Přestavění azylového systému: Přístup založený na lidských právech

Jak bychom měli řešit uprchlickou krizi? Jaké kroky jsou představitelné, tak aby se situace dostala pod kontrolu s výhodami pro všechny? Karolína Křelinová a Zuzana Pavelková shrnují své představy ohledně přestavění azylového systému.
uprchlíci
© Shutterstock / Nicolas Economou

Karolína Křelinová studuje na Postgraduálním institutu mezinárodních a rozvojových studií v Ženevě. Zuzana Pavelková studuje právo na Středoevropské univerzitě v Budapešti.

Policy paper byl vybrán v call for papers v rámci projektu „Azylová a migrační politika EU do roka a do dne“. Projekt realizuje AMO a Institut aktivního občanství ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung. Názory vyjádřené v textu nejsou oficiálním stanoviskem těchto organizací.

Abstrakt

Takzvaná uprchlická krize podle našeho názoru pouze zvýraznila a zesílila existující problémy evropského azylového systému a legitimizovala nebo vyprovokovala kroky vedoucí k prosazení kontroverzních přístupů k řešení těchto problémů. EU zcela jasně promeškala příležitost k vytvoření skutečně evropského azylového systému, který by byl společný všem zemím. Domnělá řešení uprchlické krize při svém uplatňování vedou k ohrožení institutu azylu jako takového. Aby bylo možné obnovit a dlouhodobě prosazovat koncept mezinárodní ochrany, je potřeba přijmout odlišné paradigma, které se bude zakládat na přístupu vycházejícím z lidských práv.

Navrhovaná opatření mají za cíl přeorientovat pozornost uprchlíků od životu nebezpečných tras na bezpečné a legální způsoby příchodu do Evropy. Policy paper se zabývá předpoklady potřebnými pro slučování rodin a následným udělováním humanitárních víz na ambasádách členských zemí EU a v schengenských vízových centrech se sídlem ve třetích zemích. Představuje mechanismus pro trvalé sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, který by bral v úvahu preference a potřeby členských zemí i uprchlíků. Navrhuje také možnosti zrychlení azylových procedur zejména s ohledem na zájmy nejzranitelnějších skupin a navrhuje vytvoření záruk pro zajištění toho, že nikomu s právem na azyl nebude zabraňováno v tom, aby o něj požádal. Kromě toho policy paper navrhuje způsoby, jak může EU posílit svou roli v určování standardů v rámci regionu. K tomu by měla pomoci další harmonizace azylových pravidel a jejich skutečné uvádění do praxe. Staví se za omezování donucovacích prostředků, včetně detence a nucených návratů. V případech, kdy členské země považují tato opatření za nezbytná, je potřeba doplnit je monitorovacími mechanismy. V neposlední řadě se policy paper zabývá dohodami uzavíranými mezi EU a třetími zeměmi, které jsou problematické z hlediska reputace EU a pravděpodobně nepovedou k předpokládaným výsledkům. EU by měla využívat bilaterální jednání k zajišťování ochrany lidských práv a zmírňovat tlaky, které uprchlíky nutí k útěku.

Navrhovaný přístup založený na lidských právech by měl obnovit kredibilitu a pověst EU ve vztahu k jejím závazkům v oblasti základních práv, demokracie a zásad právního státu. Prvořadým cílem je zastavit neustálé porušování lidských práv a zbytečné utrpení na půdě EU i v jejím sousedství. Takový přístup by byl přínosný nejen pro uprchlíky, ale také pro členské země EU. Umožnil by příchody lidí a jejich pohyb po EU lépe předvídat a organizovat, a to způsobem, který by byl bezpečnější pro všechny zúčastněné strany.

Redakční překlad. Celý policy paper naleznete v anglickém jazyce na stránkách Asociace pro mezinárodní otázky pod tímto odkazem.

REKLAMA
REKLAMA