Evropské nebe se postupně otevírá

Lety nad velkou částí Evropy by měly být povoleny během úterý. EU se shodla, že bude postupně otevírat svůj vzdušný prostor, který stále znečišťuje vulkanický prach z islandské sopky Eyjafjallajökull.

Letadlo sopka
Zdroj: CreativeCommons.org.

Eurokomisař pro dopravu Siim Kallas včera (19. dubna) po ministerské videokonferenci prohlásil, že počet uskutečněných letů nad Evropou poroste.

Francie dnes otevře některé letecké koridory do Paříže, Belgie a Itálie otevřely svůj vzdušný prostor dnes v 8 hodin ráno. Nicméně odlétnout z Bruselu budou letadla moci až po 14. hodině. Česká republika a Slovensko otevřely svůj vzdušný prostor již včera.

Situace se ale komplikuje poté, co islandský vulkán znovu zesílil svoji aktivitu. To by jako první mohli pocítit letečtí dopravci na Britských ostrovech.

Ministři dopravy zemí EU se včera shodli na postupném otevírání letecké dopravy a definovali tři zóny:

  • zóna nejblíže vulkánu, kde je koncentrace popela v atmosféře nejvyšší a kde se proto nesmí létat;

  • zóna, kde budou platit částečná omezení letového provozu a situace se bude měnit podle aktuálního hodnocení odborníků;
  • zóna, kde bude letecká doprava probíhat bez omezení.

Postupné otevření letecké dopravy nad Evropou začalo v 8 hodin ráno, ale Evropská komise nechala rozhodnutí zda a jaká letiště otevřít na jednotlivých státech. Rozhodnutí ukončit zákaz letů přišel po důrazném tlaku ze strany leteckých společností, které obvinily Unii z pomalé reakce.

Šéf International Air Transport Association (IATA) Giovanni Bisignani prohlásil: „Ekonomický dopad (na letectví) je nyní větší než 11. září (2001), kdy USA zavřely svůj vzdušný prostor na tři dny. (…) Musíme opustit toto plošné uzavření a najít cesty jak operativně otevírat vzdušný prostor, krok za krokem.“

Siim Kallas ale prohlásil, že v otázce „bezpečnosti neexistuje kompromis“ a že jakékoli obnovení provozu musí mít oporu ve vědeckých údajích a ne v politických či ekonomických tlacích.

Mezitím se cestující, kteří „ztroskotali“ v zahraničí, snaží hledat cesty, jak se dostat zpět domů. Včera vyslala Velká Británie tři lodě, aby pomohly dopravit část Britů zpět z kontinentální Evropy. Jedna z nich plula až do Španělska.

Unijní ministři diskutovali o ekonomických následcích vulkanického mraku

Stále ale není jasné, jak budou jednotlivé státy reagovat na ekonomický dopad současné krize. V některých státech se již začalo mluvit o finančních injekcích, které mají letecký průmysl zachránit.

Z Bruselu se podle serveru iHNed.cz ozývají hlasy, že Unie by v současné situaci mohla tolerovat státní pomoc aerolinkám. Mluvčí Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež ale pro iHNed.cz prohlásil: „Nebudeme o pomoc sami žádat, ale pokud budou kompenzovány ztráty aeroliniím, budeme to vyžadovat také.“

„Tato krize stojí aerolinky minimálně 200 milionů dolarů denně (asi 3,7 miliardy Kč – pozn. red.) kvůli ušlým ziskům a evropská ekonomika ztrácí miliardy dolarů na neuskutečněných obchodech. Tváří v tvář tak silným hospodářským důsledkům je neuvěřitelné, že unijním ministrům dopravy trvalo pět dní, než uspořádali telekonferenci,“ prohlásil Giovanni Bisignani.

Analytička Helane Becker ze společnosti Jesup & Lamont Securities pro agenturu Reuters uvedla, že celosvětové ztráty aerolinek a cargo společností se mohou vyšplhat až do výše 3 miliard dolarů. Americké aerolinky prý ztratí odhadem nějakých 400-600 milionů dolarů.

Španělské předsednictví EU oznámilo, že pravděpodobně v nadcházejících dnech či týdnech svolá schůzku, kde se bude řešit ekonomický dopad „sopečné krize“.

(Článek vznikl ve spolupráci EurActiv a Reuters.)

REKLAMA

REKLAMA