Francouzi rozhodují o budoucnosti země. Volí prezidenta i parlament

V nedělních volbách Francouzi určí dva kandidáty, kteří se v květnu utkají o post prezidenta. Rozhodnutím o nové hlavě státu však letošní volby ve Francii nekončí.
francouzské volby
@ Shutterstock

Ve hře o post budoucího prezidenta Francie jsou hned čtyři favorité – Emmanuel Macron, Marine Le Penová, François Fillon a Jean-Luc Mélenchon. V nedělním prvním kole prezidentských voleb však může překvapit kdokoli z celkem jedenácti kandidátů.

„Výsledek je téměř nepředvídatelný,“ říká Martin Michelot z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Poslední předvolební průzkumy naznačují, že do druhého kola volby by mohl postoupit nestranný Macron a pravicová Le Penová. Krajně levicový Mélenchon a středopravicový Fillon za nimi však zaostávají o pouhá 3 až 4 %. Téměř třetina Francouzů navíc nemá jasno v tom, koho bude volit.

francouzské volby

Zdroj: IPSOS.fr

Dva ze čtyř kandidátů jsou pro „frexit“

Le Penová vystavěla svou kampaň na ochraně Francie před migranty a v případě vítězství chce vypsat referendum o vystoupení Francie z EU. Při svém úterním vystoupení na TF1 dokonce požadovala odstranění vlajky Evropské unie z televizního studia.

Evropský projekt se nezamlouvá ani Jean-Luc Mélenchonovi, který navrhuje radikální změnu unijních smluv či „frexit“. Ambiciózním nápadem levicového kandidáta je také zavedení dvojí měny. Zatímco euro by se používalo při mezinárodním obchodu, ve Francii by se platilo novým frankem.

Infografika EurActiv.sk k francouzským volbám: Extrémní levice a pravice k sobě mají blízko. Více >>>>

Kandidáti ve středu politického spektra jsou nakloněni dalšímu setrvání Francie jak v EU, tak i v eurozóně. Fillon však mimo jiné navrhuje omezení pravomocí Evropské komise či zastavení procesu rozšiřování EU.

Nejvíce proevropským favoritem je Emmanuel Macron. Unie by podle něj měla být méně byrokratická a navrhuje snížit počet europoslanců. „Evropu potřebujeme, a proto ji předěláme,“ prohlásil devětatřicetiletý kandidát.

Evropská politika byla jen okrajovým tématem předvolební kampaně. Kandidáti řešili především domácí problémy, sociální zabezpečení obyvatelstva či práva pracujících a ekonomickou budoucnost země.

Francouzské volby novým prezidentem nekončí

Dva vítězové nedělních voleb postoupí do druhého kola, které se uskuteční 7. května. Francouzi si však od hlasování moc dlouho neodpočnou, hned v polovině června půjdou k volebním urnám znovu. Tentokrát budou rozhodovat o složení Národního shromáždění, tedy dolní komory parlamentu.

Dvě tradiční francouzské politické strany, socialisté a konzervativní republikáni, přitom zažívají značný úpadek. Podle Gérarda Grunberga z francouzské univerzity Sciences Po za tím stojí mimo jiné dlouhotrvající vysoká nezaměstnanost. Server Politico dále upozorňuje, že jediným favoritem prezidentských voleb, který pochází z tradiční strany, je republikán François Fillon.

Emmanuel Macron má sice blízko k socialistické straně, jejímž členem byl mezi lety 2006 až 2009, pak se ale stal nezávislým a před rokem založil progresivní hnutí En Marche. Opačným případem je Národní fronta Marine Le Penové a Nepoddajná Francie Jean-Luca Mélenchona, které tvoří samotné okraje politického spektra.

Prezident se bez spolupráce s vládou neobejde

Politická strana, ze které pochází francouzský prezident, v parlamentních volbách tradičně získává většinu křesel. Letošní rok je však nevyzpytatelný. „Může se dokonce stát, že Macron se stane prezidentem a Fillon premiérem,“ dodává analytik Martin Michelot.

Ve Francii funguje poloprezidentský systém, prezident je tedy pro politiku země klíčovou postavou. Nemůže však vládnout sám a musí spolupracovat s předsedou vládou, který se opírá o parlamentní většinu. Výsledky červnových parlamentních voleb tak mohou mít pro budoucího prezidenta Francie zásadní význam.

REKLAMA
REKLAMA