K pozastavení hlasovacích práv Polska v EU by vedla dlouhá cesta

Evropská komise se má zítra zabývat aktuálním děním v Polsku. Mohla by rozhodnout, jestli v zemi dochází k porušování zásad právního státu. Nastartovala by tak proces, který by nakonec mohl skončit omezením hlasovacích práv v evropských institucích. Varšava vzkazuje, že se v Polsku neděje nic mimořádného. Pozornost se upírá například ke změnám v mediálním zákoně. „Napravujeme mediální systém, který byl pokažený,“ řekl včera v Praze polský ministr zahraničí.

Premiérka Szydło
zdroj: Kancelář polské ministerské předsedkyně

Už zítra se mají evropští komisaři na svém prvním letošním zasedání věnovat aktuálnímu vývoji v Polsku a změnám, které provádí nová vláda strany Právo a spravedlnost. Komise má v debatě posoudit, jestli v zemi nedochází k porušování evropských hodnot a zásad demokracie.

„Napravujeme mediální systém, který byl v Polsku v minulých letech pokažený,“ tvrdí polský ministr.

Pozornost se vedle novely zákona o ústavním soudu upírá na změny v mediálním zákoně, které dávají ministrovi státního pokladu pravomoc jmenovat management veřejnoprávních médií. Všichni jejich zaměstnanci navíc budou muset s novým vedením znovu podepisovat pracovní smlouvy. Zároveň se chystá další novela, která by z veřejnoprávního rozhlasu a televize učinila státní podniky. V současné době fungují jako státem vlastněné akciové společnosti.

Kvůli čerstvě schválenému zákonu polskou vládu kritizují nejen Evropská komise a Evropský parlament, ale také novinářské organizace.  

Snadno vysvětlitelný problém

Podle polského ministra zahraničí Witolda Waszczykowského, který včera navštívil Prahu, se však v souvislosti s mediálním zákonem objevuje řada nepravdivých obvinění. Bruselu i všem ostatním prý Varšava snadno dokáže, že se v Polsku neděje nic špatného.

„Je to problém, který bude velmi snadno vysvětlitelný. Napravujeme mediální systém, který byl v Polsku v minulých letech pokažený. Chceme, aby byla veřejnoprávní média v budoucnosti plně otevřena celé šíři politické diskuze, která v Polsku probíhá. Musí to být média profesionální, kde jsou informace odděleny od publicistiky,“ řekl na včerejší tiskové konferenci.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek si prý nemyslí, že by byla v Polsku ohrožena svoboda slova.

„Mám informaci, že můj bývalý protějšek Grzegorz Schetyna se stal předsedou zahraničního výboru polského Sejmu. Opozice obsadila i křeslo předsedy evropského výboru. Tato poměrně vysoká funkce dá opozici prostor, aby mohla vyjadřovat své názory,“ řekl včera po jednání s Waszczykowským.  

Speciální postup Komise

Pokud si to však nebude myslet Evropská komise a dojde k závěru, že v Polsku jsou systematicky porušovány zásady demokracie, mohla by spustit takzvaný postup na ochranu právního státu.

Nejprve by do Varšavy poslala jako varování takzvané odůvodněné stanovisko za účelem ochrany právního státu, na které může polská vláda odpovědět. Ve druhé fázi může Komise vydat doporučení a Polsko by dostalo lhůtu pro vyřešení zjištěných problémů. Pak by exekutiva sledovala, jestli vláda příslušné kroky opravdu podnikla.  

Rozhodování v Evropské radě by mohl zablokovat Viktor Orbán.

Tento nástroj vytvořila Komise v roce 2014. Má být doplňkem ke „klasickému“ řízení o nesplnění povinnosti při porušení určitého právního předpisu EU. Doplňuje také takzvaný postup podle článku 7 Lisabonské smlouvy, který v nejzávažnějších případech umožňuje pozastavit členskému státu hlasovací práva, pokud „závažně a trvale porušuje“ evropské hodnoty.

Speciální postup umožňuje Komisi komunikovat s daným státem včas a zabránit právě případné aktivaci článku 7. Pokud však členská země a Brusel nenaleznou společnou řeč, nevyhnou se nakonec ani tomu.

Aktivace článku 7

Pro spuštění právního mechanismu by pak na návrh jedné třetiny členských států, Evropského parlamentu nebo Evropské komise musela Rada ministrů většinou čtyř pětin svých členů rozhodnout, že Polsko skutečně závažným způsobem poškozuje evropské hodnoty. Souhlasit by musel také Evropský parlament.

Aby byla Polsku pozastavena hlasovací práva v evropských institucích, musela by se nejprve Evropská rada jednomyslně shodnout, že k porušování hodnot skutečně dochází. Kdyby se na tom prezidenti a premiéři členských států usnesli, Rada ministrů by pak kvalifikovanou většinou rozhodovala o omezení práv.

Maďarsko, které dlouhodobě potýká s kritikou, že se neřídí evropskými hodnotami, už však dalo najevo, že by s uvalením sankcí na Varšavu nesouhlasilo. Premiér Viktor Orbán by tak mohl jednomyslné rozhodování v Evropské radě zablokovat.  

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA