Komise chce rozšířit vysokorychlostní připojení v EU, dají se čekat komplikace

Vysokorychlostní širokopásmové připojení zvyšuje růst ekonomiky i příjem domácností. To tvrdí nejen odborníci, které EurActiv oslovil, ale také Komise. EU proto chce výstavbu nových sítí v zemích EU podpořit. V Česku půjde o 14 miliard korun, které má získat z nedávno schváleného operačního programu. Situace se může zlepšit také díky Národnímu plánu rozvoje sítí nové generace, který měl být vládě předložen do konce června, a včasnou implementací směrnice o výstavbě broadbandu.
internet
Udroj: shuttestock.com; auto: GaudiLab

Přepracovat současné předpisy EU v oblasti telekomunikací tak, aby došlo ke sjednocení podmínek pro přidělování spektra či zajištění rovného přístupu k sítím pro tradiční i nové účastníky. To je jedno ze 16 opatření Strategie pro jednotný digitální trh, které také požaduje větší podporu investic do vysokorychlostního širokopásmového připojení (tzv. broadband) v EU.

Právě vysokorychlostní internet má v mnoha ohledech přispět k posílení digitální ekonomiky EU a hospodářskému růstu, což potvrzují i odborníci oslovení EurActivem.

„Podpora rozšíření vysokorychlostního připojení by měla být pro stát zásadní“

„Vysokorychlostní připojení přináší řadu krátkodobých i dlouhodobých benefitů pro regiony a jejich rozvoj, pro podnikání a samozřejmě i pro občany a domácnosti,“ řekl EurActivu prezident ICT Unie Svatoslav Novák. Je to podle něj jeden z kroků směrem k plnému rozvoji inovačního potenciálu EU a zároveň šancí, jak v oblasti inovací a digitální ekonomiky dohnat ztrátu vůči USA nebo některým státům jihovýchodní Asie.

To potvrzuje i manažerka regulace společnosti T-Mobile Alice Selby. „Evropa zatím v tomto ohledu bohužel zaostává za Spojenými státy a rozvinutými regiony Asie,“ uvedla pro EurActiv s tím, že zvýšení dostupnosti vysokorychlostního internetu každému jednotlivci v EU by mělo být jednou z priorit sektorové regulace.

Česko v digitální agendě zaostává

Na propojenost vysokorychlostního broadbandu s hospodářským růstem poukazuje i člen Rady ČTÚ Ondřej Malý.

„Internet dnes patří mezi základní infrastruktury státu spolu s železnicemi, silnicemi nebo plynovody a podpora rozšíření vysokorychlostního připojení by měla být pro stát zásadní,“ řekl Malý redakci.

Prezident ICT Unie však upozorňuje na to, že Česká republika v podpoře digitální agendy dlouhodobě zaostává.

Zdroj: shuttestock.com; autor: gui jun peng

„V tuzemsku se bohužel, navzdory proklamacím ve vládním programovém prohlášení, podpora digitální ekonomice nekoná,“ řekl redakci s tím, že dlouhodobě naplánované projekty ze strategie Digitální Česko, v rámci které česká vláda na jaře 2013 stanovila požadavky pro brodaband, mají zpoždění.

Podle Nováka přitom přístup k vysokorychlostnímu internetu povede k novým modelům podnikání a bude zvyšovat kreativitu lidí, kteří jsou v současnosti nuceni pracovat podle zaběhlých metod práce. Jako příklad uvádí krach velkého podniku šití oděvů v Prostějově.

„Ohrožení čerpání dotací a výstavby sítí může být způsobeno politickými šarvátkami mezi resorty o vliv nad 14 miliardami korun“

„Pokud se najde někdo, kdo zorganizuje kvalifikované švadleny v okolí okresního města a vytvoří e-shop pro objednávky šití oděvů na míru, je šance, že se opět zajistí jejich zaměstnanost,“ tvrdí prezident ICT Unie. Vše však podle něj závisí na profesionálním informačním systému objednávání a vzájemné rychlé komunikaci, kterou by zajistil právě vysokorychlostní broadband.

Pevné sítě v Česku

Jak na tom Evropa a Česká republika ale ve skutečnosti s vysokorychlostním internetem v současnosti je? V oblasti připojení s jakoukoliv rychlostí se Česko pohybuje kolem evropského průměru. Pokud ale hovoříme o dostupnosti internetu na okresní úrovni a ve venkovských oblastech (neboli tzv. bílá místa), zde je podle Nováka tuzemsko pod evropským průměrem.

Výstavbu nových sítí ve venkovských oblastech Komise hodlá podpořit prostřednictvím evropských fondů. V Česku například půjde o 14 miliard korun z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) určených zejména pro budování pevných sítí, které jsou nezbytné zejména pro datově náročné služby jako videa s vysokým rozlišením nebo cloudové aplikace.

