Jednání o brexitu ustrnula, Londýn je nejednotný, zlobí se EU

Po dlouhých měsících vyjednávání o klíčových bodech vystoupení Británie z EU nebylo dosaženo žádného výrazného posunu. Evropský parlament proto odmítá, aby se nyní začalo jednat o přechodných ustanoveních či budoucích vztazích Unie a Spojeného království. Jednání o brexitu také komplikuje nejednotnost lídrů britských konzervativců.
jednání o brexitu
© Shutterstock / Chris Ioannou

Když britská premiérka Theresa Mayová na konci září v italské Florencii navrhla v rámci budování příštích vztahů s EU dvouleté přechodné období po brexitu, zdálo se, že se jednání mezi Unií a Spojeným královstvím dostala do další fáze.

Poslední kroky britských představitelů ale pokrok zpochybňují.

Premiérka chce podle informací z vládních kruhů obejít hlavního unijního vyjednavače Michela Barniera a zahájit přímá jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

V rezoluci podpořené minulý týden 557 hlasy europoslanců se Evropský parlament vyslovil, že jednání o brexitu zatím v klíčových oblastech nepokročila natolik, aby mohla začít vyjednávání o přechodných ustanoveních či budoucích vztazích Londýna a EU.

Hrozí, že pokud při pátém kole vyjednávání nedojde v tomto týdnu k významnému průlomu v zásadních otázkách, celý proces na dlouhou dobu ustrne.

Předseda europarlamentu Antonio Tajani sice na jedné straně přivítal návrh Mayové na přechodné období, jednoznačně se ale postavil proti jejímu záměru zahájit přímá jednání s Paříží a Berlínem.

„Evropský parlament je jednotný v podpoře hlavního vyjednavače Michela Barniera,“ prohlásil na minulý týden na plénu ve Štrasburku.

Ambice ministra zahraničí

Barnier jedná se svým britským protějškem Davidem Davisem o podmínkách brexitu již řadu měsíců, na ničem zásadním se však pro rozdílné představy obou stran nedohodli.

Británie má opustit Unii v březnu 2019.

„Jednání o brexitu neprobíhají podle našich představ,“ připouští česká europoslankyně za ANO Dita Charanzová. „Británie se nedrží daného časového plánu a není pro nás čitelným partnerem. Londýn nemluví jedním hlasem a vyjádření jednotlivých představitelů se často rozcházejí,“ dodává.

Charanzová naráží mimo jiné na fakt, že ministr zahraničí Boris Johnson několik dní před florentským projevem Mayové odmítl, aby Británie zaplatila do unijní pokladny desítky milionů liber, které Brusel požaduje v souvislosti s dříve podepsanými závazky Londýna vůči EU. Mayová je přitom ochotna část závazků splnit.

Na pondělní konferenci Konzervativní strany sice Johnson Mayovou podpořil, na druhou stranu se ale ostře postavil proti názoru ministra financí Philipa Hammonda, který hovoří dokonce o tříletém přechodném období. Během toho by Británie zůstala součástí jednotného evropského trhu i celní unie.

Pozice Mayové není pevná a britská média spekulují o Johnsonových premiérských ambicích. Britští konzervativci zároveň čelí tlaku opozičních labouristů, kteří jsou oponenty tvrdého brexitu a v průzkumech popularity politických stran je předstihli.

Odejít jen tak

Johnson se nicméně v uplynulých měsících opakovaně postavil za tvrzení Mayové, že „žádná dohoda je lepší nežli špatná dohoda“.

Oba politici jsou přesvědčeni, že pro Londýn bude lepší odejít z EU „jen tak“ než uzavřít smlouvu, která by Británii znevýhodňovala.

Velké emoce v Británii vzbuzuje skutečnost, že Barnier v rámci vyjednávání s Davisem hovoří o tom, že Londýn by měl do unijní pokladny přispět částkou ve výši 80 až 100 miliard eur. Mayová oproti tomu naznačila, že její vláda je ochotna splatit jen přibližně čtvrtinu této sumy.

Britové si chtějí udržet volný přístup na unijní trh, který je pro ně klíčový, a stále doufají, že se s EU nějak dohodnou. To zatím není příliš reálné.

Evropský parlament ve své úterní rezoluci upozornil na to, že Londýn zatím nebyl schopen definovat jasné řešení právě v otázce plnění finančních závazků vůči EU. Totéž platí pro právní status osob z jiných zemí či průchodnost hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, která zůstává členem unie.

Máme zájem o talentované imigranty

Londýn se zatím nevyjádřil jasně ani v oblasti ochrany práv, která v současnosti využívá čtyři a půl milionu občanů EU žijících ve Spojeném království a Britů pobývajících na území unie. Neposkytl také garance, že až do vystoupení Británie z EU bude unijní právo na britském území plně respektováno.

Boris Johnson 17. září předložil svou představu o brexitu, v níž mimo jiné požadoval, aby se cizincům omezila možnost nakupovat nemovitosti v Británii, neboť se tím podle jeho názoru zvyšují ceny bydlení, zejména v Londýně. Unijní legislativa to naopak umožňuje.

Jednoznačně se vyjádřil i v ohledu na podobu příští imigrace do Spojeného království.

„Vytvoříme imigrační systém, který bude vhodný pro Británii,“ zdůraznil. „Nepřibouchneme přistěhovalcům dveře před nosem, budeme si však vybírat ty talentované, které potřebujeme. Ze světa i z EU,“ upozornil Johnson.

Článek vznikl v rámci projektu „Evropa v souvislostech“, který společně realizují EurActiv.cz a vydavatelství Economia.

REKLAMA
REKLAMA