Evropa se chce lépe bránit ruské propagandě a falešným zprávám

Dezinformace se šíří Evropou. Falešné zprávy pocházející z Ruska mohly ovlivnit referendum o brexitu, katalánskou krizi, ale také parlamentní volby v Česku. Unie se proto chystá vůči negativní propagandě obrnit.
{7B2EEDE0-B055-4DA7-8E43-F057B06026A5}_preview
@ European Union, 2017

Politická situace v Katalánsku a problémy ve východní Evropě přiměly ministry zemí EU, aby se zaměřili na boj s dezinformacemi, zejména těmi, které do Evropy míří z Ruska.

„Požádala jsem ministry, aby podpořili moji žádost o zvýšení lidských a finančních zdrojů potřebných pro boj proti dezinformacím a propagandě, které k nám přicházejí ze zahraničí,“ uvedla vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová.

Politickou podporu Mogheriniová získala při pondělním jednání ministrů zahraničních věcí a obrany v Bruselu. Teď ještě čeká na schválení finanční podpory, které jí musí udělat šéfové státních kas.

Větší odolnost Evropy proti dezinformacím z východu prosazuje na evropské úrovni i Česká republika. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka by to měl být stěžejní bod strategické komunikace EU.

Dezinformace se totiž nevyhýbají ani Česku. Dokládá to i analýza Pražského institutu bezpečnostních studií, podle které stojí za vypuknutí lithiové aféry před parlamentními volbami proruský web Aeronet.

„Musíme čelit zavádějícím a falešným faktům, které se snaží zkreslovat a ovlivňovat politickou situaci u nás,“ prohlásil Zaorálek.

Některé členské země však mají na strategickou komunikaci EU jiný názor. Evropa by se podle nich měla soustředit spíše na to, aby se o EU komunikovalo pozitivně.

„Jižní členové EU zdůrazňují spíše pozitivní komunikaci vůči jihu a Balkánu, zatímco východní a severské země se shodují na tom, že je nutné čelit kampaním z východu,“ vysvětlil šéf české diplomacie.

Dezinformace se šíří Evropou

Propagandu a dezinformace řešila EU již v souvislosti s válkou na Ukrajině či politickými zvraty na Balkáně, zejména pak v Srbsku.

Pak ale vyvstalo podezření, že ruská propaganda měla své prsty i ve falešných zprávách, které se objevily při francouzských prezidentských volbách, nebo během katalánské krize.

Média jsou nebezpečnou zbraní. Uvědomuje si to EU, Česko i Rusko. Více >>>>

Španělský ministr zahraničí Alfonso Dastit je proto nyní jedním z podporovatelů plánu, že by se měla Evropa vážně zaměřit na strategickou komunikaci. Vystoupil s tím i na pondělním setkání ministrů, přičemž to bylo poprvé, kdy Španělsko otevřeně hovořilo o katalánském problému před ostatními evropskými zeměmi.

Dastis dále prohlásil, že zatím nemá žádný důkaz o tom, že by ruská vláda sponzorovala šíření falešných zpráv. Na druhou stanu přiznal, že z ruského území byly řízeny určité aktivity.

Navázal tak na slova španělského premiéra Mariana Rajoye, který pro německý deník Handelsblatt uvedl, že polovina twitterových účtů, které šířily falešné zprávy o Katalánsku, byla registrována v Rusku a 30 % ve Venezuele. Jen 3 % účtů přitom bylo skutečných.

Rusko navíc může být zodpovědné i za kampaň na sociálních sítích, která podporovala vystoupení Velké Británie z EU. Podezření z ruského vlivu na brexit je v současné době vyšetřováno.

Nová strategie a více peněz

Za posílení evropských komunikačních kapacit dříve apeloval i Evropský parlament. Zahrnul to i do své zprávy k návrhu na evropský rozpočet pro rok 2018, ve které požaduje navýšit finance pro boj s dezinformačními kampaněmi.

Podle europoslanců by se také Unie měla soustředit na to, aby se o ní informovalo objektivněji, zejména v okolních zemích a na Balkáně.

Evropská komise navíc chystá v září příštího roku navrhnout novou strategii pro boj s falešnými zprávami. Součástí plánu je i vytvoření specializované skupiny odborníků.

K ruské propagandě se ve středu vyjádřil i slovenský prezident Andrej Kiska, který vystoupil před europoslanci při plenárním zasedání.

„Když hovoříme o evropských obranných projektech, musíme společně zakročit proti nebezpečné hrozbě, které všichni čelíme – ruské propagandě a informační válce,“ prohlásil Kiska.

„Upřímně, byla by škoda, kdyby evropský projekt padl kvůli naší neschopnosti zastavit šíření hoaxů a falešných zpráv.“

REKLAMA
REKLAMA