Brusel chce přiškrtit finance Islámského státu. Porazit ho vojensky podle europoslanců nestačí

Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu chce projednat návrh, který má výrazně omezit financování teroristických organizací ze zahraničních zdrojů. Cílí hlavně na konkrétní opatření proti praní špinavých peněz a lepší sdílení informací. Zastavení toku financí od zahraničních sponzorů může být klíčové i k poražení džihádistické organizace Islámský stát.
finance Islámského státu
@ Shutterstock

Teroristická organizace Islámský stát (IS) sice na Blízkém východě ztrácí území, které doposud ovládala, Evropa se ale džihádistů bojí dál.

Evropská unie proto hledá nové způsoby, jak finance teroristických organizací výrazně přiškrtit.

Europoslanci se v parlamentních výborech zaměřili především na boj proti organizovanému zločinu a praní špinavých peněz. Účelem je izolovat IS od financí, které do organizace tečou ze zahraničních zdrojů.

“Musíme si uvědomit, kolik stojí ‘kilo’ míru. Je to drahá komodita,” řekl serveru Aktuálně.cz europoslanec Jaromír Štětina, místopředseda podvýboru pro bezpečnost a obranu.

Globální reakce

Jeho kolega z Výboru pro zahraniční věci, španělský liberál Javier Nart ve svém doporučení navrhuje centralizovat sdílení informací mezi státy a orgány napříč EU a vytvoření evropské zpravodajské platformy pro boj proti terorismu. Současná roztříštěnost podle něj brání v dohledávání toku peněz.

„Terorismus je globální zločin, takže účinná reakce musí být taky globální,” uvedl Nart. Výbor musí o jeho návrhu ještě hlasovat.

Podle Štětiny by také bylo dobré, aby EU vyčlenila na tento problém i peníze. „Je potřeba vytvořit fond, ze kterého by se boj proti terorismu financoval. Bez toho se neobejdeme,” řekl Aktuálně.cz.

Členské země Evropské unie a Evropský parlament tento týden potvrdily podobu rozpočtu EU na rok 2018, včetně navýšení objemu peněz na bezpečnost.

Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) jde o jednu z nejdůležitějších změn ohledně řešení problémů s migrací a bezpečnostními hrozbami v Evropě.

„837 milionů eur (skoro 22 miliard korun – pozn. red.) nově půjde na lepší ochranu vnějších hranic a na posílení kapacit unijních agentur v oblasti policejní a justiční spolupráce,” poznamenal Zdechovský.

Teroristům se komplikuje cesta do Evropy. Podezřelé cizince odhalí nový systém. Více >>>>

Strach z navrátilců IS

Evropané se bojí, že při ztrátách území na Blízkém východě můžou islamisté paradoxně zvýšit počet útoků na starém kontinentu. Do Evropy se totiž vracejí stovky džihádistů s evropskými pasy. Ty měli například i teroristé, kteří útočili v listopadu 2015 v Paříži nebo v březnu 2016 v Bruselu.

Podle odhadů Evropského parlamentu se k islamistům v Sýrii a Iráku připojilo okolo 5000 Evropanů, většinou ze zemí EU. Jedná se zejména o Francouze, Němce a Belgičany.

Další krok v boji proti terorismu. V EP vznikl zcela nový zvláštní výbor. Více >>>>

Evropský parlament letos v únoru přijal přísnější pravidla pro kontroly na vnějších hranicích EU a podpořil rozšíření seznamu činností souvisejících s terorismem, za které mohou lidé skončit za mřížemi. Jedná se například o podněcování k terorismu, jeho financování, rekrutování apod.

Islámský stát mizí z mapy

Džihádistická organizace Islámský stát v roce 2014 vyhlásila tzv. chalífát v syrských a iráckých oblastech, nad kterými měla kontrolu. O “svá” území ale postupně přichází.

Letos v červenci irácká armáda z rukou IS dobyla irácké město Mosul a v říjnu osvobodily arabsko-kurdské milice s podporou mezinárodní letecké koalice pod velením Spojených států syrské město Rakka.

Islámský stát získával doposud finance z řady zdrojů. V době své největší slávy cca před dvěma lety, kdy kontroloval asi desítku ropných polí v severovýchodní Sýrii a hlavně v Iráku, pocházela velká část jeho zdrojů právě z ilegálního prodeje této nerostné suroviny. Přes překupníky na turecké hranici si mohl ročně přijít až na několik desítek miliard korun.

Další finance získával taky výběrem daní, cel a poplatky za průjezd na “svém” území a skrze pašování umění. Stejně jako z výkupného za únosy a finančních darů, například od bohatých Saúdů, Kuvajťanů nebo Katařanů, případně příspěvků od bojovníků přijíždějících ze zahraničí.

Ne všechny útoky jsou ale pro džihádisty finančně nákladné. I při ztrátě území může IS dále působit na internetu a podporovat “nízkonákladové” akce v Evropě.

Například vražedné útoky autem, k jakým došlo například v červenci 2016 v Nice, v prosinci téhož roku v Berlíně nebo o rok později opakovaně v Londýně.

Článek vznikl v rámci projektu „Evropa v souvislostech“, který společně realizují EurActiv.cz a vydavatelství Economia.

REKLAMA
REKLAMA