Jednání s Cameronem jsou jen začátkem cesty k proměně EU, myslí si politici

Britský premiér David Cameron se blíží do finále jednání o svých požadavcích na reformu EU. Přinesou ale únorové rozhovory do Unie skutečnou změnu, nebo jde jen o uspokojení britských voličů? Podle českých politiků, které EurActiv oslovil, EU na hlubší debatu o svém budoucím fungování teprve čeká.

Cameron
zdroj: Shutterstock; autor: 360b

V Bruselu se zítra scházejí „šerpové“ členských zemí, aby jednali o návrhu předsedy Evropské rady Donalda Tuska na řešení britských požadavků na reformu EU.

Svou představu o naplnění čtyř britských vyjednávacích „košů“ rozeslal Tusk do evropských hlavních měst v úterý. Už za dva týdny by se měl konat evropský summit, na kterém by mohli prezidenti a premiéři členských států dosáhnout dohody.

Benešík: „Je lepší, aby debata probíhala o měsíc déle, než aby byla výsledná dohoda méně kvalitní.“

„Jasným cílem je dosáhnout na únorovém zasedání Evropské rady dohody všech 28 členských států. Nezbytným předpokladem úspěchu bude ochota nás všech činit kompromisy. Pokud neuspějeme, ohrozíme naši společnou budoucnost,“ napsal evropským lídrům Tusk.

V příštích dnech a týdnech tak ještě EU čeká intenzivní jednání. Zapojen do něj bude i Evropský parlament.

Kvalita je důležitější než rychlost

„Je důležité jednání dotáhnout a dohody dosáhnout. Nejlépe v únoru, ale ani měsíční prodlení nevidím jako tragické,“ řekl EurActivu český europoslanec Pavel Telička (ANO, ALDE).

„Máme před sebou něco, co je ještě naléhavější, a to je řešení migrační krize,“ připomněl, že EU souběžně řeší několik důležitých problémů.

Ani podle předsedy evropského výboru české Poslanecké sněmovny Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) není potřeba zbytečně spěchat. „Je lepší, aby debata probíhala o měsíc déle, než aby byla výsledná dohoda méně kvalitní,“ řekl redakci.

Britská vláda prozatím doufala, že dohoda vznikne skutečně ještě v únoru. Na základě dojednaných podmínek by pak mohlo ještě na začátku léta proběhnout britské referendum o setrvání v EU. Pokud se termín posune, mohlo by to být pro Camerona problematické.  

Čekání na dohodu

„Ať už dohoda bude jakákoliv, měla by být uzavřena co nejdříve. Cameron by měl mít co nejvíce času na to, aby stihl dohodu vykomunikovat nejen v rámci strany, ale také v rámci britské veřejnosti,“ myslí si místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.

Britský premiér je zastáncem názoru, že Spojené království by v EU mělo zůstat, bude o tom ale muset přesvědčit také voliče, kteří se současným nastavením vztahů mezi Londýnem a Bruselem často nejsou spokojeni.

„Je třeba podotknout, že uzavření dohody neznamená setrvání Velké Británie v EU. O tom rozhodnou britští voliči,“ zdůrazňuje Ženíšek.  

Podle Benešíka přitom může podoba výsledné dohody rozhodování voličů výrazně ovlivnit. „Alespoň britské průzkumy veřejného mínění ukazují, že existuje celá škála výsledků, které se liší podle toho, co Cameron z Bruselu přiveze,“ říká.

Záchranná brzda

Hlavním tématem jednání zůstává přístup občanů ostatních unijních zemí k výhodám britského pracovního trhu a sociálního systému. Zejména země střední Evropy se od počátku vyjednávání stavěly proti tomu, aby Británie přijímala řešení, která by zaváněla diskriminací.

Kompromisní řešení by mělo spočívat v zavedení takzvané záchranné brzdy. Stát by mohl mít podle tohoto návrhu možnost omezit vyplácení dávek v případě, kdy by byl jeho systém vystaven příliš velkému tlaku.

„Debata se teď povede o tom, na jak dlouho bude možné tento mechanismus použít. My určitě nechceme, aby to mohlo být použito na nějaké trvalé bázi – například na sedm let s možností dvakrát to prodloužit,“ řekl v rozhovoru pro ČTK státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD), který jako český „šerpa“ zítřejšího jednání zúčastní. „Podařilo se prosadit, aby se to netýkalo lidí, kteří už v Británii jsou,“ dodal.

Podle oslovených politiků je navržené řešení přijatelné.

„Byť o tom některé členské státy nechtějí ani slyšet, návrh akceptovat lze,“ myslí si Ženíšek. Cameron o tom bude muset přesvědčit především Polsko, které ještě nápad nepodpořilo. Do Varšavy letí britský premiér zítra.