Zdroj: shuttestock.com; autor: Maridav

Svatoslav Novák ale varuje před možnými riziky, které mohou výstavbu negativně ovlivnit. Jedná se například o nedostatečnou stavební legislativu, jež v současném znění nepřeje výstavbě sítí elektronických komunikací; velmi vysoké administrativní náklady (věcná břemena nebo zábory prostranství), které významně prodražují výstavbu liniových staveb; či blokování výstavby ze strany soutěžitelů o výstavbu sítí v tzv. bílých místech z konkurenčních důvodů.

„Ohrožení čerpání dotací a výstavby sítí může být také způsobeno politickými šarvátkami mezi jednotlivými resorty o vliv nad 14 miliardami korun,“ řekl Novák redakci.

Důležité proto je, aby byla stanovena jasná, transparentní a motivující pravidla čerpání uvedených prostředků. Takto vybudované sítě navíc musí být otevřené dalším operátorům a splňovat parametry týkající se rychlosti dat a technických standardů, tvrdí prezident ICT Unie.

Pomoci by mohl Národní plán rozvoje sítí nové generace, který má umožnit dosažení cílů stanovených Komisí. Podle Nováka bude i jakousi kuchařkou pro čerpání zmíněných 14 milionů korun. Plán rozvoje sítí pochází z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a v současnosti je konzultován v mezirezortním připomínkovém řízení.

Příklad Švédska

Zatímco peníze z OP PIK míří do budování pevných sítí, pokrytí mobilním broadbandem neboli tzv. LTE na venkově se obvykle řeší povinností pokrýt maximum obyvatel, která je obsažena v podmínkách aukce kmitočtů. Provozovatel, kterému byly kmitočty přiděleny, tak musí do několika let pokrýt co největší území.

„Jako nezbytný krok vnímáme včasnou implementaci směrnice o usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí na národní úrovni“

„Postupovali tak například i Švédové, kteří vydražili kmitočty pro LTE sítě v roce 2010 a mohli se tak nedávno pochlubit, že jim zbývá posledních pět či šest set domácností nepokrytých 4G signálem,“ řekl člen Rady ČTÚ redakci.

Průměr EU je však oproti Švédsku v mnohem horší kondici. Podle Evropské Komise má dnes přístup k mobilní síti 4G, která je doplňkem té pevné, 59 % Evropanů, na venkově to však je pouhých 15 %.

Zdroj: shuttestock.com; autor: Nata-Lia

Směrnice snad bude krok vpřed

Šanci na zlepšení situace může podle Alice Selby a Ondřeje Malého přinést  správná a včasná implementace směrnice 2014/61/EU o snížení nákladů na stavbu broadbandu, kterou má MPO připravit do 1. ledna 2016

„Z hlediska sektorové regulace vnímáme jako nezbytný krok na cestě k rozvoji přístupu k internetu v EU především včasnou implementaci směrnice o usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí na národní úrovni,“ řekla Selby redakci.

„Tato směrnice, která ve zkratce dává poskytovatelům internetu právo přístupu do infrastruktury dalších poskytovatelů a ostatních síťových odvětví (rozvodů elektřiny, kanalizace, plynu, silnic, železnic), je v oblasti elektronických komunikací pravděpodobně to nejlepší, co z EU za posledních pět let vzešlo,“ tvrdí člen Rady ČTÚ.

Ambiciózní plány Komise

Zajištění vysokorychlostního broadbandu pro co nejvyšší počet obyvatel požaduje na začátku zmíněná Strategie pro jednotný digitální trh.

„Návrhy Komise jsou ambiciózní, otázka je, zda bude mít dostatečnou sílu je prosadit“

Podle Malého je ale Strategie zatím velmi obecná a bude záležet na tom, jak se Komise k jednotlivým plánům postaví. Pro elektronické komunikace však vnímá jako klíčové zejména koordinované uvolnění spektra 700 MHz pro mobilní operátory, které je v současnosti využíváno pro šíření televizních signálů, a revizi regulačního rámce pro elektronické komunikace.

„Na obojím se svedou jistě velmi bouřlivé a široké diskuse,“ tvrdí Malý.

Podle Nováka bude klíčové zejména to, jak se k tomu postaví členské země.

„Návrhy Evropské komise jsou ambiciózní, otázka je, zda bude mít dostatečnou sílu je prosadit, respektive nakolik bude existovat vůle k jejich realizaci na straně členských zemí EU včetně České republiky,“ řekl Novák redakci. Každá země má totiž jiný přístup týkající se strategie rozvoje země a liší se i principy státní a unijní podpory pro broadband.

Autor: Eliška Kubátová

REKLAMA
REKLAMA