Udržitelný imigrační a azylový systém EU: Osm pilířů reformy

Jak by měla být nastavena pravidla pro přijímaní uprchlíků v Evropské unii? A jak by měla být situace organizována? Markéta Blažejovská a Radko Hokovský přináší svůj pohled na reformu imigrační politiky EU v podobě osmi pilířů.
migrační krize
© Shutterstock / Istvan Csak

Markéta Blažejovská je analytičkou Programu pro soudržnou společnost organizace Evropské hodnoty. Radko Hokovský je výkonným ředitelem organizace Evropské hodnoty.

Policy paper byl vybrán v call for papers v rámci projektu „Azylová a migrační politika EU do roka a do dne“. Projekt realizuje AMO a Institut aktivního občanství ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung. Názory vyjádřené v textu nejsou oficiálním stanoviskem těchto organizací.

Abstrakt

Navrhujeme takovou reformu imigračního a azylového systému Evropské unie, která výrazně sníží počet příchozích migrantů a zakotví nové principy evropské pomoci v regionech Blízkého východu a Afriky.

Základním východiskem reformy je fakt, že migrační potenciál v evropském sousedství se stále zvyšuje a také počet vnitřně vysídlených a uprchlíků v severní Africe a na Blízkém východě roste. Přitom stávající Evropský imigrační a azylový systém včetně jeho klíčových směrnic byly vytvořeny v očekávání mnohem nižšího počtu příchozích a ukázaly se jako nefunkční, když jejich počet stoupl. V důsledku nezvládnuté krize dnes navíc v evropských státech razantně rostou strany, které s otevřenou migrační a azylovou politikou odmítají rovnou i liberálně-demokratické principy. Proto navrhujeme změny, které zajistí bezpečí milionům lidí na cestě a zároveň nepovedou ke zhroucení evropských demokracií v reakci na negativní dopady migrace. Cílem je snížit počet migrantů, kteří dorazí na evropské pobřeží.

Za druhé, jsme přesvědčeni, že řešení migrační krize není v uzavírání a oplocování národních států, ale naopak ve společném evropském postupu. Jedině EU se může stát dostatečně silným partnerem pro jednání se zeměmi Blízkého východu a Afriky, jejichž spolupráce je nezbytná. Tam by měl směřovat hlavní evropský zájem: finance, kapacity, ale i silové jednotky, které jsou schopny bezpečí ve vybraných lokalitách zajistit. V těchto zemích je třeba zvýšit kvalitu péče o uprchlíky, spolupracovat na ochraně hranic i funkčních readmisích. Fungující péče o uprchlíky a boj s převaděči v regionech, odkud pocházejí, pak musí být doplněny striktnějším postupem na území Evropské unie, abychom znovu získali kontrolu nad tím, kdo na území EU pobývá.

Celý policy paper naleznete na stránkách Asociace pro mezinárodní otázky pod tímto odkazem.

REKLAMA
REKLAMA