Co přinesou asociační dohody EU s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem?

Zítra (27. června) podepíší evropští lídři na summitu v Bruselu asociační dohody se třemi zeměmi Východního partnerství. Díky tomu se vzájemně otevřou trhy EU a partnerských zemí. Od dohod se očekává také modernizace a demokratizace ve východních státech. Budoucí členství ale dokumenty východním partnerům nezajistí.
Fule vypadající dobře
zdroj: Evropská komise

Když ji tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč loni v listopadu nepodepsal, začaly na Ukrajině protesty obyvatel dlouhodobě nespokojených s fungováním a směřováním své země.

To se stalo záminkou pro vyprovokování dalších dramatických událostí, které pokračují dodnes.

Politickou část asociační dohody Evropskou unií už prozatímní ukrajinská vláda podepsala. Teď je v zemi po prezidentských volbách a nová hlava státu, prezident Petro Porošenko, se chystá zítra na summitu EU podepsat i její zbývající, ekonomickou, část.

Společně s Ukrajinou mají asociační dohody a dohody o zónách volného obchodu podepsat také Gruzie a Moldavsko.

Co bude po podpisu

Všechny tři země by se tak měly postupně integrovat s jednotným trhem Evropské unie. Zároveň se od nich očekává, že na svém území posílí demokracii a fungování právního státu, provedou potřebné reformy a budou bojovat s korupcí.

Dohody budou muset být po podpisu ratifikovány jak v jednotlivých partnerských zemích, tak ve všech členských státech EU. Zároveň s procesem ratifikace už ale poběží takzvané prozatímní plnění smlouvy.  

„V jeho průběhu bude naplněno zhruba 90 % obsahu smlouvy, který spadá do komunitární pravomoci Evropské komise a Evropského parlamentu,“ vysvětluje v dnešním rozhovoru pro EurActiv evropský komisař Štefan Füle.

Volný obchod

Až země dohodu podepíší, jejich vývozci nebudou muset při exportu zboží do zemí EU platit cla. A platit to bude i pro evropské vývozce do partnerských zemí.  

„Dohoda je asymetrická, zatímco na naší straně otevírá trh až na několik malých výjimek, tak na straně našich tří partnerů to nebude platit v oblastech, které potřebují delší čas na přizpůsobení se podmínkám na evropském trhu,“ řekl redakci Füle.

Ukrajina už v dnešní době využívá takzvaná autonomní obchodní opatření. Ukrajinští vývozci vybraného zboží už nyní cla při exportu platit nemusí. Je to součást unijní pomoci Ukrajině, která se potýká s hospodářskými problémy.  

V dohodách ovšem nejde pouze o zrušení cel. Všechny tři východní země budou muset přizpůsobit své právní předpisy fungování evropského trhu. Měla by je tak také tlačit k postupné modernizaci ekonomiky a zlepšování podnikatelského prostředí.

Členství ne

Situace se ovšem liší od doby, kdy se k Evropské unii přibližovala Česká republika a další země bývalého východního bloku.

„Zásadním rozdílem je to, že asociační dohody v 90. letech byly chápány jako předstupeň přistoupení do Evropské unie,“ vysvětluje analytik Ústavu mezinárodních vztahů Vít Beneš.

V případě Ukrajiny i dalších zemí Východního partnerství se podle něj nadále zdůrazňuje, že země perspektivu budoucího členství v Unii zatím nemají.

„Proto se také vymyslela Evropská politika sousedství, což byl pokus nabídnout sousedským zemím alespoň určité přiblížení se EU, aniž by jim bylo nabízeno členství“ řekl redakci Beneš.  

To je rozdíl také oproti zemím Balkánu. Ty mají totiž perspektivu budoucího členství v Unii zajištěnou.

Vztah k zemím Východního partnerství se nicméně posunul ve vízové oblasti, která není přímo součástí asociačních dohod. Týká se to především Moldavska. Od konce dubna totiž pro Moldavany cestující do EU platí bezvízový režim.  

Posun lze sledovat i v případě Ukrajiny. „Proces vízové liberalizace se hodně urychlil. Ještě před několika měsíci se nepředpokládalo, že k liberalizaci v blízké době dojde, ale nakonec se tak poměrně rychle děje,“ řekl EurActivu Beneš.  

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA