Britové mohou spustit lavinu dalších požadavků, myslí si politolog

Ať už britské referendum o setrvání v EU dopadne jakkoliv, Unie může narazit na nesoulad mezi pravomocemi unijních institucí a zodpovědností za důsledky evropské politiky, myslí si americký politolog George Friedman. Už příští týden by se mohli evropští lídři dohodnout na kompromisu, který pak britský premiér Cameron předloží voličům. Na konci týdne jednal v Polsku a Dánsku.

Cameron
zdroj: Shutterstock; autor: 360b

Velká Británie není v EU jediná, kdo by si přál větší suverenitu. Britské referendum tak může spustit lavinu požadavků ze strany dalších zemí, píše ve svém komentáři uveřejněném na EurActiv.com americký politolog a byznysmen George Friedman.

„Pokud Britové odmítnou pravomoci EU, otevře se cesta pro další země, které se v minulosti stavěly proti nadnárodním pravomocem Evropského parlamentu a především nevoleného byrokratického aparátu,“ myslí si.

Ať už britské referendum dopadne jakkoliv, hrozí podle Friedmana, že EU narazí na nesoulad mezi pravomocemi unijních institucí a zodpovědností za důsledky evropské politiky.

EU podle něj nevznikla proto, aby členským zemím upírala národní suverenitu. „Pokud ale může Evropský parlament vytvářet legislativu, kterou musí národní parlamenty v jednotlivých zemích přijmout, přisvojuje si suverenitu bez toho, aby nesl zodpovědnost za následky,“ píše Friedman.  

„Pokud chce EU zakázat členským zemím, aby zachraňovaly své krachující banky, má na to sílu. Nemusí se ale potýkat s řešením následků. To je na národních státech,“ pokračuje.

První vlaštovka

Podle některých politiků jsou britské požadavky na reformu EU jen první vlaštovkou dalších debat o budoucnosti EU. Zatím se prý totiž jednalo spíše o otázkách důležitých pro samotné Brity.

Premiér David Cameron představil čtyři oblasti požadavků, ke kterým předseda Evropské rady Donald Tusk vypracoval po řadě jednání kompromisní návrhy.

Takzvané vyjednávací koše se týkají ochrany nečlenských států eurozóny, prohlubování vnitřního trhu a snižování administrativní zátěže, práva Británie neúčastnit se další politické integrace a omezení výhod britského sociálního systému pro občany jiných zemí EU.   

Finálně by se mohli prezidenti a premiéři členských zemí dohodnout už příští týden na summitu v Bruselu. S výslednou dohodou pak britský ministerský předseda předstoupí před voliče, aby v referendu rozhodli o setrvání Spojeného království v EU, nebo jeho odchodu.

Do té doby čeká Camerona intenzivní jednání. S evropskými lídry chce hovořit také Tusk. Příští úterý například navštíví Prahu.  

Pro Česko dosud představoval největší problém návrh týkající se omezení přístupu k sociálnímu systému Británie. Vláda by ale mohla podpořit návrh na vytvoření takzvané záchranné brzy, která by členskému státu umožňovala dočasně omezit přístup k sociálním dávkám, pokud by byl její systém přetížen. Čeští představitelé také přivítali, že by se omezení mělo týkat jen nově přicházejících pracovníků, tedy ne těch, kteří už v Británii jsou.

Rozumný hlas

Na konci minulého týdne jednal Cameron ve Varšavě. Polsko bylo dosud nejhlasitějším odpůrcem omezování sociálních benefitů pro občany jiných členských zemí.  

Zatímco předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński výsledek dosavadních jednání přivítal, premiérka Beata Szydłová k otázce sociálních dávek pro Financial Times uvedla, že Cameronův návrh jí příliš velkou radost nedělá.

„V Británii pracuje přes jeden milion Poláků a já děkuji panu premiérovi, že tam mají dobré podmínky. Pracují a spoluvytvářejí britský hrubý domácí produkt a my bychom chtěli, aby měli stejné podmínky jako Britové,“ uvedla na tiskové konferenci po jednání s Cameronem.

Ten po návštěvě Varšavy zamířil ještě do Kodaně. Dánsko bylo prozatím největším zastáncem myšlenky na omezení výhod sociálního systému určité země pro občany jiných členských států. Očekává se ostatně, že právě Dánové by případně mohli vystoupit s vlastními požadavky vůči EU.

Dánský premiér Lars Løkke Rasmussen na tiskové konferenci řekl, že si odchod Británie z EU nepřeje.

„V EU potřebujeme rozumný hlas, a to Velká Británie je. Podporujeme balíček, který byl Spojenému království nabídnut. Podporuji všechny návrhy týkající se sociálních dávek,“ dodal.

Autor: Adéla Denková s využitím EurActiv.com.

REKLAMA
REKLAMA