Přechodné období po brexitu bude trvat 21 měsíců, rozhodly členské státy. Británie požadovala víc

Ve dvou minutách se unijní sedmadvacítka dohodla na přechodném období po brexitu. Potrvá od 29. března 2019, kdy má Británie oficiálně vystoupit, až do konce roku 2020. Během této doby budou muset Britové dodržovat unijní pravidla, ačkoliv již na jejich vytváření nebudou mít vliv. Návrh Londýna na dvouletý přechod neprošel.
brexit_2-faze
© European Union 2018

Ministři členských zemí EU-27 se dnes dohodli, že po odchodu Spojeného království z bloku v březnu příštího roku nabídnou zemi přechodné období v délce 21 měsíců, tedy do 31. prosince 2020. V Británii má podle představ Bruselu během něj platit unijní právo, včetně nově přijatých pravidel a jurisdikce Soudního dvora EU. Británie ale jako stát mimo EU již nebude mít své zastoupení v unijních institucích a nebude se rovněž účastnit rozhodovacího procesu.

Britská strana si tak podle sedmadvacítky nebude moci z pravidel jednotného unijního trhu „vyzobávat“ jen to, co by se jí líbilo. V platnosti zůstanou například stávající evropská pravidla volného pohybu osob a další svobody spojené s jednotným unijním trhem.

Unie dnes dala najevo, že nadále trvá princip nedělitelnosti čtyř svobod souvisejících s jednotným trhem EU. Právě možnost kontrolovat pohyb na britských hranicích byl jedním z klíčových požadavků těch, kdo v referendu v roce 2016 rozhodli o odchodu Británie z EU.

Česko po brexitu: studie naznačuje tři různé scénáře. Více >>>>

Začne druhá fáze

Posun rozhovorů mezi EU a Británií do druhé fáze, tedy k budoucím vztahům a přechodnému období, které si přeje Londýn, potvrdil již prosincový summit EU.

„Sedmadvacítka dnes přijala text velmi rychle a my doufáme, že dohoda se Spojeným královstvím v této záležitosti bude také rychlá,“ uvedla bulharská ministryně zahraničí Ekaterina Gečevová-Zacharievová, jejíž země v současné době předsedá EU. Podle zástupkyně unijního vyjednavače Michela Barniera Sabine Weyandové trvala dohoda na textu pouhé dvě minuty.

Dnešní přijetí vyjednávacích směrnic, o jejichž podobě v minulých týdnech jednali diplomaté, dalo Evropské komisi a Barnierovi mandát začít s britskou stranou o přechodném období jednat. Jeho cílem je vyhnout se prudké změně pravidel pro občany i podniky po brexitu a připravit dohodu o budoucích obchodních vztazích.

Barnier ale dnes zdůraznil, že dohodu o přechodném období nebude možné uzavřít bez dohody o podmínkách rozluky, na níž je potřeba ještě pracovat. Je také podle něj zásadní, aby Británie vyjasnila svou pozici ohledně budoucích obchodních vztahů.

Tusk: Pokud Británie změní názor, může v EU zůstat. Více ˃˃˃˃

Británie je nespokojena

Poměrně tvrdé podmínky přechodného období však v Británii vzbuzují emoce, především mezi zastánci takzvaného tvrdého brexitu, kteří se obávají, že se země po opuštění bloku stane jeho vazalem. Jeden z předních britských euroskeptiků, poslanec Bill Cash, už premiérku Theresu Mayovou vyzval, aby podmínky přechodného období odmítla. Označil je za další unijní ultimátum.

Mluvčí britské premiérky Mayové v reakci na unijní dohodu uvedl, že předsedkyně vlády tento krok uvítala. Dodal nicméně, že Londýn a Brusel se „ve více než jednom bodě“ chystané dohody o přechodném období neshodují.

Londýn například původně požadoval dvouleté přechodné období, tedy o něco delší, než mu Brusel nakonec nabídl.

Britský ministr pro brexit David Davis dnes v parlamentu řekl, že návrh směrnic o přechodném období viděl a nepředpokládá, že by v konečné verzi byly výrazné změny. Dnešní dohodu sedmadvacítky nechtěl zatím komentovat.

Podmínky existence Británie v EU během přechodného období budou podle něj nicméně „velmi podobné členství“. Británie podle Davise také očekává, že některé země budou chtít po brexitu znovu vyjednat dohody o volném obchodu s EU, což se podle něj týká například Jižní Koreje.

Infografika: Otázky a odpovědi k brexitu. Více ˃˃˃˃

REKLAMA
REKLAMA