Podle Benešíka je ale pravděpodobné, že celá EU nakonec britské požadavky podpoří. Ostatní země si totiž prý uvědomují, že odchod Spojeného království by měl pro Unii negativní následky.  

„Co se týká záchranné brzdy, určitě z ní nejsem nadšený, ale současně to je pro Brity jedna z nejcitlivějších otázek. A z mého pohledu je eminentním zájmem EU i naším, aby Británie v EU zůstala,“ říká i europoslanec Telička.

„Měli bychom také brát v úvahu, že v dalších letech neočekáváme výrazný odliv Čechů do Británie,“ dodává. Zároveň podle něj zatím není čas na silná slova. Nejprve je prý třeba počkat na konkrétní výsledek dalších jednání.

Opoziční ODS s omezením některých sociálních dávek souhlasí. „Všichni víme, že k ‚sociální turistice‘ v EU dochází, a je proto v zájmu všech evropských států, aby mohly nějaká, třeba i dočasná, opatření na ochranu svých sociálních systémů přijmout,“ řekl v tiskovém prohlášení europoslanec ODS Jan Zahradil, který předsedá Alianci evropských konzervativců a reformistů, jejíž součástí je i britská Konzervativní strana.

Poslední šance

Telička: „Řešily se spíše otázky citlivé pro Brity, než že by se dospělo k zásadním reformním krokům.“

Otázka sociální podpory byla pro Česko jediným problematickým bodem britských návrhů. Zbylé tři „koše“ podle Prouzy neobsahují nic, co by Česká republika odmítala. Některé dokonce souzní s českými požadavky, řekl ČTK.

Platí to například v případě ustanovení, které by zajistilo zemím neplatícím eurem nepřímý vliv na rozhodnutí eurozóny. Vláda prý vítá i to, že se má EU zaměřit na posílení spolupráce v oblasti digitalizace a energetiky a snížení administrativní zátěže.

„Svět se dramaticky mění a Unie nesmí zkostnatěle trvat na svém administrativně složitém až nefunkčním modelu,“ myslí si také europoslanec a místopředseda ODS Evžen Tošenovský.

Občanští demokraté by uvítali, kdyby se architektura Unie v příštích letech proměnila ještě výrazněji.

„Neschopnost rychle jednat v krizových situacích, jako je současné tápání v uprchlické krizi, jen ukazuje nezbytnost změny vnitřních pravidel fungování. Přijetí nových pravidel pro Británii je možná poslední šancí potřebných změn pro celou Evropu,“ řekl Tošenovský.

Změna se nekoná

Podle Teličky ovšem jednání s Británií žádný výrazný předěl nepřinášejí. „V dosažených závěrech naopak vidím velmi málo reforem. Skutečností je, že se spíše řešily otázky citlivé pro Brity, než že by se dospělo k zásadním reformním krokům. Dokonce bych řekl, že se do jisté míry propásla příležitost, byť zřejmě ne na dlouho,“ řekl redakci.

EU se prý totiž bez reforem neobejde, ať už Británie zůstane, nebo ne. Otevřít se tak prý nakonec bude muset i debata o základních smlouvách a EU se posune k několika rychlostem v řadě oblastí.

„Současná plíživá a neřízená fragmentace nikam nevede, respektive vede k dalším problémům,“ myslí si Telička.

Ani podle Ženíška nemají předložené návrhy velkou ambici reformovat celou EU. „Například příslib toho, že Velká Británie nebude muset akceptovat závazek v rámci větší integrace celé Unie, je určen britským voličům,“ řekl EurActivu.

Podle Zahradila je to škoda. Vláda prý „promrhala“ příležitost se k podobnému požadavku připojit.

Lepší regulace

Z celoevropského hlediska je zajímavější požadavek na posílení vlivu národních parlamentů na formování evropské legislativy, myslí si Ženíšek.

„Británie dlouho upozorňuje na negativní vlivy evropské legislativy například na finanční a průmyslový sektor. Nicméně v důsledku toho se Cameron bude nejspíše snažit pouze vyjednat veto pro Británii do finančního sektoru, stejně jako ho má Francie v zemědělské politice,“ řekl.

Řada politiků pak vítá zmíněný požadavek na lepší evropskou regulaci a snižování administrativní zátěže.

„Tady se však podařilo dosáhnout zásadního posunu ještě před jednáním s Brity, a to v rámci negociací o takzvané meziinstitucionální dohodě mezi Parlamentem, Radou a Komisí,“ vysvětluje Telička, který se tomuto tématu v Parlamentu věnuje.

Z různých stran tak zaznívá přesvědčení, že vyřešení britských požadavků bude spíše začátkem debaty o výraznějších změnách ve fungování EU.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA

REKLAMA