Komise chce společný obranný fond, který nastartuje investice do vojenského výzkumu

Evropská komise chce zvrátit trend podfinancování vojenského výzkumu. Jedním z kroků může být i společný fond na obranu. Z něj by mohly státy čerpat prostředky třeba na nákup dronů či válečných lodí. Součástí plánu je i zrušení zákazu, který neumožňuje využívat unijní rozpočet a investice rozvojových bank na vojenský výzkum.
fond na obranu
Elżbieta Bieńkowska a Jyrki Katainen © European Union, 2016

Evropská komise dnes oznámila další krok k realizaci plánu na oživení vojenského výzkumu v rámci EU. Jedná se o největší obrannou iniciativu tohoto typu za poslední dekádu. Jejím cílem je především ukončit miliardové vládní škrty v rozpočtech na obranu v jednotlivých členských zemích. Stejně tak má přijetí plánu a jeho následná realizace ukázat nově zvolenému prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi, že Unie je za svou vlastní obranu ochotná platit.

Nová iniciativa je součástí širší škály návrhů na obnovení obranné spolupráce v EU. K té se nedávno vyjádřili i poslanci Evropského parlamentu, kteří přijali nezávaznou rezoluci ohledně posílení vojenské spolupráce mezi členskými státy.

Z rozpočtu EU nejde hradit vojenský výzkum

Důležitou součástí celé iniciativy má být dnes představený investiční fond pro obranu a také ukončení regulací, které rozpočtu EU a jednotlivým rozvojovým bankám neumožňují investovat do vojenského výzkumu. Zřízený fond by vládám členských zemí umožňoval, aby do něj jednak přispívaly, jednak si z něj i půjčovaly. Finanční prostředky do něj vložené by měly být k dispozici zejména pro společné obranné programy, mezi které můžeme zahrnout například nákup a vývoj dronů, vojenských helikoptér či válečných lodí.

Jádro fondu tak tvoří dvě tzv. okna. První bude sloužit čistě k podpoře kooperativního výzkumu inovativních obranných technologií, jako jsou například elektronika, metamateriály či šifrovací software a robotika. Druhé “okno” fondu bude vyčleněno na společný nákup vojenského vybavení, aby státy ušetřily své náklady. Dle Komise by země mohly náklady snižovat například zmíněnými společnými investicemi do technologií dronů nebo hromadným nákupem bojových vrtulníků.

Bieńkowská: Základem plánu je efektivní financování a větší spolupráce v obranném sektoru. Nejde však jen o samotné státy, důležitá je i podpora malých a středních podniků, které se zaměřují na vojenskou obranu.

Samotný fond by mohl začít fungovat již v roce 2017 a podpořit by jej měla i Evropská investiční banka. Podmínkou však je již zmíněné zrušení zákazu podporovat vojenský výzkum z unijního rozpočtu a z investic rozvojových bank, na čemž se musí shodnout vlády napříč celou Unií.

„Základem plánu je efektivní financování a větší spolupráce v obranném sektoru. Nejde však jen o samotné státy, důležitá je i podpora malých a středních podniků, které se zaměřují na vojenskou obranu. Ty mají často problémy dostat se k unijním penězům,“ uvedla komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elžbieta Bieńkowská.

Například Francie a Německo shodně tvrdí, že je na čase povolit, aby alespoň část z unijního rozpočtu mohla být využívána právě na vojenský výzkum. Rozpočet v současnosti zahrnuje 150 miliard eur a Komise by z něj potenciálně mohla v letech 2021 až 2027 na tyto účely vyčlenit až 3,5 miliardy.

Komise již schválila vydání 25 milionů eur na rozvoj výzkumu v oblasti obrany. Tato částka by se měla do roku 2020 zvýšit až na 90 milionů. Následně Komise plánuje vytvoření speciálního výzkumného obranného programu, jehož rozpočet by zahrnoval až půl miliardy eur.

Jasný vzkaz pro Trumpa

Rozpočty na obranu se v členských státech EU od roku 2006 snížily o celou třetinu. Unie se tak v tomto ohledu stala zcela závislou na podpoře Spojených států, a to zejména pokud jde o moderní a kvalitní vojenské vybavení.

