Trans-Europe Express | Na řadě je Nizozemsko: hádanka jménem Geert Wilders

Dnešní transevropský expres zamířil do Nizozemska, které se chystá na parlamentní volby. Jaký je rozdíl mezi Wildersem a Trumpem? A co dalšího se dělo napříč Evropou?
Trans-Europe Express
Trans-Europe Express

Trans-Europe Express přijíždí do Česka každé páteční odpoledne a přináší unikátní pohled na témata, která hýbou Evropou. Na jeho obsahu pracuje mezinárodní zpravodajská síť EurActiv se svými partnery a mnohými dalšími.

Nenechte se ošálit čísly. Po několika měsících předpovědí, že nizozemská Strana pro svobodu (PVV) vyhraje 15. března volby, přichází šance i pro současného předsedu vlády Marka Ruttea a jeho konzervativní stranu VVD. Ta podle průzkumu z toho týdne předběhla Geerta Wilderse o necelé procento hlasů.

Klesající křivka oblíbenosti extrémně pravicové strany Wilderse je patrná od konce ledna. Jako důvod někteří analytici uvádějí zklamání z prvních týdnů vládnutí Donalda Trumpa v USA. Ten totiž v předvolební kampani se svými výroky nápadně připomínal program strany PVV, zejména pokud jde o politiku izolacionismu a o xenofobii.

I přes některé podobnosti – například v účesu – jsou ale rozdíly mezi Trumpem a Wildersem obrovské. Základem je umět rozlišit mezi evropským populismem a konzervatismem nového amerického prezidenta, přičemž základním rozdílem je problematika sociálních otázek a jejich řešení.

Média k současné explozi populismu zaujímají zjednodušující postoj. Jak ukázaly americké volby nebo brexit, stává se to už spíše pravidlem než výjimkou.

To je mimo jiné důvod, proč je tak složité pochopit, že země jako Nizozemsko koketuje s přechodem od typicky přátelského liberalismu a náklonnosti k hnutí hippies směrem k rasistické demagogii Wilderse.

Na rozdíl od Francie, kde pravicová Národní fronta v současné době vede tamní volební průzkumy i kvůli probíhající ekonomické krizi, jsou faktory odůvodňující popularitu Wilderse odlišné. V Nizozemsku je pouze 5% nezaměstnanost. Ve Francii je však nezaměstnaných celá desetina. To naznačuje, že Wilders své voliče láká spíše na ideologická hesla než ekonomické sliby.

Podle mnohých expertů je tento aspekt důvodem, proč je třeba rozlišovat mezi populismem americkým a francouzským na jedné straně a populismem nizozemským na straně druhé. Wilders se totiž zaměřuje na kulturní a náboženské otázky. A v některých zemích jsou tato štěpení hlubší než ekonomická nerovnost.

Pokud různorodost společnosti naráží na své limity i v bohaté a tolerantní zemi, kterou Nizozemsko bezesporu je, multikulturalismus může být opravdu jen pouhým snem. A pokud Wilders volby nakonec vyhraje, bude k tomuto závěru docházet stále více lidí.

Když se však na tuto zemi podíváme blíže, zjistíme, jak se tamní společnost od druhé světové války postupně proměňovala. Historická linie dělící nizozemské katolíky a protestanty se začala rozpadat již v 50. a 60. letech minulého století. Žádná nová identita, ke které by se mohli obyvatelé přiklonit, se ale neobjevila.

V 80. letech se Nizozemci rozhodli následovat zbytek západní Evropy a zavádět neoliberální reformy. To mělo za následek úpadek sociálního státu a příchod nových nejistot toliko typických pro jiné západní země procházející vážnějšími krizemi.

Jak ukázaly poslední týdny a měsíce, Wildersova ztráta v předvolebních průzkumech nemusí nakonec znamenat vůbec nic. Vláda Marka Ruttea totiž nedávno ohlásila, že plánuje prosadit zákaz nošení šátků. Stejně tak se nechala slyšet, že nebude tolerovat nikoho, kdo nebude ochoten se ve společnosti asimilovat. Zdá se tedy, že ani vládní koalice nemá příliš problém začít prosazovat program až nepříjemně podobný tomu Wildersovu.

