Spotřeba potravin a plýtvání jídlem jako sociální problém

Plýtvání potravinami představuje významný sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnosti, který je ovšem mnohdy opomíjen. Problematikou se odborníci začali systematicky zabývat až po roce 2000. Pokrytí tohoto tématu v rámci České republiky se prozatím drží spíše na úrovni dílčích studií zaměřených na určitou výseč tohoto problému. Základními dimenzemi, kde k plýtvání potravinami dochází, je produkce potravin, jejich distribuce, velkoobchod a maloobchod, zpracování v restauracích a na úrovni samotných jedinců, tedy v domácnostech.
plýtvání potravinami
© Shutterstock / kay roxby

Článek původně vyšel v říjnovém čísle časopisu Odpadové fórum, odborného měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii.

Dle odhadů Evropské komise tvoří potravinový odpad zhruba 30 % veškerého odpadu domácností. Na domácnosti podle stejného odhadu připadá 254 tisíc tun vyhozených potravin, přičemž na jednoho obyvatele ČR je to v přepočtu 25 kg (souhrnné číslo za všechny oblasti je pak 89 milionů tun potravin, z tohoto souhrnného čísla je to pak 179 kg na člověka). Je důležité si zároveň uvědomit i samotné vymezení plýtvání potravinami a toho, co je do vyhození zahrnuto. Mezi vyhozené jsou zpravidla započítávány nejen potraviny, které končí v koši spotřebitele, drtičkách odpadu, atp., ale spadají sem i ty, které jsou kompostovány, zkrmeny zvířatům (např. tvrdé pečivo) či jinak nezkonzumovány samotným spotřebitelem.

Podíváme-li se na šetření postojů české veřejnosti, které realizovalo v červnu 2017 Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v. v. i., zjistíme, že většina vnímá plýtvání potravinami jako významné téma pro společnost. Dvě pětiny (42 %) dotázaných jej označují jako velký celospolečenský problém, který je třeba řešit. Velmi podobná část vnímá vyhazování potravin také jako problematické (44 %), ale vidí i jiné věci, které jsou podle nich více palčivé. Pouze 13 % nepovažuje plýtvání potravinami za problém.

plýtvání potravinami ČR

Dotázaní odhadovali, kolik se v jejich domácnosti vyhodí potravin. Do celkového množství měli započítat i takové potraviny, které dali na kompost nebo zvířatům, tedy všechny nezkonzumované potraviny. Více jak polovina (53 %) z nich deklaruje, že objem vyhozených potravin jejich domácností nepřesahuje desetinu z celku. Méně než šestina (15 %) se pak přiklání k variantě, že jejich domácnost vyhodí více než 10 %, ale ne více než čtvrtinu potravin, které si domů přinese. Pouze malá část (3 %) dotázaných odhaduje, že vyhodí více než čtvrtinu, ale méně než polovinu potravin. Necelá čtvrtina (23 %) naopak tvrdí, že jejich domácnost nevyhazuje žádné potraviny. Vztáhneme-li tyto výpovědi k odhadům Evropské komise, vidíme, že je zde poměrně velká část respondentů, kteří pravděpodobně podhodnocují celkové množství vyhozených potravin v jejich domácnosti.

Podstatné jsou v tomto ohledu i příčiny, proč respondenti potraviny vyhazují. Není až tak překvapující, že nejčastějším důvodem je to, že se jídlo zkazí (u 59 % je to alespoň občas důvodem k vyhození). Další podstatnou část tvoří nespotřebované zbytky či odkrojky atp., které vyhazuje alespoň občas polovina respondentů (51 %). Přibližně stejná část zmiňuje, že alespoň občas je důvodem k vyhození potraviny prošlé datum spotřeby (49 %), skutečnost, že na ni zapomenou (47 %) nebo že jídla uvaří moc a něco z něj zbyde (44 %). Necelé dvě pětiny (38 %) alespoň občas vyhazují jídlo z důvodu, že se připálí, spadne na zem nebo dojde k obdobné nehodě. Ostatní měřené důvody se neukázaly tak dominantní jako výše zmíněné.

