Juncker vyzval státy EU, aby do fondu pro Afriku přispěly víc

Na Maltě probíhá dlouho plánovaný summit EU-Afrika, který má řešit příčiny uprchlické krize a omezit proud migrantů z afrického na evropský kontinent. K tomu má přispět i dnes dopoledne založený svěřenecký fond, do kterého peníze poputují z evropských prostředků i jednotlivých členských států. Podle předsedy Komise by státy EU měly přispět víc. Lídři se také dohodli na podobě akčního plánu, jehož 16 iniciativ má být naplněno už do konce roku 2016.

sobotka summit valleta
zdroj: Evropská rada

V maltské La Valletě dnes končí dvoudenní summit, který k jednacímu stolu přivedl evropské a africké lídry. Společné jednání má vést k posílení vzájemné spolupráce při řešení migrační krize.

Před zahájením dnešního kola jednání hlavy států svým podpisem oficiálně stvrdily vznik Nouzového svěřeneckého fondu pro Afriku, do kterého EU přispěje částkou 1,8 miliardy eur (téměř 49 miliard korun).

INFOGRAFIKA: K řešení uprchlické krize má přispět fond pro Afriku.

Založení fondu „v rekordně krátké době“ pochválil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

„Úspěch fondu závisí na spolupráci s dalšími evropskými zeměmi i našimi partnerskými zeměmi v Africe, s jejichž pomocí řešíme prvotní příčiny nelegální migrace, podporujeme ekonomiku a prosazujeme rovnost příležitostí, bezpečnost a rozvoj,“ uvedl Juncker.

Juncker: „Je potřeba, aby svěřenecký fond a náš příspěvek k řešení problémů byly důvěryhodné, proto bych byl rád, aby přispěly i další členské státy.“ 

Příspěvek do fondu zatím ohlásilo 25 států EU a Norsko se Švýcarskem, které členy Unie nejsou, a jeho výše zatím činí 78,2 milionu eur. Česká republika již dříve přislíbila, že do fondu poskytne 600 tisíc eur (16,2 milionů korun). Visegrádská skupina se dnes dohodla, že do fondu poskytne dalších 400 000 eur navíc. 

„Dnes jsme si to potvrdili se Slovenskem a Maďarskem. Ihned po summitu budu kontaktovat polskou vládu a požádám je, aby se k iniciativě připojili, aby to byl skutečně společný příspěvek V4,“ řekl novinářům premiér Bohuslav Sobotka s tím, že V4 by měl zastupovat jeden představitel, pokud čtyři středoevropské země dohromady poskytnou 3 miliony eur. Uskupení by tak mělo větší pravomoci při rozhodování o rozdělení peněz z fondu.

O navýšení finančních prostředků ze strany členských států do svěřeneckého fondu dopoledne požádal předseda Komise.

„Je potřeba, aby svěřenecký fond a náš příspěvek k řešení problémů byly důvěryhodné, proto bych byl rád, aby přispěly i další členské státy a vyrovnaly tak 1,8 miliardy eur, které uvolnila EU,“ dodal.

Něco za něco

Peníze ze svěřeneckého fondu jsou určené na řešení příčin současné migrační krize a doplňují stávající rozvojovou pomoc EU. Mezi regiony, které na finanční prostředky dosáhnou, jsou oblasti Sahelu, Čadského jezera, státy severní Afriky a Afrického rohu.

EU si od svěřeneckého fondu slibuje hlavně to, že díky němu bude možné efektivně naplnit akční plán, který má být na dnešním summitu EU-Afrika také přijat. A jaké jsou hlavní oblasti, kterým se akční plán věnuje?

· Řešení příčin nelegální migrace prostřednictvím budování míru, stability a ekonomického rozvoje

· Zlepšování možností a organizace legální migrace

· Zajištění mezinárodní ochrany migrantů a žadatelů azyl

· Boj se zločineckými sítěmi zaměřujícími se na pašování uprchlíků a obchodování s lidmi

· Hlubší spolupráce v otázce navracení a zpětnému přebíraní migrantů

Lídři v akčním plánu stanovili 16 iniciativ, které se zavázali naplnit do konce roku 2016. Jedná se například o zlepšení pracovních možností ve zdrojových a tranzitních zemích, spuštění projektů na rozvoj nejchudších oblastí nebo zdvojnásobení počtu stipendií pro studenty a učitele oproti roku 2014 v rámci programu Erasmus+.

Africké státy mají vytvořit nebo aktualizovat své legislativy zaměřené na pašování lidí a obchod s lidmi. S bojem proti pašování lidí má pomoci i vznik vyšetřovacího týmu v Nigeru, který poslouží jako pilotní projekt a následně může být rozšířen do dalších afrických států. Důležitým bodem je i zorganizování informační kampaně v těchto zemích. Ta má prostřednictvím veřejného vysílání zprostředkovat potenciálním migrantům situaci v Evropě, a od nebezpečné cesty je tak i odradit.

Tři státy, tři nová opatření

Summit doprovázejí události v migrací nejvíce zasažených evropských státech, které přicházejí s novými opatřeními. Švédsko dnes například zahajuje dočasnou kontrolu na svých hranicích, konkrétně na mostě spojujícím zemi s Dánskem. Doklady bude také nově kontrolovat na trajektech, které připlouvají z dánské pevniny a Německa.

Nové opatření Švédsko zavádí na deset dní s možností jeho prodloužení. Země v posledních měsících přijímá vedle Německa nejvíc běženců. Podle odhadů by jich do desetimilionového Švédska mělo dorazit na 160 tisíc.

PŘEHLED: 6 opatření, kterými chce EU bojovat s migrací

Ke změně přístupu se včera rozhodlo Německo. Ministr vnitra totiž oznámil, že jeho země bude syrské uprchlíky vracet do států, kde poprvé vstoupili do EU. Německo se tak vrací k uplatňování dublinských dohod, s čímž skoncovalo na konci srpna. Opatření se nebude týkat Řecka, které zpětné přijímání běženců nemá dost finančních prostředků.

S přitvrzením přístupu k migrační krizi přišlo i Slovinsko, které od včerejška staví plot na hranici s Chorvatskem. Chce tak prý usměrnit tok migrantů. Mezi oběma státy to vyvolalo roztržku, protože podle chorvatské strany plot zasahuje v sedmi místech na jeho území.  

Autor: Eliška Kubátová


 

REKLAMA
REKLAMA