Evropský veřejný žalobce si posvítí na přeshraniční podvody

Evropa získá novou zbraň proti korupci a podvodům. Na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce se dnes dohodlo dvacet členských států včetně České republiky. Fungovat začne za dva až tři roky.
evropský veřejný žalobce
@ European Union, 2017

Kvůli přeshraničním daňovým podvodům přicházejí členské státy EU až o 50 miliard eur ročně. Další miliony mizí v kapsách korupčníků při rozdělování evropských dotací. Evropská unie chce podvodníkům čelit zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce. Dohodlo se na tom dvacet členských zemí, mezi kterými nechybí ani Česká republika.

V současné době má Unie úřad pro správní vyšetřování v oblasti podvodů (Evropský úřad pro boj proti podvodům – OLAF) a agenturu Eurojust pro trestní záležitosti. Finanční podvodníky však mohou stíhat pouze státní úřady, jejichž pravomoci jsou omezené hranicemi. Právě proto se členské země dohodly ke změně, kterou má přinést evropský veřejný žalobce.

„O fondech se povětšinou mluví jen v souvislosti s jejich rozkrádáním. Evropský veřejný žalobce může přesvědčit veřejnost o tom, že fondy pomáhají a s korupcí se bojuje,“ vysvětlila redakci eurokomisařka Věra Jourová, která v Komisi zodpovídá za oblast spravedlnosti.

Nový úřad má zabránit rozkrádání fondů, říká v rozhovoru eurokomisařka Jourová. Více >>>>

Trestní stíhání finančních podvodníků zůstane i nadále v kompetenci členských zemí. Vnitrostátní veřejný žalobce však bude moci zároveň pracovat jako žalobce evropský. Na vyšetřování trestných činů a stíhání pachatelů v členských státech pak bude dohlížet centrální evropský úřad se sídlem v Lucemburku.

Úřad má podporu většiny, Polsko a Maďarsko se ale nezapojily

Zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce vyplývá již z Lisabonské smlouvy přijaté v roce 2009. Teprve nyní se však členské státy rozhodly k jeho uskutečnění. Zatím se zapojila Česká republika, Slovensko, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Slovinsko.

Mezi největší podporovatele úřadu patří Francie a Itálie, která dokonce navrhuje udělit evropskému žalobci ještě větší pravomoci, například v oblasti organizovaného zločinu.

„Italové jsou velkými příznivci i proto, že mají vlastní zkušenosti s bojem proti mafiím. Sami tvrdí, že velké peníze vždy přitahují velké gaunery, a proto je silný evropský veřejný žalobce potřeba,“ řekla EurActivu Jourová.

Ostatní země se zřízení úřadu brání. Patří mezi ně i Polsko a Maďarsko. Země návrh kritizují zejména z toho důvodu, že by evropský žalobce mohl zasahovat do státních záležitostí. Boj s daňovými úniky by si podle nich měli členové EU řešit samy.

Zapojení do úřadu není pro země povinné. K jeho vytvoření zbývá ještě souhlas Evropského parlamentu. Komisařka Jourová odhaduje, že fungovat začne za dva až tři roky.

REKLAMA
REKLAMA