Jak plýtvat méně? I v Česku funguje řada nápadů a iniciativ >>>>

Pokud mají respondenti hodnotit, jak velkému množství vyhozených potravin v jejich domácnosti by se dalo zabránit, pouze malá část (5 %) je skeptická a tvrdí, že by se toto množství nedalo snížit. Ostatní věří, že by se mohli vyhnout vyhození alespoň malé části. Většina si tedy uvědomuje, že by bylo možné tuto situaci změnit.

Obecně lze říci, že nejvýraznějšími důvody k omezení plýtvání potravinami jsou osobní přínosy, důvody celospolečenského a ekologického charakteru následují až za nimi. Je patrné, že si česká veřejnost uvědomuje důsledky plýtvání potravinami především na osobní a každodenní rovině (finanční úspora a úspora času), kdežto komplexnější dopady vyhazování potravin jsou až spíše podružné. I přesto však významná část respondentů vnímá vyhazování potravin jako něco neekologického, neetického vůči lidem, kteří nemají co jíst, a uvědomují si, že jejich chování může ovlivnit lidi v jejich blízkém okolí. Spíše skeptičtí jsou ovšem k tomu, zda jejich chování může změnit postoj celé společnosti.

S vyhazováním potravin značně souvisí i samotné spotřební chování v domácnostech. Poměrně neprobádanou oblastí je v této oblasti to, jakým způsobem Češi chápou význam pojmů „Minimální trvanlivost…“ a „Spotřebujte do…“ a jak je používají. Význam těchto dvou pojmů je často zaměňován i přesto, že jsou poměrně důležitým faktorem při nakupování potravin a jejich spotřebě.

Vidím jako důležité nejprve vyjasnit rozdíl mezi těmito dvěma pojmy. Státní zemědělská a potravinářská inspekce udává, že datum minimální trvanlivosti se používá pro označení potravin, které se rychle nekazí a jsou trvanlivé (např. těstoviny, konzervy, sušenky, atp.). Obecně se udává, že potraviny lze bezpečně konzumovat i po uplynutí tohoto data za předpokladu, že jsou skladovány v požadovaných podmínkách a není poškozen jejich obal. Nejsou tedy po uplynutí tohoto data zpravidla závadné, ale nelze již ručit za jejich chuťové a výživové kvality. Oproti tomu označení „Spotřebujte do…“, také někdy uváděné jako doba použitelnosti, slouží pro označení potravin zpravidla podléhajících rychlé zkáze a s nutností zkonzumování v brzké době (jde například o mléčné výrobky, ryby, chlazené maso a výrobky studené kuchyně). Potraviny, kterým projde toto datum, nejsou považovány již za bezpečné a mohou být zdravotně závadné.

Většina české veřejnosti používá správně označení „Spotřebujte do…“, které chápe převážně jako označení zdravotní nezávadnosti výrobku. Oproti tomu význam minimální trvanlivosti je méně jasný a více jak polovina mu přisuzuje stejný význam jako datu „Spotřebujte do…“ i přesto, že odkazuje spíše na dobu, po kterou je výrobek nejchutnější a nejkvalitnější. Zahraniční výzkumy potvrzují, že respondenti obecně špatně interpretují význam termínu „Minimální trvanlivost“.

plýtvání potravinami ČR

Tato skutečnost může hrát významnou roli i při samotném nákupu potravin, na které se datum minimální trvanlivosti vztahuje. Z výzkumu vyplývá, že obě označení jsou pro dotázané podstatným faktorem při nákupech potravin, přičemž obě označení kontroluje více jak 70 % české veřejnosti. Stejně tak je význam těchto pojmů důležitý i při skladování potravin přímo v domácnostech, kdy uplynutí data spotřeby je častým důvodem k vyhození potraviny.

Celkově je pozitivní, že česká veřejnost vnímá plýtvání potravinami jako problém, který není zanedbatelný, nicméně jeho důsledky vnímá z velké části hlavně na své osobní rovině a každodenní zkušenosti. Z důvodů, které vedou dotázané k vyhazování potravin, vidíme, že je podstatné vzdělávat českou veřejnost ve vztahu k odpovědné spotřebě, plánování nákupů, skladování potravin a globálním důsledkům vyhazování potravin nejen na úrovni domácností, ale i celého procesu produkce a distribuce potravin.

REKLAMA
REKLAMA