I proto je avizovaný vzkaz nově zvolenému prezidentovi USA tak důležitý. Trump totiž během své předvolební kampaně několikrát prohlásil, že Spojené státy by měly své spojence chránit a pomáhat jim jen za předpokladu, že na svou obranu vynakládají dostatek financí. Členy Severoatlantické aliance je v současnosti 22 zemí EU, nicméně pouze Británie, Estonsko, Polsko a Řecko plní své závazky a na svou obranu vyčleňují alespoň 2 % HDP.

Mnoho zemí se proto musí spokojit se zastaralou vojenskou technikou, včetně vojenských letounů a helikoptér. Znepokojující je v tomto ohledu například zpráva německé armády, na kterou v úterý upozornila agentura Reuters. Ta uvádí, že připravenost bojových letounů Tornado k okamžitému nasazení se pohybuje okolo 44 %, připravenost novějších letounů Eurofighter pak okolo 52 %. Cílem je přitom 70% připravenost k okamžitému nasazení.

Van Orden: Společnou evropskou obranu vnímáme v kontextu existence NATO negativně, ale pokud by existovaly nějaké společné výzkumné projekty, rádi bychom se na nich podíleli.

K nedostatkům v oblasti investic zemí EU do obrany se vyjádřila i vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová. „Evropa musí být velmi opatrná, aby se nedostatečné investice nepřeměňovaly ve stále větší technologické nedostatky,“ uvedla. „Pokud s tím něco neuděláme, mohou následovat politické důsledky v podobě ztráty unijního vlivu v zahraniční politice,“ dodala.

Překážka v podobě Británie zmizí

S plánem na vyšší investice do obranného a vojenského výzkumu v rámci EU Komise přišla již v roce 2003. Tehdy se ale návrhy nesetkaly s dostatečnou podporou ze strany členských zemí. Státy jako Francie, Německo či Itálie však nyní soudí, že s rozhodnutím Británie opustit osmadvacítku se otevírá velká šance, aby se to již neopakovalo. Vystoupení Britů totiž v tomto ohledu vnímají jako odstranění překážky pro realizaci hlubší obranné spolupráce.

V současnosti není jasné, jestli se Britové budou chtít na užší obranné spolupráci v budoucnu podílet, není však vyloučené, že by tomu tak mohlo být.

„Společnou evropskou obranu vnímáme v kontextu existence NATO negativně, ale pokud by existovaly nějaké společné výzkumné projekty, rádi bychom se na nich podíleli,” prohlásil Geoffrey Van Orden, bývalý člen britské armády a nyní člen frakce Evropských konzervativců a reformistů v EP.

shutterstock_148776179

© Shutterstock/Glenn Price

Fond má ušetřit až 100 miliard eur ročně

Podle německé a francouzské vlády je sdílení zdrojů a užší spolupráce v oblasti obrany a vojenského výzkumu jedinou možností, jak v rámci EU budovat a rozvíjet adekvátní vojenskou sílu. Důkazem může být fúze několika společností zabývajících se vývojem raketových systémů z Francie, Itálie a Británie v roce 2001. Spojením firem tehdy vznikl evropský výrobce MBDA, který vytváří technologicky vyspělé raketové systémy.

Asi největším problém ale stále zůstává, když jednotlivé vlády v této oblasti upřednostňují své národní výrobce. I proto v současné době v rámci EU existuje 19 různých typů bojových vozidel pěchoty, zatímco ve Spojených státech používají jen jeden.

Celkově se předpokládá, že evropský obranný fond ušetří mezi 25 a 100 miliardami eur ročně, a to z důvodu snížení pořizovacích nákladů. „Členské státy by mohly ušetřit mnoho financí díky vzájemné spolupráci. Několik z nich se například rozhodne investovat do výroby dronů a na závěr jich společně pořídí dvacet. Kdyby takový výzkum prováděla pouze jedna země, koupila by třeba jen jeden nebo dva bezpilotní letouny,“ uvedl k novému plánu místopředseda Komise pro zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen.

S využitím EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA