Hlavními body summitu budou migrace a obrana. Unie musí zbrojit, říkají politici

V Bruselu dnes proběhne poslední summit EU v tomto roce, který tentokrát bude nejen ve znamení migrační krize, ale především unijní bezpečnosti a obrany. Pokud jde o situaci v Sýrii, opět se nepředpokládá, že by se unijní lídři dohodli na jakémkoli konkrétním postupu. Jednat se bude i o brexitu, ovšem bez Británie.
merkel tusk
Angela Merkelová a Donald Tusk © European Union, 2016

Představitele zemí Evropské unie dnes čeká poslední setkání v tomto roce. Stěžejním tématem summitu tentokrát bude zejména obrana a bezpečnost Unie a, jako již tradičně, migrace. Lídři EU se však nevyhnou ani vnějším vztahům, ekonomickým otázkám nebo brexitu.

Budoucnost evropské obrany a bezpečnosti

Summit bude zásadním milníkem především pro Evropský obranný akční plán, jehož hlavní rysy představila Evropská komise na konci listopadu. Jeho základním pilířem má být vytvoření evropského fondu pro obranu, od kterého si Komise mimo jiné slibuje užší a efektivnější spolupráci mezi členy EU v rámci obranného a vojenského výzkumu. Samotný akční plán však neznamená jen nový obranný fond. Jedná se o širší strategii, která je úzce spojená například s prováděcím plánem v oblasti globální strategie bezpečnosti a obrany nebo se společným rámcem pro boj proti hybridním hrozbám.

Gabal: Za velký krok kupředu bych považoval, kdyby unijní představitelé začali používat výrazy jako rozvoj bojeschopnosti nebo nasazení bojových sil členských států Unie.

Zdali má Evropský obranný akční plán šanci na úspěch, tak z velké části stojí právě na výsledcích nadcházejícího setkání unijních lídrů, bez jejichž podpory nebude možné plány Komise realizovat. Akční plán ale souvisí i s další iniciativou, a to se Společným prohlášením EU a NATO z července letošního roku, které bude rovněž tématem summitu a jehož cílem je posílit vazby Unie se Severoatlantickou aliancí.

Konec letošního roku tedy bude ve znamení budoucího směřování Unie v oblasti obrany a bezpečnosti, což lídři nastínili již v září na Bratislavském summitu. Na něm se shodli, že Evropská rada by v prosinci měla „rozhodnout o konkrétním prováděcím plánu v oblasti bezpečnosti a obrany a o tom, jak lépe využívat možnosti, které skýtají smlouvy“.

Že se téma bezpečnosti stane jedním ze stěžejních bodů jednání unijní osmadvacítky, vnímá pozitivně i poslanec a místopředseda výboru pro obranu Ivan Gabal (KDU-ČSL). V současnosti totiž v tomto ohledu vidí v EU značné rezervy.

„Za velký krok kupředu bych považoval, kdyby unijní představitelé začali používat výrazy jako rozvoj bojeschopnosti nebo nasazení bojových sil členských států Unie. Rád bych viděl skutečně posuny v organizaci a financování tzv. battlegroups, které bychom měli skutečně používat,“ uvedl pro server EurActiv. Dodal také, že unijních sil bude třeba například při stabilizaci situace v severní Africe.

„Potřebujeme navýšit rozpočet EU na bezpečnostní agendu, antiterorismus nebo na výcvik a precizaci výkonu policejních a vojenských kapacit zejména v severoafrických státech,“ myslí si.

Je třeba zapojit i české podniky

Plán Komise na vytvoření obranného fondu vnímá Gabal pozitivně. Podle něj je takový projekt potřeba, jelikož Evropa v oblasti vojenského výzkumu silně zaostává za Spojenými státy. Problém vidí především v nedostatečném vývoji nových zbraňových systémů.

„V této oblasti je třeba podpořit i české podniky a zapojit je do unijních rozvojových programů a  konsorcií. V tomto ohledu máme dluh a přístup k evropským projektům by nás rozhodně vytáhl nahoru, a to jak u nových oborů jako je kybernetika, tak i v tradičních oblastech obranného průmyslu,“ řekl.

Se snahou Komise podpořit vojenský výzkum souhlasí i další člen výboru pro obranu, poslanec Marek Ženíšek (TOP 09). „Pokud by tento fond vznikl, mohlo by to znamenat minimálně zvýšení důvěry mezi jednotlivými státy ke společnému nákupu, který by v závěru mohl vyjít levněji, než kdyby se na něm podílela pouze jedna země,“ uvedl.

Shoda na řešení migrace není

Vedle bezpečnosti se představitelé EU budou opět zabývat i otázkou migrace. Na programu je v první řadě provádění prohlášení EU a Turecka z března letošního roku. V něm se zástupci EU a Turecka dohodli kromě dalšího na podobě migrační dohody, jejíž fungování bude také předmětem jednání.

