Kontroly na vnější hranici EU na zahraniční bojovníky nestačí

Útok na satirický týdeník Charlie Hebdo přiměl hlavy států EU posílit evropskou bezpečnost. Součástí protiteroristické strategie je i zintenzivnění ochrany vnějších hranic schengenského prostoru, kde se džihádisté mohou volně pohybovat. EU proto zavádí systematické pasové kontroly, kterými si chce posvítit hlavně na takzvané zahraniční bojovníky. Podle odborníků to ale nestačí. Důležité je navíc sestavit celoevropský seznam zahraničních bojovníků a posílit výměnu informací tajných služeb.
Teroristé černobíle
Zdroj: shutterstock; Autor: Oleg Zabielin

Kvůli lednovému útoku na Charlie Hebdo v Paříži se Evropská unie mnohem intenzivněji zabývá protiteroristickými opatřeními, díky kterým chtějí státy osmadvacítky podobným událostem do budoucna předejít. Jedním z řešení je ochrana vnějších hranic, skrze které radikální muslimové do Evropy přicházejí. Kvůli otevřeným vnitřním hranicím schengenského prostoru je ale ochrana vnějších hranic EU pouze tak silná, jako její nejslabší článek, tvrdí odborník na bezpečnost z Metropolitní univerzity Oldřich Bureš.

Speciální pozornost je při ochraně vnějších hranic věnována zahraničním bojovníkům, tedy občanům EU, kteří se vrací vycvičeni z konfliktu v Sýrii a Iráku, aby páchali teroristické útoky hlavně ve velkých evropských městech. Podle ředitele think-tanku Evropské hodnoty Radka Hokovského jejich nebezpečí spočívá zejména v tom, že to jsou jednotlivci, které nelze snadno identifikovat.

Najít jednotné řešení, jak omezit nebo alespoň lépe kontrovat vstup zahraničních bojovníků zpět do Evropy, není snadné. Boj proti terorismu je totiž oblast, která zůstává v kompetenci národních států. Neexistuje proto žádná evropská legislativa, která by jim například znemožnila vstup na půdu EU, nebo na základě které by jim mohly být odebrány cestovní doklady. Sladit rozdílné protiteroristické politiky byl také jeden z cílů neformálního summitu lídrů EU v Bruselu z 12. února.

Musíme zkontrolovat všechny

Klíčovým ujednáním bruselského summitu pro ochranu vnějších hranic je zavedení systematických kontrol cestovních dokladů každého, kdo do Unie přijede nebo přiletí. Jméno nebo číslo cestovního dokladu by tak bylo porovnáno s databázemi, jako je například Schengenský informační systém, který je schopen rozpoznat, jestli se jedná o zahraničního bojovníka. V současnosti je na vnější hranici EU takto kontrolováno pouze zhruba 30 % pasů. Cílem nového plánu ale je zkontrolovat všechny občany Unie.

Lídři EU se kromě vnějších hranic zabývali i ochranou těch vnitřních. Znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích požadovaly Francie a Španělsko, ale ostatní země v čele s Německem je kvůli zachování principu volného pohybu osob razantně odmítly. Některé státy zde také navrhovaly posílit kontroly alespoň v příhraničních oblastech, i to by však mohlo být v rozporu se schengenskými pravidly.

Podle Hokovského by kontroly na vnitřních hranicích nebo v jejich okolí ani současné situaci nijak zvlášť nepomohly. Důležité je podle něj posílit sdílení informací mezi bezpečnostními složkami a tajnými službami, které informace o zahraničních bojovnících sice mají, ale vzájemně si je nevyměňují. Mezi tajnými službami totiž nepanuje důvěra a sdílení vlastních informací je pro ně velmi citlivé téma.

Bureš naopak vidí jako důležité řešení problému zahraničních bojovníků vytvoření jejich celoevropského rejstříku. „Klíčovým opatřením je sestavení společného celoevropského seznamu těchto osob, bez kterých nelze smysluplně koordinovat opatření týkající se jejich aktivit po návratu do zemí EU,“ uvedl pro EurActiv.

Autor: Eliška Kubátová

REKLAMA
REKLAMA