EU chce být v zajišťování bezpečnosti soběstačnější

Evropské země se shodly, že EU musí více spolupracovat při zajišťování bezpečnosti, a to i mimo své hranice. Ministři debatovali mimo jiné o tom, zda se mohou nadále spoléhat na bezpečnostní záruky ze strany USA.
EU security
@ European Union, 2016

Výsledky prezidentských voleb v USA vyvolaly znepokojení řady unijních zemí. Donald Trump je totiž vůči závazkům NATO v Evropě skeptický. EU však na posílení bezpečnosti pracuje již delší dobu a v pondělí přišla s novým plánem, který má zajistit bezpečnost evropských občanů i sousedních regionů.

Do Bruselu se již v neděli 13. listopadu začali sjíždět ministři obrany a zahraničních věcí. „V neděli na neformální večeři jsme diskutovali nové vztahy mezi EU a USA,“ prohlásila nejvyšší představitelka EU pro zahraniční politiku Federica Mogheriniová na tiskové konferenci. Oficiální jednání, které začalo o den později, už mělo jasný cíl, a to shodnout se na zajištění akceschopnosti EU při zvládání bezpečnostních krizí jak uvnitř Evropy, tak i mimo ni.

„Po dlouhou dobu k tomu nebyla politická vůle. To, že se členské státy konečně shodly, svědčí o tom, že situace se změnila,“ řekla Mogheriniová.

EU posílí svá bojová uskupení, takzvané battlegroups

Ministři se například rozhodli posílit tzv. battlegroups, tedy evropská bojová uskupení, která EU zavedla již před deseti lety. Skupiny čítají zhruba 1 500 vojáků z různých členských států a jsou připraveny k okamžitému nasazení v případě krize.

O lepší spolupráci členských států EU v obraně usiluje zejména Německo a Francie, a to již od britského referenda o vystoupení z EU. Prezidentské volby v USA jejich snahu ještě více podnítily.

„Francouzsko-německý plán získává konkrétnější obrysy, mluví se o plánovacím a organizačním centru, o zpřesnění velikosti takzvaných battlegroups či společném výcviku a navýšení financí,“ komentoval jednání ministr obrany ČR Martin Stropnický.

Česká republika se k plánům posílení soběstačnosti EU v oblasti bezpečnosti staví pozitivně. „Potřebujeme být aktivní, máme významnou agendu, ať je to boj s terorismem, Sýrie nebo změna klimatu. Musíme začít jednat,“ prohlásil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Čeští ministři se přitom shodují, že silnější EU znamená také silnější NATO a obě dvě organizace spolu musí při zajišťování bezpečnosti spolupracovat.

Jednání neopomenula ani situaci v Turecku a Sýrii

Dlouhá debata se vedla také o situaci v Turecku. Zadržení několika opozičních poslanců a novinářů evropští politici odsoudili, Turecko je ale pro EU strategickým partnerem.

Pro Zaorálka je udržování dialogu s Tureckem velmi důležité, EU však má být vůči kontroverzním krokům tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nadále kritická. „Dialog má své limity, přes které se nedá jít. Jedná se třeba zavedení trestu smrti v Turecku,“ prohlásil.

Evropští ministři se dále shodli na dalších sankcí pro Sýrii. Tentokrát je terčem sedmnáct ministrů a také guvernér syrské centrální banky. EU se tak snaží postihnout osoby, které jsou zodpovědné za útoky na civilní obyvatelstvo.

Současné sankce proti Sýrii zahrnují například ropné embargo, omezení investic a zmrazení aktiv syrské centrální banky v EU. Sankce se týkají také exportu zařízení, která mohou být zneužívána k utlačování obyvatelstva. Jedná se i o technologie týkající se kontroly či blokování internetu a telefonní komunikace.

REKLAMA
REKLAMA