druhé straně požadují vytvoření eurobondů a sdílení dluhu v zemích eurozóny. Nechtějí se ale vzdát části své suverenity,“ prohlásila Merkel v červnu.

REKLAMA
REKLAMA