Pohled zblízka

Mají pozici. Tedy dokonce několik. Země Visegrádu budou v rámci chystané Římské deklarace prosazovat čtyři základní svobody, Schengen, větší rozhodovací moc Rady na úkor Komise a posílení hranic. Vícerychlostni Evropa se jim příliš nezamlouvá. Zato chtějí peníze, ale bez záruky, že se to projeví na sociálních standardech pro občany.

Za rasismus se platí. Portugalská vláda zavádí nový zákon, který pokutuje rasistické projevy. Osoby obviněné z rasismu budou čelit pokutě až 4 200 eur, zatímco skupiny, firmy či organizace zaplatí až dvojnásobek.

Někteří tomu stále věří. Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že etnická homogenita je klíčem k hospodářské prosperitě země.  Útočí tak na návrh přijímat zahraniční pracovníky kvůli nedostatku pracovních sil.

Přemýšlí jinak. Bart Somers je oblíbený belgický primátor mezinárodního formátu, který se proslavil svou otevřeností. Slovenskému EurActivu prozradil, co stojí za jeho úspěchem a proč je tolerance ve společnosti tak důležitá.

V roce 2015 byla lepší. Angela Merkelová označila zadržení německo-tureckého novináře deníku Die Welt Denize Yücela za „zklamání“. Merkelová k problému přistupuje velmi opatrně, aby nepoškodila migrační pakt mezi EU a Tureckem.

Tichá léčba. Lakhar Brahimi kritizoval evropské politiky a think-tanky za to, že při diskusi o zahraničních vztazích a uprchlické krizi na maltském summitu vůbec nepoužívali slova „Irák“ či „Islám“. Což je podle arabského diplomata chyba.

ISIS přichází. Přestože takzvaný Islámský stát letos utrpěl několik porážek, pro italského premiéra Paola Gentiloniho zůstává ISIS hlavní hrozbou.

Do zbraně.  Novela ústavního zákona by dala Čechům právo na držení zbraně z důvodů ochrany bezpečí. Částečně se jedná o reakci na navrhovanou směrnici EU o zbraních, píše Aneta Zachová z českého EurActivu.

Dělám to pro děti. Pravicovému polskému knězi byl zamezen vstup do Británie. Hned poté si stěžoval, že mu tak zabránili chránit křesťanské děti. Osmadvacetiletý Jacek Midelar byl zastaven hned po přistání na letišti ve Stanstedu. Podle Matta Tempesta z bruselského EurActivu byl ale důvod jeho cesty do Británie jiný – měl mít proslov na srazu ultrapravicové organizace Britain First.

Chtějí víc peněz. Řecku nesmí být udělen takzvaný „bail-in“, tedy systém záchrany bank, který by vtáhl do ztrát věřitele a akcionáře. Prohlásil to německý ministr financí poté, co Athény oznámily výši svých zlatých rezerv.

A co ještě se stalo? Při jednání o novém balíčku půjček pro Athény se do středu zájmu dostala práva pracujících a kolektivní vyjednávání. Odborníci tyto nástroje podporují, zatímco věřitelé Řecka je ignorují. Informují o tom Jan Willem Goudriaan a Richard Pond.

Hodnému by se to nestalo. Národní fronta Marine Le Penové a Alternativa pro Německo Frauke Petryové ztrácejí voliče. Uvidíme, jak dlouho nárůst socialistů vedených Benoitem Hamonem a Martinem Schulzem potrvá, píše časopis Treffpunkteuropa.

Nutkání k opakování. Francouzský senátor si myslí, že dozrály podmínky k vypuknutí další finanční krize.

Trans-Europe Express zpracovala redakce EurActiv.com. Z anglického originálu přeložila redakce EurActiv.cz.

REKLAMA
REKLAMA