Součástí řešení probíhající migrační krize však není jen dohoda s Ankarou. Lídři se zaměří i na pokrok dosažený v souvislosti s dohodami, které Unie vyjednává s vybranými africkými zeměmi, a rovněž stanoví směry pro další práci. V tomto ohledu je dobré zmínit readmisní dohodu, tedy dohodu o vracení migrantů, mezi Unií a Mali, která byla podepsána v neděli.

Tématem bude i reforma společného evropského azylového systému a uplatňování zásady odpovědnosti a solidarity mezi státy. Návrh reformy předložila Evropská komise již letos v květnu, respektive v červenci. Události posledních měsíců a let ukázaly, že současný mechanismus není funkční a je nutno jej změnit. V případě náhlého příchodu velkého počtu migrantů totiž tato zátěž leží na bedrech jen několika málo zemí, a to buďto zemí cílových, nebo zemí ležících na vnější hranici EU.

Gabal:  Je třeba podpořit i české podniky a zapojit je do unijních rozvojových programů a  konsorcií. V tomto ohledu máme dluh a přístup k evropským projektům by nás rozhodně vytáhl nahoru, a to jak u nových oborů jako je kybernetika, tak i v tradičních oblastech obranného průmyslu.

Původní úvahy o zavedení povinného přerozdělovacího mechanismu (tzv. kvót) unijní představitelé pomalu, ale jistě opouští. Na programu je proto návrh nový, počítající s přerozdělováním žadatelů o azyl pouze v případě krizových situací a pouze z těch členských států, které se ocitnou pod nenadálým tlakem.

Součástí návrhu je i snaha o harmonizaci podmínek pro přijímání uprchlíků. Proces udělování mezinárodní ochrany má být ve všech unijních zemích stejný a azylové řízení má být zjednodušeno a zkráceno. Podle unijních zdrojů však v tomto ohledu mezi členskými státy stále nepanuje shoda a summit tak pravděpodobně nepřinese v otázce migrace příliš mnoho nového.

Sýrie se opět nevyřeší

Palčivým tématem je v poslední době také zamrzlá dohoda o přidružení mezi EU a Ukrajinou. Její ratifikaci v první polovině letošního roku zamítli v referendu občané Nizozemska a od té doby se neví, jak to s přijetím dohody bude vypadat. Podle diplomatických zdrojů budou tato jednání složitá, jelikož výsledná dohoda musí být schůdná jak pro nizozemskou, tak pro ukrajinskou vládu. Zejména Nizozemci se nechtějí spokojit s variantou, že by pro ně přijetí asociační dohody znamenalo jakékoli ekonomické či vojenské závazky.

Ženíšek: Asad je diktátor, který za pomoci Ruské federace vraždí vlastní obyvatelstvo a i po skončení bojů nechává vraždit civilisty.

Stejně jako na minulém summitu, i nyní se bude jednat o situaci v Sýrii a o vztahu k Rusku. Během říjnového jednání představitelé osmadvacítky ostře odsoudili útoky ze strany syrského režimu a jeho spojenců, především Ruska, namířené na civilní obyvatelstvo v Aleppu. V souvislosti s tím vyzvali k okamžitému zastavení nepřátelských akcí, k ukončení obléhání a k zajištění trvalého a neomezeného přístupu k humanitární pomoci. Jak se později ukázalo, přijaté usnesení nemělo příliš valný význam a nic konkrétního a hmatatelného se v tomto ohledu neočekává ani tentokrát.

K ráznějšímu přístupu Unie v syrském konfliktu však vyzývá například Ženíšek, který by rád od Evropské rady slyšel jasný plán a konkrétní kroky, k čemuž již vyzval i českou vládu. „Asad je diktátor, který za pomoci Ruské federace vraždí vlastní obyvatelstvo a i po skončení bojů nechává vraždit civilisty. Mimosoudní popravy, které provádí syrský režim v Aleppu, jsou brutálním porušením mezinárodního práva a je naprosto nezbytné, aby viníci byli dopadeni a souzeni,“ prohlásil.

Unijní lídry však vedle zmíněných hlavních témat bude zajímat i nedávno zveřejněný záměr Komise prodloužit Evropský fond pro strategické investice (EFSI), realizace strategie pro jednotný trh, pokračování iniciativy na podporu mladých lidí a boj proti nezaměstnanosti v EU. Neformálně a jen v rámci sedmadvaceti členským zemí (tedy bez Británie) se během summitu bude jednat i o možných budoucích krocích v kontextu tzv. brexitu.

REKLAMA
REKLAMA